Německo má za sebou předčasné parlamentní volby. Výsledky hlasování i to, co proměna Německa znamená pro zemi samotnou i pro Evropu, rozebírá Jolana Humpálová s analytikem Jakubem Eberlem v první videoepizodě podcastu Puls.
Jakub Eberle ve videopodcastu Puls | Foto: Shutterstock / Voxpot
Německé volby dopadly podle očekávání. Největší podporu získal konzervativní blok CDU/CSU a druhá Alternativa pro Německo zdvojnásobila svůj zisk oproti volbám v roce 2021. „Zisk přes dvacet procent, to je hodně. I když v AfD měli naději – nebo spousta lidí, se kterými jsem mluvil v Berlíně, obavu –, že budou mít víc,“ říká v Pulsu odborník z Institutu mezinárodních studií na FSV UK.
„Co je na těchto volbách zajímavé a podle mě i dobře, je vysoká volební účast – nejvyšší ve sjednoceném Německu. Když jde hlasovat 83 procent voličů a voliček, tak je pak otázka, kdo ještě by volit mohl a nešel. Je to vážně vysoké číslo. Němce teď politika velmi zajímá, na rozdíl od toho vrcholného období Angely Merkel, kdy volit nechodili. Všichni byli uspaní a uspávaní její vládou, což teď tak není. A to je dobře,“ myslí si Jakub Eberle.
Poslouchejte také: PULS | Přišla Evropa o všechny jistoty?
Předvolební kampaň podle něj byla ale velmi vyhrocená: „Docházelo k vysoké míře osobních útoků i mezi demokratickými a středovými stranami. Byly to třeba výpady vůči Friedrichovi Merzovi (lídrovi CDU/CSU, pozn. red.) ze strany sociálních demokratů i Zelených. Ale naopak i Merz den před volbami, kdy už věděl, že bude muset vládnout s jednou z levicových stran, vykřikoval v Mnichově věci o tom, že ‚levice v Německu skončila‘ a že ‚nebudeme dělat politiku pro zelené levicové blázny‘.“
Jak číst úspěch Alternativy pro Německo? Kdo je vítězem voleb? Proč mladé voliče a voličky přestávají zajímat „staré“ politické strany? Jak uspěla Die Linke? Jak Němci vnímají migraci? A co to znamená pro Evropu? Pusťte si novou epizodu také buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.
