S dvacetibodovým plánem americké administrativy pro mír v Gaze vyjádřil souhlas izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Některé body jsou přitom v rozporu s Netanjahuovými postoji. Jak se k plánu postaví Hamás?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na návštěvě v Bílém domě potvrdil, že souhlasí s dvacetibodovým plánem americké administrativy na mír v Pásmu Gazy.
Nyní se čeká, až se k němu vyjádří Hamás. Trump vyslal jeho představitelům jasný vzkaz pro případ, že by jeho plán odmítli.
„Izrael dostane moji plnou podporu, aby dokončil zničení hrozby Hamásu,“ prohlásil americký prezident.
Společné setkání Trumpa a Netanjahua v Bílém domě představovalo jasný projev jednoty obou zemí. Trump přitom ještě nedávno vyjádřoval svou frustraci z izraelského premiéra kvůli úderu v Kataru nebo setrvale rostoucím počtům civilních obětí v Gaze.
Dvacetibodový plán zahrnuje okamžité ukončení vojenských operací, propuštění dvaceti žijících izraelských rukojmích a vydání těl mrtvých zajatých během dvaasedmdesáti hodin, stejně jako propuštění stovek Palestinců, které Izrael zadržuje bez obvinění.
Čtěte také: Izrael drtí Gaza City. Vojensky už není čeho dosáhnout, varuje bývalý šéf Šin Bet
Plán počítá s tím, že Hamás složí zbraně a nezíská žádnou vládnoucí úlohu v poválečné Gaze. Členové hnutí, kteří na dohodu kývnou, dostanou amnestii.
V budoucnosti Pásma má sehrát klíčovou roli „technokratický, apolitický palestinský výbor“ složený z Palestinců a mezinárodního odbornictva, který bude mít na starosti každodenní provoz.
Na výbor má dohlížet mezinárodní „mírová rada“ v čele s americkým prezidentem Trumpem. Dalším členem má být i někdejší britský premiér Tony Blair a další světoví lídři a lídryně.
Plán dále nastiňuje ekonomický rozvoj Pásma i navýšení humanitární pomoci. Nechává také otevřené dveře možnému vzniku samostatného palestinského státu – navzdory tomu, že tuto možnost během pondělního setkání v Bílém domě Netanjahu opět vyloučil.
Čtěte také: Palestinský stát? Nikdy, prohlásil Netanjahu
V jednom z bodů plánu se dále uvádí, že nikdo „nebude donucen odejít z Gazy“. Jedná se o klíčové prohlášení, protože izraelští ultrapravicoví ministři Becal’el Smotrič a Itamar Ben Gvir otevřeně hovoří například o vysídlení obyvatel do zahraničí nebo obnově izraelských osad v Gaze.
Izraelští představitelé dokonce už dříve oslovili zástupce zemí jako je Libye, Jižní Súdán nebo Sýrie, s otázkou, zda by byly ochotny přijmout Palestince, kteří by s odchodem z Gazy souhlasili.
Zásadní roli mají v poválečné Gaze sehrát Mezinárodní stabilizační síly, podporující práci palestinské policie. Měly by se také podílet na zabezpečení hraničních oblastí.
Není ale nijak zřejmé, jak rychle mohou takové síly vzniknout, ani kdo je bude tvořit – očekává se zapojení arabských a muslimských států.
Svůj souhlas jako první naznačily Indonésie a Spojené arabské emiráty. Zapojení své země potvrdil bez bližšího upřesnění také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Některé z bodů z Trumpova plánu jsou ale krátké a vágní, takže zůstává řada nejasností, které mohou zkomplikovat opravdové ukončení bojů.
