V pondělí se v Paříži setkala skupina evropských lídrů. „Nejednalo se o formální jednání s formálním cílem, tudíž nemá ani jasné závěry. Výsledky bych četla tak, že se evropští lídři shodují na tom, že se snaží udržet Ameriku v Evropě. A že v tomto menším, efektivnějším formátu hledají shodu na tom, jak odpovědět na některé americké požadavky, které zazněly v předchozích dnech,“ vysvětluje na úvod podcastu výzkumnice z Institutu mezinárodních studií na FSV UK.

Poslechněte si také: PULS | Rozervané Kongo: Chce sousední Rwanda uhrát konflikt „na Putina“?

Na pařížském setkání se řešila především dvě témata: jak zvýšit financování evropské obrany a jaká je ochota států poslat svá vojska na Ukrajinu. „Nyní víme, že Britové by byli ochotní v případě, že by na Ukrajině měli americkou podporu. Víme také, že jsou některé státy ochotné zvýšit procenta svého HDP, které utrácí za obranu. Hmatatelný výsledek ale nemáme,“ vyjmenovává odbornice, která působí i jako analytička Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu je podle Zuzany Krulichové pro Evropu velmi citlivé téma. „Přístupy jednotlivých států k integraci v obraně v rámci Evropské unie, k vysílání vojsk i své neutralitě vycházejí i z historie. Například z Polska nebo Pobaltí zaznívá, že svá vojska nemohou vyslat pryč, protože je potřebují mít doma, kde brání vlastní hranici. Jiné státy – třeba Německo, které je před volbami – argumentují tím, že by se tím konflikt posílil,“ říká v Pulsu expertka.

Kdo v Evropě tahá za delší provaz? Jak se proměnily vztahy se Spojenými státy? Co jsme si odnesli z mnichovské bezpečnostní konference? Může se Evropa na Američany v rámci NATO spolehnout? Jaká v Evropě panuje atmosféra? A kde si vlastně momentálně stojíme? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. 

Foto: Lauren Hurley / No 10 Downing Street