Konflikty

09. 05. 2024, 06:15

Začátek konce? Izrael se invazí do Rafahu přiblížil ke krvavému finále

David Scharf

Palestinci v Rafahu po bombardování v prosinci 2023. Foto: Shutterstock

Katastrofální, nepředstavitelná, hrůzná. Těmito přívlastky posledních pár měsíců humanitární organizace i někteří politici označovali potenciální izraelskou invazi do Rafahu. V pondělí definitivně začala, a byť se zatím soustředí pouze na východě mesta, Palestincům v Gaze už teď přináší další utrpení. Jaké možnosti teď Izraeli zbývají?

„Miluju Gazu“. Plastika s tímto nápisem v červené barvě vítala u silnice všechny, kteří z Egypta přešli na palestinské území u Středozemního moře.

V úterý ráno se na izraelských telegramových kanálech začalo šířit video, na kterém nápis za nadšeného křiku vojáků přejíždí tank. Na dalším záznamu lze vidět, jak nad hraničním přechodem vlaje izraelská vlajka. K jeho obsazení došlo den poté, co izraelská armáda (IDF) nařídila zhruba 100 tisícům lidí, aby opustili svoje přístřešky ve východní části Rafahu, nejjižnějším cípu Gazy.

„Nemáme kam jít. Naše hrnce, pánve, nádobí, polštáře, oblečení, jídlo a pití – to všechno zůstalo v tomhle domě,“ řekla pro NPR při pondělní evakuaci mladá žena Tasneem Ishta.

Jen o pár hodin později, v noci na úterý, už oblast zasypaly střely a bomby. Ty podle gazánského ministerstva zdravotnictví mezi pondělím a úterým zabily 54 lidí v celém Pásmu. A sociální sítě zaplavily obrazy Palestinců hledajících své blízké v sutinách.

„Pokud nemocnici vyřadí z provozu, tak tihle lidé prostě zemřou na selhání ledvin.“

Ve středu ráno přišla Kuvajtská nemocnice v Rafahu s informací, že za posledních 24 hodin ošetřila 129 lidí a zaznamenala 35 mrtvých. „Je mi 69 let, zažil jsem několik válek a nikdy jsem neviděl bombardování jako tohle,“ popsal pro Al-Jazeeru svědek z místa.

Během pondělí a úterý mělo oblast opouštět „200 rodin každou hodinu“. Někteří však v oblasti zůstávají. „Opravdu jsem se chtěl evakuovat, ale nakonec jsem nemohl odejít. Našel jsem totiž zraněného,“ vysvětluje svědek.

Co bude tato invaze znamenat pro statisíce Palestinců, kteří se tísní v celém Rafahu – nejhustěji osídleném místě na světě? A jaký dopad bude mít na zbytek Pásma?

Nelidské podmínky

Humanitární organizace už před útokem varovaly, že vzhledem k hustotě osídlení města by invaze znamenala „katastrofu“ či „masakr“.

Někteří analytici, ale také Bílý dům uklidňují veřejnost tím, že IDF zatím do oblasti nepodnikla „úplnou“ invazi. Pro pochopení jejich argumentu je klíčový pohled na mapu a dvě místa, která se označují názvem Rafah.

Ten může označovat nejjižnější město Pásma Gazy, respektive okolní oblast. Stejně je ovšem pojmenovaný také přilehlý hraniční přechod ležící právě pod východní částí města, jež se stala terčem útoku.

Podle zpráv ze středečního rána Hamás tvrdí, že se pokouší odrazit útoky izraelské armády v bojích právě na východním předměstí Rafahu.

Na prostorový aspekt odkazuje také mluvčí Bílého domu John Kirby, když tvrdí, že Izrael provádí „operaci omezeného rozsahu a trvání“. To ale neznamená, že by proběhlý útok nenapáchal škody.

Čtěte také: Češi milují Izrael víc než sami sebe. Tak už prosím kupte naše zbraně

Kromě desítek zabitých lidí se v zóně, již IDF určila jako bitevní, nachází nemocnice Muhammada Youssefa Al-Najjara. Ta jako poslední zdravotnické zařízení v Gaze alespoň částečně obstarává péči pro pacienty, již potřebují složitější péčí – například zhruba 200 lidí sem dochází na dialýzu.

„Pokud ji vyřadí z provozu, tak tihle lidé prostě zemřou na selhání ledvin,“ vysvětluje Margaret Harris, mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO).

V Rafahu a okolí, kde před 7. říjnem žilo 275 tisíc obyvatel, se dnes podle odhadů tísní až milion a půl Palestinců a Palestinek. V porovnání se zbytkem Pásma sem sice doputuje o něco více potravin, kvůli přelidnění se zde ale mnohem rychleji šíří jak respirační, tak zažívací onemocnění. „Jsou obklopeni odpadky, špinavou vodou a de facto záchody pod širým nebem,“ líčil minulý týden Nyka Alexander z WHO.

Stany v okolí Rafahu, březen 2024. Foto: Shutterstock

Více než sto tisíc lidí z východního Rafahu mělo na příkaz IDF projít Rafahem a přesunout se do dříve zemědělských ploch okolo města al-Mawasi (Muwasi) v západní části Gazy.

Izrael tuto zónu vyznačil jako bezpečnou už v prosinci, ale humanitární organizace upozorňují na fakt, že zde chybí dostatečná infrastruktura. Od vody přes elektřinu až po silnice, po nichž by šla distribuovat pomoc. „Tohle není místo pro lidské bytosti,“ stěžoval si na podmínky novinářstvu z BBC Mohammed Ghanem ještě v prosinci.

Dnes plochy bez jakékoliv zástavby či jiného stínu trápí vysoké teploty. Infrastruktura stále chybí, a tak se podle organizace Mercy Corps jedná o „neobyvatelný“ prostor.

Nic dovnitř, nikdo ven

Nehledě na rychlost a hloubku izraelského útoku na „největší uprchlický tábor na světě“ lze už teď hovořit o jiném zásadním zlomu. Tím, že IDF obsadila hraniční přechod Rafah, totiž získala úplnou kontrolu nad hranicemi Pásma.

Z Gazy mohli až doposud někteří Palestinci odejít – pokud měli dost peněz na tučné poplatky pro úředníky a zprostředkovatele na egyptské straně hranice. Podle gazánské pohraniční stráže takto odešlo mezi osmi a deseti tisíci lidmi.

V severní části Gazy mezitím podle Světového potravinového programu OSN už naplno propukl hladomor.

Během úterý mělo být zase 140 lidí vyvezeno z Gazy za potřebnou zdravotní péčí. Po izraelském převzetí kontroly nad hranicemi ale všichni v Pásmu zůstali.

Kromě toho nic neproudí ani dovnitř – IDF v noci z pondělí na úterý okamžitě zastavila příjezd humanitární pomoci. Už v neděli přitom uzavřela druhý zbývající hraniční přechod v jižní části Gazy, Kerem Šalom (Karem Abu Salem).

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.