„V jistém smyslu je maskulinita něco, co nelze definovat. Vždy jde o jakýsi psychosociální konstrukt, který je utvářen jednotlivcem a také individuální i kulturní dynamikou. A samozřejmě je mezi různými muži a genderovými kategoriemi ztělesňována velmi odlišně. Což z ní dělá něco vcelku prázdného a křehkého – totéž, myslím si, mimochodem platí i pro ženskost,“ říká na úvod Pulsu Jacob Johanssen z britské St Mary’s University.
Mluví i o toxické maskulinitě – podle něj má tento termín tendenci věci zjednodušovat. A zároveň je sám o sobě dost kritický a odmítavý: „Nejde hlouběji, nemá snahu pochopit, co vede k projevům oné toxické maskulinity nebo co za ní vlastně je. V tomto smyslu je proto maskulinita možná vnímána jako něco negativního.“
Poslechněte si také: PULS | „Trenduje“ i feminismus. Jak trendy odrážejí společenské klima?
V podcastu se Johanssen dotkne i toho, proč je Andrew Tate, britský kontroverzní influencer, tak populární. „Je docela unikátní případ. Propojil totiž něco, co bychom mohli nazývat sexuálním nebo erotickým kapitálem, s tím ekonomickým,“ říká odborník.
„Řekl bych, že on – nebo spíš ta osobnost, kterou na sítích představuje – zerotizoval takzvaný pud smrti. V psychoanalýze jde o sklon k destrukci a agresi, který v sobě mají všichni lidé. Je to velmi přirozená věc, kterou se ale samozřejmě učíme usměrňovat. Tate ovšem – a to ho cituji – říká, že život je válka.“
Co mají společného Andrew Tate a Sillicon Valley? Dá se ta vznikající propast mezi muži a ženami napravit? Co pravicový populismus nabízí manosféře? A vůbec: zapomněli jsme na muže? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.