Začalo to státem Coahuila a vyvěralo v zářijový verdikt mexického Nejvyššího soudu: umělé potraty už v celé zemi nejsou trestné. „Je to významný předěl, verdikt staví celou otázku do optiky lidských práv. Varovala bych ale před předčasnou oslavou, Mexiko čeká ještě dlouhá cesta,“ říká v Pulsu Kateřina Březinová, amerikanistka a šéfka Ibero-amerického centra při katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií na MUP.

Mexiko je obrovský, různorodý stát. „Všechny z těch Spojených států mexických, jak se země oficiálně jmenuje, mají své zvyky, guvernéry i zákonodárce. To, co řekne Nejvyšší soud, ještě vůbec neznamená, že mohou a musí nezbytně a okamžitě přejmout další složky politické moci,“ říká Březinová. „To, že to řekne Nejvyšší soud, pořád ve 20 z 32 mexických států nepovede k přímočarému přijetí takového rozhodnutí. V jejich právních rámcích je interrupce pořád brána jako trestný čin,“ dodala.

Poslechněte si také: PULS | Fico jako „stabilita“, nebo „hrozba“? Slovensko možná ovládne krajní pravice

Snahy o dekriminalizaci umělých potratů v Mexiku rezonují už skoro dvě dekády – třeba jako v roce 2007, kdy se někteří političtí aktéři snažili protireakcí zavděčit různým, konzervativnějším částem společnosti. „Tehdy bylo Mexiko mladou demokracií. Po 71 letech vlády Institucionální revoluční strany, mocenského hegemonu, se teprve v roce 2000 dostal na prezidentské místo jiný politický subjekt,“ uvádí amerikanistka situaci do kontextu.

Ve zkratce: na výraznější změny ještě Mexiko nemělo vzhledem ke své historii dostatek času, což ale neznamená, že si v některých dílčích disciplínách nevede překvapivě dobře.

Jak je to se zastoupením žen v mexické politice? A posouvá se země vstříc rovnějším podmínkám? Proč se Mexičanky vymezují vůči Panně Marii Guadalupské? Jak se společnost vůbec tváří na boj za práva žen? Proč v Mexiku umírají ženy jen proto, že jsou ženy, a dělají s tím úřady něco? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.