Francie

29. 09. 2023, 04:10

Lupič se závislostí na svobodě. Francie miluje i soudí „krále útěků“

Simone Radačičová

Známý francouzský zloděj a gangster Rédoine Faïd se u soudu zodpovídá ze svého útěku z vězení v roce 2018. Charismatický muž má bohatou kriminální minulost. Vykrádal banky, přepadal pancéřované dodávky s penězi a bral rukojmí. Přesto jeho příběh Francii fascinuje už několik let.

Je neděle, 1. července 2018. Nebe je modré, nikde ani mráček. Ve věznici Réau kousek od Paříže je to další z nekonečně dlouhých dnů, které neúnavně následují jeden za druhým. Někteří vězni zahánějí nudu různými hrami, jiní si povídají a další vyhlíží pravidelné nedělní návštěvy.

Zničehonic nebe nad rozlehlou budovou rozetne helikoptéra. Během chvilky zamíří k zemi a přistává na jedinému místě, kde nejsou žádné zábrany. Rychle z ní vyskakují dva muži v kuklách s dýmovnicemi. Během pár sekund jejich obrysy zahaluje dým. Strážci se jen marně snaží zjistit, co se vlastně děje.

Oba muži využívají chaosu a míří rovnou k návštěvnickému centru. V něm zrovna v tu chvíli několik vězňů netrpělivě čeká na své blízké. Mezi nimi je také známý francouzský gangster a lupič Rédoine Faïd, za kterým přišel jeden z jeho bratrů.

Muži v kuklách beze slova míří právě za ním. Společně pak všichni běží labyrintem chodeb rovnou k helikoptéře, která na ně trpělivě čeká. Jakmile nasednou, vznese se do vzduchu i s uprchlým vězněm. Nepadne ani jeden výstřel. Vše se odehrálo ani ne za deset minut, popisuje list Le Figaro.

Ve Faïdově cele se našlo asi tucet dopisů od jedné z jeho obdivovatelek.

Přísně střežený žalář mezitím pohltí úžas nad nečekaným zmizením Faïda, jež baví i šokuje celou Francii. „Byl to velkolepý útěk,“ suše konstatuje ministryně spravedlnosti Nicole Belloubet. Policie okamžitě vyčlení téměř 3000 lidí, kteří se snaží uprchlého zločince vypátrat.

Faïd, charismatický muž s uhlazeným vzezřením, v dalších týdnech pravidelně zaplňuje stránky novin. Někdo ho zahlédl u čerpací stanice, další zase v supermarketu. Byl to ale opravdu on? Nebo jen někdo, kdo se mu podobá? Celá země se zatajeným dechem sleduje osud nejhledanějšího muže Francie s tajemným úsměvem, jenž si rychle vyslouží přezdívku „král útěků“.

Když se ozve závislost

Dnes jednapadesátiletý Faïd toho má za sebou  hodně: přepadené banky, vyloupená pancéřová vozidla na převoz peněz, braní rukojmích nebo život v přestrojení. Muž, který Francouze nepřestává fascinovat, se nyní ze svého nejslavnějšího útěku z věznice Réau zodpovídá před soudem.


Na první den soudního procesu se akreditovala asi stovka novinářů. Nikdo z nich si nechtěl nechat ujít Faïdovu výpověď. Celý soudní proces probíhá za mimořádných bezpečnostních opatření. Ty vyšly na zhruba 250 tisíc eur, tedy asi 6,1 milionu korun.

Mluvil asi čtyři hodiny, klidně, bez zbytečných odmlk. Občas vyjádřil lítost, někdy vzdor nebo záblesky humoru. „Pohltila mě závislost na svobodě,“ pronesl a omluvil se svým blízkým, které zatáhl do potíží. „V mé rodině to způsobilo velké škody. Beru na sebe zodpovědnost od A do Z,“ dodal.

Spolu s ním čelí soudu dva z jeho bratrů a tři synovci – ti všichni mu pomáhali s útěkem, a proto spolu s ním sedí na lavici obžalovaných. Vypovídá také řada svědků, třeba zmíněný pilot Stéphane Buy, kterého pod pohrůžkou donutili přistát ve věznici.

Během soudu vyšel najevo zajímavý detail, nad kterým se mnozí Francouzi podivují. Ve Faïdově cele se našlo asi tucet dopisů od jedné z jeho obdivovatelek. Jejím tchánem je přitom právě Buy, pilot vrtulníku. „Byla to jen náhoda?,“ zeptal se soudce  Faïda. „Ano,“ odpověděl gangster bez váhání.

Jako tenista i ortodoxní žid

Francouzská veřejnost si teprve postupně dává dohromady celý obrázek toho, jak přesně se mu podařilo přelstít dozorce a uprchnout.

Několik dní před slavným útěkem se nad věznicí objevily drony. Tehdy ještě nikdo přesně nevěděl, kdo a proč je užívá. Byli to Faïdovi příbuzní-komplicové, kteří potřebovali dopodrobna zjistit, jak přesně to ve věznici a jejím okolí vypadá.

Čtěte také: Zatčení mafiánského bosse po 30 letech na útěku znamená konec jedné éry, ne však Cosa nostry

A pak už jen dali dohromady dokonalý plán. V daný den tři z Faïdových blízkých v čele s jeho bratrem Rachidem zašli na domluvenou schůzku do jednoho z leteckých klubů, kde si zaplatili výukovou hodinu v helikoptéře. Jakmile se stroj vznesl do výšky, přinutili překvapeného pilota, aby letěl směrem k věznici. Tam se mezitím Faïd vydal ze své cely do návštěvnické místnosti, kde na něj už čekal jeho bratr.

A pak se už všechno seběhlo velmi rychle. Pilot přistál v prostorách věznice a ani ne za deset minut už helikoptéra s Faïdem uvnitř odletěla pryč.

Opuštěný stroj s vyděšeným pilotem pak policie našla kousek od letiště Charlese de Gaulla, odkud všichni čtyři muži odjeli tmavým Renaultem pryč.

Další tři měsíce po svém útěku se pak uprchlý vězeň skrýval různě po Francii. Jednou ho společně s bratrem málem zadržela policie při běžné silniční kontrole. Několikrát si na sebe dokonce vzal burku, aby ho policie nemohla tak snadno odhalit.

Na svobodě byl celkem 95 dní, pak se jej policii podařilo vypátrat v jeho rodném městě Creil. Zatkla ho společně s několika komplici. Na místě vyšetřovatelé našli zbraně, munici, dvě burky a také několik knih, které Faïd četl. Jednou z nich byla Secrets de flic, tedy Tajemství policisty od známého francouzského komisaře Bernarda Petita.

„Rád se převléká za někoho jiného. Vždycky to dělal. Viděl jsem ho jako ortodoxního žida nebo jako tenistu. Burka ale nebyla dobrý nápad. V budově, kde se skrýval, policie sledovala domnělé islamistické sdružení,“ řekl k tomu tehdy Frédéric Ploquin, francouzský investigativní novinář.


Faïd přitom poprvé utekl z vězení v roce 2013. Už tehdy vzbudil obrovskou pozornost, protože za pomoci propašovaných zbraní vzal za rukojmí hned čtyři dozorce. Pomocí výbušnin pak vyhodil do povětří několik dveří a dostal se na svobodu. Slavný lupič pak odjel autem, které mu u žaláře nechali jeho komplici. Své rukojmí postupně propustil – nikomu z nich se nic nestalo. Policie Faïda vypátrala za zhruba měsíc a půl v jednom z hotelů kousek od Paříže.

Jako George Clooney

S Faïdem se široká francouzská veřejnost více seznámila v roce 2010, kdy společně se spisovatelem Jérômem Pierratem vydal knihu Braqueur, tedy Lupič. V ní popisuje svou dosavadní kriminální dráhu: proměnu z malého pouličního raubíře ve slavného gangstera, před kterým se mají bankéři na pozoru.

Vyrostl ve velké rodině alžírských přistěhovalců v Creil jen kousek od Paříže. Když mu bylo 6 let, tak si ze supermarketu bez placení odnesl náruč sladkostí a hraček. Ve 12 letech prý vyslyšel „volání“ zločinu a v 18, když končil střední školu, společně s komplici vykradl první banku. Už tehdy přišel s promyšleným plánem. Obličeje schovali pod masky prezidenta Charlese de Gaulla, Faïd vzal jako rukojmí rodinu ředitele.

Časem francouzský gangster přešel na přepadávání pancéřovaných dodávek, které se používají k přepravě peněz. To je pro francouzské zločince vůbec největší výzva, tvrdí spisovatel Pierrat.

Například v roce 1997 společně s několika dalšími komplici vykradli dodávku ve Villepinte na předměstí Paříže. Odnesli si lup 2,7 milionu tehdejších franků. A podobných případů bylo víc.

Policii nikdy nebral na lehkou váhu. Považuje ji za nepřítele, za rivala.

„Veřejná fascinace jím začala touto knihou. Ale také vychází z toho, že se podobá snové verzi gangstera – atraktivní, chytrý, okouzlující. Něco jako George Clooney v Dannyho parťácích,“ vysvětluje Pierrat.

Kniha vyvolala ve Francii poprask. „Pro širokou veřejnost to byla příležitost objevit Faïda jako napraveného kajícníka – a také jeho výřečnost, nenucenost a okouzlující narcismus,“ komentoval to deník Le Figaro.

V roce 2010, kdy zmíněná kniha vyšla, známý gangster tvrdil, že se polepšil. „Moji démoni nespí, jsou úplně mrtví,“ říkal.

Byla to ale pravda, nebo jen hra? „On vždy hrál na dvě strany. Je to muž, který je schopný rozdělit své životy jako nikdo jiný. Opravdu věřil tomu, že se může stát veřejně známou osobou a současně pokračovat ve svých gangsterských aktivitách. Život ale není filmový scénář,“ dodává Ploquin.

Čtěte také: Francie hledá způsob, jak řešit násilí. Je jejím největším problémem policie?

Jen pár měsíců na to se Faïd zapojil do pokusu o přepadení vozidla s penězi. V přestřelce však zemřela mladá policistka. Faïd na ni sice nevystřelil, byl ale odsouzen za spiknutí na 25 let.

Sám však vinu odmítá a tvrdí, že je nevinný – jeho krédem je, že během jeho „akcí“ nebyl nikdo zraněn ani zabit.

Inspiraci hledal v Hollywoodu

Nad ostatními lupiči „král útěků“ vyniká tím, že byl vždy pečlivý a velmi dobře připravený. „Je to někdo, kdo policii nikdy nebral na lehkou váhu. Považuje ji za nepřítele, za rivala,“ doplnil k tomu investigativní novinář Ploquin.

Ve Francii ho mnozí srovnávají s jiným slavným zločincem Jacquesem Mesrinem, kterého ve filmech Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č.1: Epilog ztvárnil Vincent Cassel.

Faïd ale opakovaně zdůrazňuje, že mu velkou inspirací byly slavné hollywoodské trháky jako třeba Heat (v češtině Nelítostný souboj) a postavy, které ztvárnili herci jako Al Pacino nebo Robert de Niro.

Vůbec nejvíce ho ale prý ovlivnil americký režisér Michael Mann. Ten stojí za filmy jako právě Nelítostný souboj nebo třeba Collateral.

Jeho tvorba Faïda natolik fascinuje, že dokonce v roce 2009 zašel na panelovou diskuzi, když Mann přijel do Francie představit svůj film Veřejní nepřátelé.

Ve chvíli, kdy došlo na otázky z publika, se Faïd – který zrovna krátce předtím vyšel z vězení – chopil mikrofonu a vyznal se ze svého obdivu. „Nedávno se mě novináři zeptali: Máte za sebou velkou kriminální minulost, vše jste se asi naučil sám. Ale já jsem odpověděl: Ne, měl jsem technického poradce, jmenuje se Michael Mann,“ prohlásil tehdy. Podle svých slov viděl film Nelítostný souboj nejméně „stokrát“.

Čtěte také: Krvavý příběh kokainu: Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?

Na podobné filmy teď bude mít hodně času. Čeká ho totiž mnoho let za mřížemi. Sám si nyní stěžuje na nevyhovující podmínky ve vězení, hlavně pak na samotku. „Je to věčný trest, který přispívá k fyzickému a psychickému úpadku. Je to zločin,“ tvrdí.

Na začátku procesu se soudce zvědavě zeptal Faïda, co ho vlastně vedlo k loupežím a útěkům z vězení. Byly to peníze, adrenalin nebo sláva? „Byla to pekelná spirála. V betonovém sarkofágu své cely jsem cítil, že nemůžu jinak. Za útěkem stojí ennui, nuda,“ odvětil Faïd.

Simone Radačičová

Více článků od autora