Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co se vyplatí sledovat v týdnu od 8. do 15. září?
Zatímco izraelská armáda pokračuje hlouběji do Gazy a ničí při tom i další bloky výškových budov, policie ve Velké Británii zatýká demonstranty po stovkách za podporu organizace Palestinská akce bojující proti podpoře izraelských válečných akcí.
Válka pokračuje i v Ukrajině, kde poprvé došlo k zásahu vládní budovy při největším náletu ruských dronů za trvání války. Rusko ale nestíhá jen odesílat drony, ale také plánovat velká cvičení u hranic NATO. Ty nezůstávají bez odpovědi.
Co ještě bude hýbat světem tento týden a proč by vám neměla uniknout ani Etiopie nebo Francie? To se dočtete v aktuálním brífinku!
Vojenské manévry v Pobaltí a Bělorusku
Eva Čeplová
V pátek 12. září bude na území Běloruska zahájeno strategické cvičení ruských a běloruských vojáků pod názvem Západ 2025. Společný výcvik se v tomto formátu koná jednou za čtyři roky, píše nezávislý server Krym.Realii.
Letos potrvá do úterý 16. září a účastnit by se ho mělo podle litevské rozvědky okolo třiceti tisíc vojáků. Poslední podobné manévry se uskutečnily na území Běloruska v roce 2021. Po nich pak následovala invaze do Ukrajiny. Právě proto vzbuzují podle stanice BBC plánované vojenské akce nedaleko hranic se Severoatlantickou aliancí značné obavy.
Čtěte také: Signál pro Západ. Co nám říká čínská vojenská přehlídka?
V reakci na to už tři země – Polsko, Litva a Lotyšsko – ohlásily od září ve spolupráci s NATO velké podzimní cvičení. Největší z nich – „Železný obránce-25“ – se nyní v září odehrává v Polsku, kde se jej účastní zhruba 34 tisíc vojáků a důstojníků z Polska a zemí NATO, stejně tak jako více než 600 kusů vojenské techniky. Výcvik probíhá na cvičištích na severu, severovýchodě a jihovýchodě Polska a zahrnuje trénink na zemi, ve vzduchu i na moři.
Skoro 900 zatčených při podpoře Palestine Action
Jolana Humpálová
Velká Británie rozšířila na začátku července svůj seznam teroristických organizací o jednu položku.
Mezi organizacemi jako Islámský stát, Boko Haram, Wagner Group nebo třeba IRA se objevila aktivistická skupina Palestine Action, která se staví proti exportu britských zbraní do Izraele. Stalo se tak poté, co její členstvo nastříkalo do motorů dvou letadel na základně RAF červenou barvu.
Rozhodnutí britské vlády zahrnout PA mezi teroristické organizace rozhodně budí i po dvou měsících vášně. Na sobotním protestu proti zákazu této skupiny zatkla Metropolitní policie 890 lidí – drtivou většinu z nich kvůli podpoře zakázané organizace.
Čtěte také: Uznat Palestinu plánuje po Francii už i Británie. Přesvědčí Paříž i další státy?
Tu protestující prokázali transparenty s nápisem „Jsem proti genocidě, podporuji Palestine Action“. Za nyní zakázanou skupinu se už v druhé polovině srpna postavila například irská spisovatelka Sally Rooney, která oznámila, že hodlá použít výnosy ze své tvorby na podporu PA – navzdory tomu, že by mohla čelit zatčení.
Jak se mění nálady mezi britskou veřejností vůči izraelsko-palestinskému konfliktu i Palestine Action jako takové? V redakci budeme situaci sledovat.
Otevření obří přehrady v Etiopii
Filip Brychta
V úterý 9. září se oficiálně otevře Přehrada velkého etiopského obrození (GERD), což by mělo znamenat transformační okamžik v historii Etiopie. Stavba byla zahájena v roce 2011 a přispívali na ní jak občané a občanky v zemi, tak i z diaspory. Stála asi pět miliard dolarů.
„Etiopané se možná neshodnou na tom, jak jíst injeru (hlavní příloha v Etiopii), ale shodnou se na přehradě,“ popsal odborník na region Moses Chrispus Okello pro BBC. Přehrada znamenala velký vzestup nacionalismu, kdy ji lidé bránili před námitky jiných zemí, zejména Egypta.
Pro Egypt je voda Nilu životně důležitá a dosud uspořádání vodních vztahů řešila smlouva z koloniální éry. Káhira dokonce jednu dobu hrozila válkou. K tomu nakonec nedošlo a vybudování přehrady vedlo k velkým změnám v egyptském hospodářství.
Pro Etiopii jde o životně důležitou investici do rozvoje země. Měla by zdvojnásobit výrobu elektřiny a v plánu je také prodej energie do Keni, Džibutska či dokonce přes Rudé moře do Saudské Arábie.
Rusko zasáhlo vládní budovu v Kyjevě a Trump je připraven na další sankce
Vojtěch Boháč
V noci na neděli provedlo Rusko zatím největší vzdušný útok na Ukrajinu, během kterého zemřelo nejméně pět lidí včetně batolete. Moskva použila podle ukrajinských představitelů až 810 dronů. Vůbec poprvé byla zasažena také vládní budova v centru Kyjeva. Podle zdrojů deníku Kyiv Independent není jasné, jestli šlo o přímý zásah, nebo o důsledek dopadu sestřeleného dronu.
Zároveň se stoupající intenzitou útoků řekl Donald Trump reportérům, že je připraven přejít ke druhé fázi sankcí proti Rusku ve velmi blízké době. Krátce poté americký prezident prohlásil, že plánuje brzy mluvit s Vladimirem Putinem a tento týden se ohledně řešení situace setká také s několika evropskými lídry.
Čtěte také: V Rusku dochází benzín. Podle úřadů kvůli turistům, realita je ale jinde
“Podívejte se, my to dotáhneme. Rusko ukrajinskou situaci. My to dotáhneme,” řekl Trump. Podobné sliby od něj slýcháme už devátý měsíc, zatímco se situace v Ukrajině stále jen zhoršuje. Celý tento týden tak budeme sledovat, jestli se konečně objevil důvod k čekat konečně změnu k lepšímu. V redakci jsme zatím skeptičtí.
Francie vyhlíží pád vlády
Simone Radačičová
V pondělí 8. září se sejdou francouzští poslanci, aby rozhodli o tom, zda dají nebo ne důvěru vládě centristy Françoise Bayroua. Už nyní je jasné, že ji s nejvyšší pravděpodobností nedostane. Proti premiérovi se postaví Národní sdružení dlouholeté političky Marine Le Pen často politology označované za krajní pravici, ale i krajní levice.
Jakmile padne vláda, prezident Emmanuel Macron rozhodne o dalším postupu. Může znovu pověřit Bayroua, aby se pokusil sestavit novou vládu nebo vybere jiného premiéra. Ve hře je například někdejší premiér Bernard Cazeneuve ze Socialistické strany nebo Macronův spojenec a ministr obrany Sebastien Lecornu.
Čtěte také: Politická smrt Marine Le Pen
Další možností jsou teď předčasné volby. Těm se chce ale Macron vyhnout, protože by opět posílily extrémy, ať už krajní levice, tak krajní pravice. Ve středu 10. září pak hodlá neformální hnutí Bloquons tout, tedy Zablokujme vše, zastavit celou Francii. Očekávají se blokády, stávky a demonstrace po celé zemi. To ve Francii vyvolává vzpomínky na několik měsíců trvající protesty žlutých vest.
Míří USA do stagflace?
Matěj Schneider
Americký prezident Donald Trump dostal další várku nepříznivých ekonomických čísel. Americké hospodářství podle Úřadu statistiky práce během srpna posílilo úhrnem pouze o 22 tisíc pracovních pozic. Jde o třetí měsíc v řadě, kdy jsou tato čísla přinejmenším rozpačitá. Právě kvůli nespokojenosti se statistikami v průběhu léta Trump odvolal předchozí šéfku zmíněného úřadu.
Poslouchejte také: Redneck | Válka proti centrální bance? Typický trumpistický šlendrián
Trumpovi se nicméně slabší pracovní čísla hodí do jeho boje s americkou centrální bankou. Na tu především v posledním čtvrt roce tvrdě tlačí ve snaze donutit bankéře, aby snížili úrokové sazby a nakopli tak růst. Nicméně mnoho ekonomů se obává, že tento krok by ve skutečnosti nemusel pomoct – růst by zůstal mizivý a nízké úrokové sazby by primárně jen zvýšily inflaci.
Spojené státy by se tak vrátily do 70. let minulého století, kdy takzvaná „stagflace“ devastovala jejich ekonomiku i politické výhledy Jimmyho Cartera. Bílý dům ale teď bude dále na centrální banku tlačit před nadcházející schůzkou, na které by mohla sazby snížit.