Náhorní Karabach už opustily tři čtvrtiny etnických Arménů

Jerevan – Z Náhorního Karabachu uprchlo přes 70 000 etnických Arménů. Jedná se o zhruba 85 % tamního arménského obyvatelstva, informují servery Al Jazeera a CBS News. Po bleskovém útoku z 19. září převzal kontrolu nad regionem Ázerbájdžán. Arménský premiér Nikol Pašinjan nyní sousední zemi obvinil z „etnických čistek“ karabašských Arménů.

„Rozhodli jsme se odejít, hned jak jsme se dověděli o okupaci Arcachu. Nechtěli jsme opustit domov, ale Arméni nemohou žít na území ovládané Ázerbájdžánem. Znamenalo by to souhlas s pomalou a ponižující smrtí,“ říká třiadvacetiletá Shogher Sargsyan. Hranice s Arménií překročila po vyčerpávající 38hodinové jízdě autem. „Celý den jsme trčeli na silnici. Připadalo mi, že to nikdy neskončí,“ dodává Shogher.

Cestu do Arménie ztěžuje nedostatek pohonných hmot, ale i vytíženost silnic. Kvůli častým dopravním zácpám může jízda trvat několik dní a mnoho etnických Arménů je na jejím konci vyčerpaných a hladových. „Lidé jsou v šoku, přichází k nám úplně bledí a žádají nás o léky,“ popisuje doktorka Tatiana Oganesyan, která pomáhá uprchlíkům v příhraničním arménském městě Goris.

Arménský premiér Nikol Pašinjan prohlásil, že jeho země může přijmout až 40 000 rodin. V Náhorním Karabachu přitom dosud žilo kolem 120 000 etnických Arménů.

Čtěte také: Lupič se závislostí na svobodě. Francie miluje i soudí „krále útěků“

Pašinjan krátce po uzavření příměří tvrdil, že Arménům z Náhorního Karabachu nehrozí „žádné přímé ohrožení.“ Po masivním úprku karabašských Arménů ale obvinil sousední Ázerbájdžán z etnických čistek. „V následujících dnech nezůstanou podle našich odhadů v Náhorním Karabachu žádní Arméni. Jde o etnické čistky, před kterými jsme mezinárodní komunitu dlouhodobě varovali,“ řekl ve čtvrtek Pašinjan.

Náhorní Karabach je oficiálně součástí Ázerbájdžánu. Většinu jeho obyvatel ale tvoří etničtí Arméni. Ti region necelých 30 let spravovali. Napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií se zvýšilo poté, co Baku na konci roku 2022 zahájilo blokádu tzv. Lačinského koridoru. Ten spojuje Náhorní Karabach s Arménií a jeho uzavření způsobilo vážnou humanitární krizi.

Při bleskovém útoku z 19. září zemřelo v regionu nejméně 200 lidí. Den poté představitelé Náhorního Karabachu oznámili, že byli donuceni uzavřít příměří. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian následně podepsal dekret o zrušení všech státních institucí. Stane se tak začátkem příštího roku.

Autorka: anče, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Írán

    Írán popravil tři muže v souvislosti s protivládními protesty, které začaly v prosinci loňského roku.

  2. Maďarsko

    Evropská unie hledá způsob, jak vyplatit slíbenou půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,25 bilionu korun)Ukrajině i přes blokaci ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána.

  3. Írán

    Mezinárodní energetická agentura (IEA) vyzvala světové vlády, aby snížily spotřebu ropy kvůli prudkému růstu cen a hrozbě nedostatku paliv v důsledku americko-izraelské války proti Íránu.

  4. Japonsko

    Donald Trump při setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči ironicky zmínil útok na Pearl Harbor v reakci na otázku, proč neinformoval americké spojence o útoku na Írán.

  5. Finsko

    Finsko je devátým rokem po sobě nejšťastnější zemí světa, přičemž v první desítce dominují další severské státy.

  6. Írán

    Lídři a lídryně Británie, Francie, Nizozemska, Německa, Itálie a Japonska zpochybnili americkou koordinaci a strategii války proti Íránu a vyzvali k okamžitému zastavení útoků na civilní infrastrukturu. Deklarovali také ochotu zajistit bezpečný průjezd Hormuzským průlivem.

  7. Donald Trump

    Nový průzkum ukazuje, že většina voličů amerického prezidenta Donalda Trumpa chce konec války s Íránem a odmítá její další eskalaci.

  8. Írán

    Americký prezident Donald Trump pohrozil zničením největšího ložiska zemního plynu na světě South Pars, pokud bude Írán pokračovat v útocích na energetická zařízení v Kataru.

  9. Polsko

    Nový předmět zdravotní výchovy v Polsku vyvolal spor kvůli části věnované sexuální výchově, kritizované konzervativci i katolickou církví.

  10. Čína

    Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu, pokud přijme přímou vládu Pekingu, kterou Tchaj-wan dlouhodobě odmítá.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .