„Do určité míry byly sankce skutečně velmi účinné v tom, že omezily schopnost Ruska financovat a vést tuto válku. Ale: jejich účinnost je nakonec taková, jakou jim sami umožníme,“ říká na úvod podcastu Benjamin Hilgenstock.

„Pokud v sankčním režimu ponecháme zásadní mezery, pokud se nevěnujeme problémům s jejich vymáháním, o kterých navíc dobře víme, pak prostě nebudou tak účinné, jak by mohly. A jak bychom si přáli, aby byly,“ upozorňuje.

Poslechněte si také: PULS | EU zpátky na Tinderu. Jak vypadá její toxický vztah s Čínou?

Ačkoliv média i politici mluví o osmnáctém balíčku sankcí jako o „jednom z nejtvrdších“, Hilgenstock je skeptičtější. „Problém vlastně není v samotném balíčku, ale spíš v očekáváních, která kolem něj vznikla. Zahrnuje různé kroky, které podle mě mají pozitivní dopad a za které jsme dlouhodobě lobbovali. Například evropské sankce na Nord Stream 1 a 2 – ty sice momentálně Rusko nijak nezasahují, ale z politického hlediska smetly ze stolu velmi problematické téma,“ dává příklad.

„Do Evropy i nadále proudí ruský zemní plyn a ropa, v tuto chvíli na to ale v Evropě není politická vůle. Pokud měříme osmnáctý balíček podle toho, zda obsahuje ‚drastické nové sankce‘, pak odpověď zní, že neobsahuje. Ale to není chyba sankcí – je to otázka nerealistických očekávání,“ shrnuje odborník v Pulsu.

Daří se oslabovat nejen válečný potenciál Ruska? V čem se evropské země neshodují? A jak dlouho Rusko zvládne pokračovat ve válce? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.