Zatímco Varšava plánuje sestřelovat ruské drony a letouny, které naruší její vzdušný prostor, na východní hranici Evropské unie má vyrůst „dronová zeď“. Které členské státy se na ní hodlají podílet?
„Chci, aby to bylo jasné. Objekty, které naruší náš vzdušný prostor, bez diskuze sestřelíme,“ řekl na tiskové konferenci polský premiér Donald Tusk.
Ostré varování z Varšavy zaznělo po sérii provokací, kdy ruské drony nebo letouny vstoupily do vzdušných prostorů Polska, Rumunska a také Estonska – tedy členských zemí Evropské unie i NATO.
V posledním případě do estonského vzdušného prostoru vletěly tři ruské stíhačky MiG-31 a zůstaly v něm dvanáct minut.
Donald Tusk doplnil svá slova požadavkem „stoprocentní jistoty“, že spojenci z NATO vnímají vojenská narušení ze strany Ruska stejně, takže pokud by konflikt vstoupil do horké fáze, nezůstali by v něm Poláci sami.
Připravenost země zakročit zopakoval na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
„Jestli další raketa nebo letadlo vstoupí do našeho prostoru bez povolení, ať už záměrně nebo omylem, a budou sestřeleny, tak si sem nechoďte stěžovat. Byli jste varováni,“ vzkázal do Moskvy.
Podobně jako polští lídři se v České televizi vyjádřil také český prezident Petr Pavel. „Narušení vzdušného prostoru je důvodem k aktivaci obranných mechanismů a tedy sestřelení takového letounu. A to by určitě nechtěl nikdo na naší straně, ani na té ruské,“ prohlásil Pavel.
„Rusko se bude chovat tak, jak mu dovolíme,“ zdůraznil.
Čtěte také: Rusko na NATO klidně zaútočí
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen už ve svém projevu o stavu Evropské unie z 10. září uvedla, že blok musí vyslyšet pobaltské státy, které volají po vybudování takzvané dronové zdi.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius oznámil, že chce svolat ministry obrany z jednotlivých členských států ohledně vytvoření podobné „zdi“ podél východní hranice Unie.
V pátek 26. září se sejde sedm států – Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko – společně se zástupci Evropské komise a Ukrajiny. Jednání se zaměří na potřeby a schopnosti jednotlivých zemí se ruským dronům bránit.
Na schůzku nedostaly pozvání dva unijní státy, které s Ukrajinou sousedí: Slovensko a Maďarsko. Důvodem jsou jejich blízké vztahy s Kremlem.
Šéfka Evropské komise má posléze 1. října na neformálním zasedání evropských lídrů a lídryň v Kodani představit konkrétní plány na financování zmíněné dronové zdi.
