• Analýzy
  • 11.Březen 2020

A teď jim ukážeme! Jak Kreml rozpoutal cenovou válku na ropném trhu.

Irina Malkova / Anastasia Stognej / Petr Mironenko
V pátek večer otřásla globálním ropným trhem zpráva o rozpadu aliance mezi Ruskem a zeměmi OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) vedenými Saudskou Arábií. Ti od roku 2016 společně stanovovali světové ceny ropy. Po pátečním jednání, kdy se nepodařilo dojít k nové dohodě, se ceny ropy propadly o 10 procent. Rozvázání spolupráce s OPEC zatím z významných ruských hráčů veřejně podpořila jen největší ruská ropná společnost Rosněft. The Bell zjistil, co vedlo Kreml k nečekanému rozhodnutí a jakou roli v tom hrál šéf Rosněfti Igor Sečin.

Co se vlastně stalo?

Pro ruské ropné společnosti představovala zpráva o ukončení aliance s OPEC stejné překvapení jako pro ministry energetiky zemí sdružených v organizaci. “Zatím jsem v lehkém šoku,” přiznal se jen několik hodin po ohlášení neúspěchu pátečních jednání spolumajitel Lukoilu Leonid Fedun pro The Bell. Když se přihlédne k nevyhnutelnému pádu cen ropy z 60 na 40 dolarů za barel, přijde podle něj rozpad aliance Rusko na 100-150 milionů dolarů denně.

Na pátečním setkání OPEC+ (země OPEC a další významní exportéři ropy vedení Ruskem) naléhala Saudská Arábie na omezení těžby ve druhém čtvrtletí roku 2020 o 1,5 milionu barelů denně. I když jde o necelá 2 procenta světové těžby, šlo by o největší omezení těžby od doby ropné krize v roce 2008. Rusko by se podle tohoto scénáře muselo vzdát těžby 500 tisíc barelů denně. Rusko se Saudským plánem nesouhlasilo. Ve výsledku se nepodařilo domluvit ani na pokračování současné dohody na omezení těžby o 2,1 milionů barelů oproti úrovni konce roku 2016. Právě tehdy se OPEC a Rusko poprvé dohodli na společných omezeních podporujících cenu ropy.

Jak se to stalo

Vladimir Putin se 1. března před svou služební cestou do Pskova setkal na moskevském letišti Vnukovo s vládou a klíčovými postavami ropného průmyslu. Na poslední schůzi se všichni zástupci ropných společností shodovali v tom, že podporují současné nastavení omezení těžby, řekl pro The Bell zdroj blízký jedné z velkých ropných společností. Všichni, kromě jednoho. Tím byl šéf Rosněfti Igor Ivanovič Sečin.

Podle zdroje The Bell se opatření ohledně omezení těžby o 1,5 milionů barelů ani neprobíralo. Všichni hráči na trhu měli za to, že vše zůstane při starém. “Igor Ivanovič ani neskrýval, že je podle něj dohoda Ruska s Opec nevýhodná,” vzpomíná jeden z blízkých spolupracovníků Igora Sečina. Je si zároveň jistý, že rozpad dohody je zásluhou šéfa Rosněfti. Sečin napsal před rokem dokonce dopis Putinovi. Podle agentury Reuters v něm označil dohodu s OPEC za strategickou hrozbou, která se ve výsledku nejvíc vyplatí Spojeným státům a jejich firmám těžícím břidličnou ropu. Právě ty stály za nárůstem americké těžby, díky kterému se z USA během posledních 10 let stal největší těžař ropy na světě.

Tentokrát podle Sečinova spolupracovníka argument o Američanech zafungoval. “A teď jim ukážeme! Při současné ceně Američané aktivně investují do své břidličné ropy, ale její těžba je při ceně ropy pod 40 dolarů za barel ztěží racionální. Rosněfť si přitom může tento pád dovolit,” cituje zpaměti Sečina.

Všechny zdroje The Bell se shodují, že ruský ministr energetiky Alexandr Novák odjel do Vídně s už odsouhlaseným rozhodnutím. Spočívalo v tom, že Rusko už víc produkci omezovat nebude. Zůstává otázka, jestli byl Kreml připravený i na to, že ruské odmítnutí účasti na nových limitech těžby povede k ukončení starých dohod z roku 2016. A že ceny ropy zůstanou bez jakékoli opory napospas důsledkům koronaviru a s ním svázanému poklesu světové poptávky po ropě.

Svou roli v průběhu jednání mohlo hrát i to, že je za Saudskou Arábii vedl místo dřívějšího zkušeného ministra energetiky Chalída al-Falícha jeho ambiciózní a rozhodný následovník, princ Abdulazíz bin Salmán.

Ruský ministr energetiky Novak přijel na jednání s vědomím, “že jeho šéf je připraven převrátit globální ropný trh vzhůru nohama,” píše Bloomberg. Kreml si spočítal, že omezení těžby a podpora cen v situaci epidemie bude představovat dárek pro USA a jeho břidličný průmysl. Spojené státy ostatně dodaly na trh miliony barelů, zatímco ruští naftaři omezovali výrobu, popisuje Bloomberg s tím, že podle Novaka “přišel čas vystrnadit Američany”.

Pět hodin jednání nepřineslo žádný výsledek. Rusko se drželo toho, že na další omezení těžby nepřistoupí. Ministři energetiky zemí OPEC byli v takovém šoku, že nevěděli, co říct, vyprávěl agentuře Bloomberg jeden z účastníků jednání. Atmosféra podle něj byla jako na smuteční hostině.

Důležitým faktorem během jednání s OPEC bylo dlouholeté soupeření Ruska s USA kolem projektu plynovodu “Nord Stream 2”, kterým měl Gazprom do Německa dodávat ruský plyn po dně Baltského moře. Proti plynovodu, kterým má začít proudit plyn na konci letošního roku, byly zavedeny americké sankce. Kreml rozpálilo do běla, když administrativa Donalda Trumpa rozhodla o využití energetiky jako politické a ekonomické zbraně, píše Bloomberg. Kromě toho můžou USA ještě potrestat Rosněfť sankcemi za pomoc Venezuele.

“Kreml se rozhodl obětovat OPEC+, aby zastavil výrobce břidličné ropy v USA a potrestal Spojené státy za North Stream 2,” řekl agentuře Alexandr Dynkin, šéf moskevského institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů.

Ruský prezident Vladimír Putin a korunní princ Saudské Arábie Mohamed bin Salmán.

Co dál?

“Je to atomová rozbuška,” říká jeden ze zdrojů The Bell o cenové válce, která se nyní rozhoří mezi velkými těžařskými zeměmi. Po ukončení jednání ve Vídni ministr Novak prohlásil, že podle jeho názoru může pro Rusko odchod od smlouvy znamenat nárůst těžby ropy o 300 tisíc barelů denně. Saúdská Arábie má ale mnohem bojovnější plány. Už teď se připravuje na odvetný úder a start velké cenové války. Jen několik hodin po ukončení jednání ve Vídni dal Rijád státnímu ropnému monopolu Saudi Aramco příkaz zavést bezprecedentní slevy o 6-8 dolarů na barel. Ve výsledku budou rafinérie na severu Evropy dostávat základní saudskou ropu Arab Light o 10,25 dolarů levněji, než jaká bude cena ropy Brent (typ ropného mixu, který udává cenu dvou třetin veškeré obchodované suroviny). Dominantní ruský typ Urals je přitom oproti Brentu levnější zhruba o 2 dolary. Takové slevy Saúdové nedělali minimálně 20 let, všímá si Bloomberg. 

Dalším krokem Rijádu by měl být raketový nárůst těžby, vysvětlují agentura Bloomberg i Financial Times. Podle zdrojů ze saúdského ropného průmyslu může země zvýšit od 1. dubna produkci až na 11 milionů barelů za den a v perspektivě až do 12 milionů barelů. V únoru těžila Saudská Arábie průměrně 9,7 milionů barelů a řeč tedy jde o nárůstu o 13-23 procent. Omezení, na kterých během jednání Saúdové sami trvali, by je nutilo snížit výrobu na 9 milionů barelů za den.

Tak radikální kroky mohou mít za cíl zasadit maximálně tvrdý úder Rusku i dalším exportérům a přivést je tak zpět k jednacímu stolu, předpokládá agentura Bloomberg. Příští schůzka technické komise OPEC+, které se mají účastnit i představitelé Ruska, proběhne 18. března.

Zvládne to Rusko?

Ať už skončí saúdská ofenzíva čímkoli, v nejbližší době bude jejím výsledkem hluboký pád cen za ropu. Analytici dotázaní Bloombergem předpovídají možnost pádu cen na 30 dolarů a méně. Saudská Arábie velmi vzácně vyhlašuje války na trhu, ale když už, tak jejich efekt bývá dramatický. Poslední taková válka v roce 1998 skončila pádem ceny za ropu až k 9,55 dolarům za barel.

V krátkodobé perspektivě vypadá podle agentury pozice Ruska pevněji. Ruský rozpočet začíná jít do mínusu při ceně 42 dolarů za barel. Ohrožený je teď ale především rubl. Hlavní tíhu rozbití vztahů s OPEC ponese totiž ruská měna během téměř nevyhnutelného pádu cen za ropu pod 42,6 dolarů za barel. Až k této hranici je rubl chráněn před proměnami cen ropy takzvaným rozpočtovým pravidlem. Podle něj se zisky z fosilního exportu s cenou vyšší než 42,6 dolarů za barel převedou na měnu, kterou Centrální banka následně nakupuje a převádí do Fondu národního blahobytu.

Dokud je cena ropy nad 42,6 dolarů za barel Urals, měnový trh v Rusku se fakticky chová jako kdyby byla cena 42,6, vysvětluje pro The Bell šéf asociace ACI Russia Sergej Romančuk. Rozpočet prakticky odkupuje část tržního saldo (rozdíl mezi tím, kolik Rusko exportuje a importuje). Při růstu ceny kupuje více dolarů a rubl nesílí tak rychle jak by mohl, a při pádu nepadá tak rychle, jako by jinak automaticky padal. Jak jen bude ropa stát méně než 42,6 dolarů za barel, kolébání rublu může být daleko silnější, konstatuje Romančuk.

Saúdská Arábie je ale mnohem zranitelnější. Ostré zvyšování těžby ropy a její dumping není jen startovní pozicí pro jednání. Podle Bloombergu jde hlavně o nutné opatření. Kvůli masivním nákladům na chod království je narozdíl od ruského rozpočtu je ten saúdský vyrovnaný teprve při ceně ropy 83 dolarů za barel. Ostrý pád cen ropy pro monarchii znamená okamžité a hluboké finanční obtíže, nemluvě o nemožnosti financovat program transformace ekonomiky založené na nerostných surovinách, kterou spustil následník trůnu Mohamed bin Salmán. Masivní nárůst těžby je jediný způsob, jak aspoň částečně kompenzovat ztráty v rozpočtu v důsledku propadu cen ropy.

O vážnosti situace vypovídá i to, že bin Salmán nechal hned po neúspěchu pátečních jednání ve Vídni zatknout další potenciální následníky trůnu – svého strýce a bratrance. Pád cen za ropu totiž zvyšuje pravděpodobnost vážné politické krize v zemi.