Poprava za protest: V Íránu začínají padat nejvyšší tresty

„Za žhářství ve vládní budově, narušování veřejného pořádku, shromáždění a spiknutí s cílem spáchat zločin proti národní bezpečnost,“ vyjmenovává ve svém verdiktu Revoluční soud v Teheránu důvody, proč ukončit život jedné z protestujících osob. Ta se měla provinit i „nepřátelstvím vůči Bohu a korupcí na Zemi“.

Nejmenovaný člověk odsouzený k smrti je jedním z prvních, komu soud nejvyšší trest kvůli účasti na protestech uložil. Do budoucna jich ale přibyde – podle lidskoprávní organizace Iran Human Rights, jež sídlí v Norsku, čelí nyní takovému verdiktu další desítky lidí.

Jen za prvních šest měsíců letošního roku bylo v Íránu popraveno 251 lidí. Každý den nejméně jeden člověk.

„Úřady mohou plánovat ukvapené popravy,“ upozornila organizace. Její šéf Mahmood Amiry-Moghaddam apeloval na mezinárodní společenství, aby co nejrychleji zakročilo a vyslalo režimu varovný signál s tím, že „popravování protestujících bude mít pro islámskou republiku následky“.

Dalším z těch, kterým soud uložil trest smrti, je kurdský umělec a rapper Saman Yasin. Mladý muž čelil obvinění z „podněcování války proti Bohu“ – protirežimní protesty totiž podpořil na sociálních sítích.

Hned po Číně nejvíc poprav na světě

Úmysl trestat účast na protestech smrtí ostatně vyjádřil i íránský parlament. Skupina poslanců o 227 členech, plná zastánců režimu a zástupců Revolučních gard, v neděli volala po potrestání protestujících. Ve společném vyjádření každého z nich označila slovem „mohareb“, což v doslovném překladu znamená „bojovník“, ale v islámském právu jde o „nepřítele Boha“.

Nenaznačuje to ovšem, že by se parlament chystal hromadně popravit 15 300 dosud zadržených osob. To v pondělí zkratkovitě uvedl americký server Newsweek, který napsal, že trestu smrti čelí právě 15 tisíc zadržených. Nepravdivá informace se pak začala lavinově šířit internetem.

Tresty smrti ale v Íránu padají často. Země jich vykazuje hned po Číně nejvíc na světě – podle Amnesty International bylo jen za prvních šest měsíců letošního roku popraveno 251 lidí. Každý den nejméně jeden člověk. Většina z hrdelních rozsudků byla za spáchání vraždy nebo za trestné činy spojené s drogami.

Íránská rozbuška

Protirežimní protesty v Íránu trvají bezmála dva měsíce. Jiskrou, kvůli které se rozhořely nepokoje napříč celou zemí, se stala smrt dvaadvacetileté Mahsy Amini. Ta zemřela 16. září po zásahu speciální policejní jednotky Gasht-e Ershad, která má za úkol zajišťovat respekt veřejnosti vůči islámským principům morálky.

Podle lidskoprávních organizací zemřelo již při současných nepokojích v Íránu nejméně 336 osob.

Amini byla mravnostní policií zadržena proto, že nedodržela pravidla správného nošení hidžábu, šátku zakrývajícího vlasy a krk s hrudníkem. A že byla „nevhodně“ oblečená. Poté, co ji policie zadržela, mladá žena zkolabovala ve vazební cele, upadla do kómatu a v nemocnici následně zemřela. Bezpečnostní složky odmítly svědectví o tom, že její členové Amini zbili obuškem a udeřili její hlavou o jedno z policejních vozidel.

[infobox id="2"]

Smrt mladé ženy zapůsobila jako rozbuška: do ulic vyrazily Íránky s heslem „Žena, život, svoboda“ a na sociálních sítích se objevovala videa, na nichž si ženy stříhaly vlasy a pálily hidžáby. Šátek, byť se stal jedním ze symbolů demonstrací, je ale jen jedním z mnoha faktorů, kvůli kterým Íránci – nehledě na pohlaví či gender – vyrazili do ulic.

Čtěte také: Hidžáby hoří a sny o svobodě jsou palivem. Boj za lepší budoucnost v ulicích Íránu pokračuje

Protesty se za osm týdnů rozšířily do 140 měst po celém Íránu a stala se z nich jedna z největších výzev, jaké kdy musel nynější režim čelit. Odráží se to i na intenzitě výpadů, jimiž úřady na protesty reagují – při nepokojích zemřelo podle lidskoprávních organizací nejméně 336 osob.