Kolumbie

04. 08. 2023, 04:12

Politický chaos v Kolumbii nekončí. Zatčení se nevyhnul ani prezidentův syn

Tomáš Trněný

Kolumbijský prezident Gustavo Petro zažívá zřejmě nejtěžší rok své kariéry. Na jaře přišel o důležité politické spojence, v létě pak jeho vládu zasáhla kauza spojená s odposlechy a zneužitím pravomocí. Teď řeší hlava státu ještě osobnější problémy.

Svého řidiče poslal pro lahev vody, poté vytáhl služební zbraň a vzal si život. Když druhý červnový pátek dostala kolumbijská policie hlášení o smrti člena ochranné služby hlavy státu Óscara Dávily, šlo jen o špičku ledovce. Pod ní se skrýval labyrint zneužívání pravomocí, odposlechů i nejasného financování kampaně Gustava Petra, která ho vynesla do čela země.

Plukovník Dávila patřil k lidem, kteří měli kolumbijskému nejvyššímu státnímu zastupitelství vysvětlit okolnosti odposlechů nařízených prezidentovým okolím. Především pak ty, za nimiž stála (dnes už bývalá) šéfka Petrova kabinetu Laura Sarabia.

Právě ona se spolu s bývalým senátorem Armandem Benedettim podílela na Petrově úspěšném tažení na nejvyšší post v Kolumbii. Oslav a začátku vlády se ale nezúčastnila, během kampaně totiž otěhotněla a krátce po volebním vítězství porodila.

Laura Sarabia, někdejší šéfka kabinetu kolumbijského prezidenta Gustava Petra / Foto: Andresarabia / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Chůva na detektoru lži

Sarabia tak na Benedettiho doporučení zaměstnala chůvu Marelbys Mezu. Brzy po jejím nástupu do domácnosti prezidentovy spolupracovnice se ale stala hlavní podezřelou ze zmizení více než sedmi tisíc dolarů v hotovosti, popisuje kauzu deník El País.

Namísto oznámení a předání vyšetřování policii se však Sarabia rozhodla pro jiný postup. Na její pokyn nejprve chůvu odposlouchávala policie a následně ji prezidentská bezpečnostní služba podrobila testu na detektoru lži. Vše bez legislativních podkladů.

Chcete snad, ku*va, abych řekl, kdo byl ten, co daroval ty peníze? To, co se stalo včera, bylo svinstvo od tebe i od prezidenta, Lauro.

Časopis Cambio mezitím odhalil, že chůva byla poté na Benedettiho žádost z nejasných důvodů převezena charterovým letadlem do Venezuely. Vše je nadále předmětem vyšetřování, jež má vzhledem ke smrti Dávily tragickou dohru.

Zatímco ze Sarabii nový prezident udělal po jejím návratu z mateřské šéfku kabinetu, Benedetti kvůli zapojení hned do několika korupčních kauz nezískal vysněnou ministerskou pozici, ale jen post velvyslance ve Venezuele.

Senátor Armando Benedetti / Foto: Jaimercobo / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

„Dvojčata spadnou“

Do té doby nerozlučná pracovní dvojice, tedy extrovertní a neuspořádaný Benedetti a naopak velmi organizovaná Sarabia, se tak rozpadla. Benedetti však svůj přesun daleko od moci těžce nesl, což se kolumbijská veřejnost dozvěděla díky uniklým nahrávkám rozhovorů mezi ním a Sarabiou, které zveřejnil týdeník Semana.

V nich si stěžoval nejen na ministra zahraničí Álvara Leyvu, který Benedettiho kritizoval kvůli chabé pracovní morálce a častým cestám do Kolumbie, ale také přímo na prezidenta. Rozbuškou se podle všeho stala plánovaná schůzka mezi Benedettim a Petrem, na niž musel velvyslanec čekat přes tři hodiny.

Čtěte také: Kolumbie má levicového prezidenta. Jeho protikandidát si plete Hitlera s Einsteinem

„Měl jsem přes sto schůzek, (získal jsem) 15 miliard pesos (okolo 79 milionů korun), nebýt mě, nevyhráli by (prezidentskou kampaň). Ale to, jak jste se mnou včera zacházeli…To, co ti řeknu, není výhrůžka. Ale když padnu já, padneme všichni,“ říká své bývalé kolegyni na záznamu. Následně Benedetti dodává, že když promluví, „skončí ve vězení všichni“.

„Já jsem byl ten, co organizoval všechna jednání, zařídil peníze, ku*va. Kdo to teď vidí? Nikdo. Nebo chcete, ku*va, abych řekl, kdo byl ten, co daroval ty peníze? (…) To, co se stalo včera, bylo svinstvo od tebe i od prezidenta, Lauro,“ zaznívá na nahrávce.

„S tolika sra*kami, co vím, se po*ereme všichni, já vás, i vy mě, ale Dvojčata spadnou… Usáma bin Ládin, když sejmul Dvojčata, bylo mu fuk, jestli ho zabijí, nebo ne, ale sejmul Dvojčata,“ říká dnes už bývalý diplomat ve Venezuele.

Poslední rána

Zveřejnění nahrávek vedlo k rezignaci Sarabii i Benedettiho. Prezident Petro zároveň odmítl, že by kdokoli z vlády nařídil dvojici odposlouchávat. Stejně tak se postavil pochybnostem ohledně financování své kampaně, kdy některá kolumbijská média informovala, že zdroje mohou pocházet z obchodu s drogami.

Celou kauzu pak musel prezident vysvětlovat před tamním Kongresem, v němž se levicový kabinet už týdny pokouší o prosazení velkých reforem v oblasti zdravotnictví, důchodů a pracovního práva.

Další (a možná definitivní) rána pro hlavu státu přišla na konci července. Poslední červencovou sobotu totiž policie zadržela Petrova syna Nicoláse, což ukazuje i tweet níže. Došlo k němu v rámci rozsáhlé operace zaměřené na osoby zapojené do praní špinavých peněz.

„Ztracené“ peníze na kampaň

Právě finance pocházející z nelegální činnosti měl Nicolás Petro získat pro otcovu kampaň. Policie a státní zastupitelství začaly konat po březnovém rozhovoru týdeníku Semana s Nicolásovou exmanželkou Daysuris del Carmen Vázquez.

V rozhovoru žena uvedla, že byla přítomna na schůzkách, kde její manžel vyjednal dar ve výši více než 600 milionů pesos (asi 3,3 milionu korun). Mezi dárci peněz měl být mimo jiné Samuel Santander Lopesierra Gutiérrez, tedy muž v minulosti ve Spojených státech odsouzený za obchod s drogami.

Podle Vázquez ale Nicolás svému otci o penězích na kampaň nikdy neřekl, a ty tak skončily v trezoru v jejich rodinném domě. Tvrzení své exmanželky ale syn hlavy státu odmítá. Během sobotní razie nicméně policie v sídle Nicoláse Petra zabavila 25 milionů pesos v hotovosti. Aktuálně oba exmanželé čelí obvinění z praní špinavých peněz a nezákonného obohacování. V následujícím tweetu Nicolás objímá otce Gustava Petra a dnes již bývalou manželku Day Vásquez.

Prezidentův slib spravedlnosti

Gustavo Petro, který svou prezidentskou kampaň zakládal na boji proti korupci, mezitím slíbil, že nebude do vyšetřování činů svého syna nijak zasahovat. Nicolási jen popřál „štěstí a sílu“ a vyzval ho k „reflektování svých chyb“. Jinak se od jeho činů distancoval.

„Jako člověka a otce mě bolí, když vidím tolik sebezničení a jednoho z mých synů, jak jde do vězení. Coby prezident republiky jsem ujistil vrchní státní zastupitelství, že bude mít všechny záruky, aby mohlo postupovat podle zákona,“ tweetovala v den zadržení hlava státu.

Zatčení Nicoláse Petra je velkou ranou pro vládu, která už kvůli předchozím kauzám čelí vytrvalým útokům konzervativně pravicové opozice.

Obhajoba Nicoláse Petra mezitím uvedla, že neakceptuje obvinění vznesená prokuraturou. „Od prvního dne jsme přesvědčeni o nevině našeho klienta. Ten, kdo by měl vše vysvětlit, je paní Day Vázquez. Skutečnost, že oba spojovalo manželství, neznamená, že jsou oba vinni. Bude se muset zodpovídat ze svých vlastních činů a nezatahovat do toho mého klienta,“ cituje EuroPress Petrova obhájce Davida Telekiho.

Křehký mír i vztahy s USA

Zatčení Nicoláse Petra je velkou ranou pro vládu, která už kvůli předchozím kauzám čelí vytrvalým útokům konzervativně pravicové opozice. Stabilní není navíc ani samotná vláda. V únoru přišel Petro o důležité politické partnery, v dubnu pak musel přistoupit k personálním změnám ve vládě, kterou následně opustilo sedm ministrů.

Mimo to se země snaží udržet podporu Spojených států, které zde působí jako dlouholetý spojenec ve „válce proti drogám“. Nakolik s tímto partnerstvím zahýbají možné vazby prezidentova syna na narkomafii, zůstává otázkou.

Čtěte také: Latinská Amerika pod dohledem Velkého bratra. V ulicích i ve virtuálním prostoru

Kolumbie navíc nadále žije v křehkém míru mezi vládními silami a guerillovými skupinami. Třetího srpna oficiálně začal šestiměsíční klid zbraní mezi vládou a Národní osvobozeneckou armádou (Ejército de Liberación Nacional; ELN), kterého obě strany dosáhly v červnu při jednání v Havaně.

Pokud nedojde k jeho porušení, půjde o nejdelší přestávku v konfliktu, který v zemi probíhá už od roku 1964. Podle stanice BBC ale panuje v zemi ohledně dohody skepse.

Kolumbijský prezident, sám bývalý člen dnes již neexistující povstalecké skupiny M-19, ve své kampani slíbil přinést zemi „naprostý mír“. Otázka, zda se mu to povede, zůstává nezodpovězena, stejně jako kolik možností k jednání ještě bude mít. Popularita vlády totiž soustavně klesá a každý další přešlap může být poslední.

Tomáš Trněný

Více článků od autora