Proč to udělal? Gisèle Pelicot stále hledá odpovědi

Varování: Text obsahuje zmínky o znásilnění.

„Když se vracím zpět k chvíli, kdy jsem se rozhodla, uvědomila jsem si, že kdyby mi bylo o dvacet let míň, možná bych proces za zavřenými dveřmi neodmítla.“

Těchto pár vět se můžete dočíst v pamětech Gisèle Pelicot, vycházejících v úterý 17. února. Pojmenovala je Óda na život: Hanba musí změnit strany. 

Bývalý manžel Pelicot své ženě devět let podával omamné látky, a pak ji zdrogovanou znásilňoval on sám, nebo ji nechal znásilňovat cizími muži, které našel na internetovém fóru a pozval domů.

Soudní proces, který skončil v polovině prosince 2024, přilákal celosvětovou pozornost a vyvolal bolestné otázky. Jak je možné, že se „obyčejní muži“ – tátové od rodin, hasič, důchodce nebo třeba novinář – mohli dopustit takových odporností?

Čtěte také: Změnit společnost a pomoct dalším ženám. Gisèle Pelicot vypovídá u soudu

Nyní třiasedmdesátiletá Pelicot se rozhodla, že se během soudu nebude nijak skrývat: ukázala svou tvář, své jméno i detaily ze života. Všem pachatelům se dívala zpříma do očí a čelila obrovskému zájmu médií, aniž by se mohla ukrýt za anonymitu.

Její odvaha inspirovala další ženy po celém světě. Z dámy s kaštanovými vlasy se stal univerzální symbol odvahy, nezdolnosti, feminismu a boje proti sexuálnímu násilí. Její heslo: „Hanba musí změnit strany“ obletělo celý svět.

Každý den na ní před soudní síní čekaly davy lidí, kteří přišli vyjádřit svou podporu. „Nejsi sama“ vzkazovaly jejich transparenty. 

V pamětech se Pelicot vrací ke svému rozhodnutí a nastiňuje pocity, které ho provázely.

„Možná stud snadněji mizí, když vám je sedmdesát a nikdo vám už nevěnuje pozornost. Nevím. Nebála jsem se svých vrásek ani svého těla,“ konstatuje.

To nejsem já

S budoucím manželem Dominiquem Pelicotem se seznámila, když jim bylo devatenáct. Brzy se vzali a postupně se jim narodili tři děti.

I když měli v manželství krize, Francouzka byla přesvědčena, že Dominique je „skvělý chlap“. Strávili spolu padesát let.

Na první pohled poklidný rodinný život přerušil telefonát z policejní stanice. Gisèle v knize popisuje, jak obrovský šok zažila, když se dozvěděla bolestnou pravdu. 

Za odhalení přitom mohla jen obrovská náhoda. Jen pár dní předtím jejího manžela nachytala ostraha v supermarketu na ospalém francouzském venkově, jak se snaží fotit ženy pod jejich sukněmi. Ostraha ho zadržela a zavolala policii. 

Vyšetřovatelům se pak při pohledu do mužova mobilu naskytl hrůzný pohled: tisíce fotek a skandálních videí.

Na policejní stanici Gisèle Pelicot poprvé viděla fotografie a videa všeho, čeho se ní její manžel a další neznámí muži dopouštěli. Poprvé si v šoku uvědomila, že manžel, kterého měla po boku padesát let, měl druhou tvář.

„Na té fotce jste vy,“ řekl policista.

„Ne, to nejsem já,“ reagovala. 

„Vyndala jsem si brýle a on vytáhl druhou fotografii. Stejná žena ležící na zádech, vedle ní tetovaný muž,“ popisuje ve svých pamětech, jejichž úryvky zveřejnila francouzská média. 

„To jste vy“.

„Ne“.

„Nepoznávala jsem ty muže, ani tu ženu. Její tvář byla tak ochablá. Její ústa tak povadlá. Byla jako hadrová panenka,“ stojí v knize, kterou napsala společně s francouzskou spisovatelkou Judith Perrignon.

Soudní proces s celkem jednapadesáti muži v čele s jejím manželem trval téměř čtyři měsíce. Všichni byli shledáni vinnými, Dominique Pelicot dostal dvacet let.

Ne všichni ale skončili za mřížemi. Podle policie znásilnilo Gisèle Pelicot na sedmdesát mužů a zhruba dvacet se jich stále nepodařilo vypátrat. Nadále tak unikají spravedlnosti. 

Podívat se mu do očí

Pro Pelicot ale rozsudkem nic neskončilo. Postupně se vyrovnává se zdravotními problémy, psychickou újmou i napětím v rodině.

Ve svých pamětech se svěřuje, že by chtěla někdejšího manžela ve vězení navštívit, i když jí to „tolik lidí rozmlouvá“.

„Ta návštěva nebude znamením slabosti. Bude to rozloučení, nezbytné k obnově sebe sama,“ vysvětlila.

Exmanželovi se hodlá „podívat přímo do očí“. Podle svých slov od něj chce slyšet odpovědi na palčivé otázky, které zůstaly nezodpovězeny.

Mezi obrovským množstvím fotek a videí, které Dominique Pelicot nashromáždil, se objevily i nahé záznamy jejich dcery vystupující pod pseudonymem Caroline Darian.

Pelicot během procesu odmítl, že by ji omámil a sexuálně zneužil. Caroline mu to ale nevěří.

Během soudního procesu se s matkou rozešla – tvrdila, že od ní nedostala dostatečnou podporu. 

„Těsně před Vánocemi jsme znovu navázaly kontakt. Musela jsem na zákrok spojený s nákazou papilonavirem, kterým mě muži nakazili. Zeptala se, jak se mám. Byla jsem ráda, že mi zavolala,“ svěřila se Gisèle Pelicot v rozhovoru pro francouzskou stanici RTL.  

Kvůli nejistotě, zda ji její otec zneužil, Caroline Darian „obrovské utrpení“. 

Francouzská policie zároveň vyšetřuje případ znásilnění a vraždy realitní agentky na začátku devadesátých let, z nichž podezírá také Dominiquea Pelicota.

„Doufám, že až se uvidíme tváří tvář, bude mi schopen říct pravdu o naší dceři a všem, z čeho je obviněný. Možná bude mít výčitky svědomí. Stále se této naděje držím. Možná jsem naivní, možná žádnou odpověď nedostanu,“ uvědomuje si Gisèle Pelicot.