• Dlouhé čtení
  • Reportáže
  • 27. listopadu 2020

Amazon v Česku: Na vyšší platy zapomeňte, hlavně být blízko dálnice do Německa

Fotografie: Majda Slámová
Nejbohatší muž světa Jeff Bezos od začátku letošního roku díky koronaviru opět pohádkově bohatnul. Na výplatních páskách jeho českých zaměstnanců zásobujících především německý trh se to ale nijak neprojevilo. Slouží Česko jako levný sklad obsluhující bohaté spotřebitele na západ od našich hranic? Přinášíme reportáž o působení Amazonu v České republice.

Pandemický rok 2020 se pro společnost Amazon a jejího zakladatele Jeffa Bezose nesl ve znamení rekordního růstu. V zatím nejúspěšnějším třetím čtvrtletí letos Amazon oznámil nárůst tržeb o 37 % v porovnání se stejnou dobou v minulém roce. Osobní jmění Bezose, nejbohatšího muže na světě, se zatím podle Forbesu mezi říjnem 2019 a listopadem 2020 vyšplhalo o 70 miliard amerických dolarů na současných 186 miliard. Majitel novin Washington Post, amerického obchodního řetězce Whole Foods a soukromé společnosti zaměřené na lety do vesmíru Blue Origin tak dosáhl jmění v hodnotě více než dvojnásobku letošních koronavirem nafouknutých výdajů ČR.

O tom, že v Amazonu skončili, se lidé dozví třeba tak, že přijedou na směnu a už se nedostanou s čipem přes bránu. Potom jim řeknou, ať se vrátí domů sami nebo počkají na autobus, který jede až po směně za 10 hodin.

Snaha Amazonu poskytovat nezbytnou infrastrukturu pro všechno od internetového prodeje přes cloudové služby až po řízení vaší domácnosti k sobě přitahuje čím dál větší pozornost jak ze strany regulátorů ve Washingtonu a Bruselu, tak i občanských aktivistů. Ti poukazují na porušování práv zaměstnanců, vyhýbání se daním, zneužívání osobních dat, velkou ekologickou stopu i na roli Amazonu jako de facto regulátora přístupu jiných firem k zákazníkům. Příkladem této pozornosti mohou být i dnešní celosvětové protesty a stávky proti Amazonu nazvané Make Amazon Pay, který na takzvaný Black Friday uspořádal nadnárodní odborový svaz Uni Global Union spolu s hnutím Progressive International a řadou dalších uskupení.

V České republice se však stále může zdát, že se nás vzrůstající ambice nejbohatší společnosti na světě příliš netýkají. Amazon se na český trh neorientuje a Češi tak mohou na Amazonu nakupovat jenom přes německé stránky, což vede k prodlevám i relativně vysokým cenám. České firmy zaměřené na zahraniční trhy pak sice přes Amazon prodávají, v globální konkurenci je to však pro ně daleko náročnější než na místních tržištích, jako je Alza či Mall. Má tedy Amazon v Česku vůbec nějakou stopu? A měly by nás jeho mocenské tendence i v Česku znervózňovat?

Před Vánoci Amazon přes agentury nabírá 3-4 tisíce lidí. Většinu z nich po vánočním shonu zase propustí ještě ve zkušební době. Foto: Majda Slámová

Práce stejná, plat dvakrát nižší

„Nikdo, komu záleží na právech jiných lidí, si tolik peněz nikdy nevydělá,“ přemítá dvacátnice Kateřina Příbrská během naší procházky Mostem o nejbohatším muži světa Jeffu Bezosovi. S jeho firmou Amazon má výrazně větší zkušenosti než většina Čechů. V jediném českém distribučním centru Amazonu ve středočeské Dobrovízi totiž přes dva roky pracovala – od roku 2016 do roku 2019, kdy se jí narodil syn.

Kateřina se vyučila švadlenou poté, co si kvůli poruchám učení netroufla na maturitní obor v grafickém designu. Šitím se po škole snažila uživit, čistá výplata však v šicí dílně činila 8 tisíc korun čistého, přičemž 2 tisíce platila měsíčně za dojíždění. Následně vyzkoušela řadu dalších povolání. „Dlouho nikde nevydržím, protože jsem hypersensitivní. Nesnáším neférovost,“ vysvětluje energicky. Když sežene peníze, ráda by si po rodičovské dovolené otevřela krejčovnu zaměstnávající lidi s postižením. Do Amazonu se už vrátit nechce, byť v tamní odborové organizaci se stále aktivně angažuje a o poměrech ve firmě je stále dobře informovaná.

Když započítám i cestu do práce a z práce, beru tak 80 korun hrubého na hodinu. Člověk pak nemá čas na nic jiného než na práci a spaní.

Chomutovský okres, kterým jsem s Kateřinou cestovala z Jirkova přes Most k jejímu bydlišti v Litvínově, tvoří zajímavé pozadí k našim diskusím o práci ve firmě, která neustálými inovacemi žene do extrému kapitalistické imperativy nepřetržitého zvyšování zisku, efektivity a produktivity. Severočeskou krajinu totiž dosud jizví pozůstatky dob konkurenční ideologie komunismu, jako jsou proslulé hnědouhelné doly, chemičky, zatopená města či města napůl zbouraná a posunutá o pár kilometrů dál. Stojí tu jako mementa projektů jiných vizionářů s jinými názory na uspořádání práce, než má Jeff Bezos a jeho kolegové ze Sillicon Valley. Chomutovsko se zdá být příhodným místem k zamyšlení, jaké stopy na naší – nejen české – zemi zanechají podobně odvážné vize kapitánů digitálního kapitalismu.

Čtěte také: Hrozí obchodní válka nad Atlantikem. Důvodem je digitální daň

Ptám se Kateřiny, jakou má Jeff Bezos mezi českými zaměstnanci Amazonu pověst. Mluví se o něm s respektem, jako o nějaké mytické postavě? „Spíše si z něj děláme legraci. Když na něco nejsou peníze, říkáme, že je Jeff zase asi potřeboval na ty svoje rakety,“ odpovídá Kateřina. Zároveň je však moc zakladatele firmy Blue Origin v českém Dobrovízi znatelnější, než by se dalo čekat. Jednotné pokyny ohledně pracovních i platových podmínek ve všech distribučních centrech Amazonu totiž přicházejí přímo z hlavního sídla firmy v americkém Seattlu, které si prý potrpí na tom, aby mělo nad všemi centry kontrolu. Tedy, ne úplně všechno je vždy jednotné: Třeba když Seattle dal pokyn vyplatit všem pracovníkům distribučních center koronavirové prémie ve výši 500 dolarů, Češi dostali jen něco přes polovinu této částky. Také hodinová mzda 160 korun za hodinu pro české skladníky je asi o polovinu nižší než pro německé, kteří dostávají za hodinu přibližně 12 euro. Poláci naopak dostávají méně než Češi.

Pickeři řízení algoritmy

Zájemce o práci v českém Amazonu se do distribučního centra dostane přes agenturu Ranstad nebo Adecco, se kterými dostane smlouvu na dobu určitou. Teď před Vánoci Amazon přes agentury nabírá 3-4 tisíce lidí bez pohovoru, pouze se zdravotní prohlídkou. Z nich většinu po vánočním shonu zase propustí ještě ve zkušební době. „Dělají to takovým hnusným způsobem, kdy lidi třeba přijedou na směnu a už se nedostanou s čipem přes bránu. Potom jim řeknou, ať se vrátí domů sami nebo počkají na autobus, který ale jede až za deset hodin po konci směny. V roce 2016 jsem se každé ráno hodně bála, že se do práce nedostanu,“ vzpomíná Kateřina.

Šťastlivci, kteří z agentury přestoupí přímo pod Amazon (takzvané „modré badge“), poté ještě musí přečkat zkušební dobu a potom už dostanou u Amazonu smlouvu na dobu neurčitou. Stálých zaměstnanců tak má Amazon něco kolem tří tisíc.

Manuální pracovníci v Amazonu pracují čtyřikrát týdně desetihodinové směny. Jejich nástupní mzda 160 korun za hodinu by se teoreticky měla každý rok zvyšovat v závislosti na každoročním posouzení konkurenceschopnosti mezd oproti ostatním firmám. Letos však na základě revize k žádnému navýšení platů nedošlo.

Místo zvýšení platu dostali letos zaměstnanci Amazonu jen textovou zprávu o tom, že platy jsou v pořádku. Zdroj: Zaměstnanec Amazonu

Mzda je sice na české poměry podprůměrná, ale zároveň zejména v Ústeckém kraji pro manuální pracovníky relativně slušná. „I ošetřovné je v Amazonu často vyšší, než kolik mají tu na severu plat lidi, kteří chodí do práce každý den,“ vysvětluje Ivo Mayer, předseda odborové organizace ZO OSPO Amazon. Jeho žena si jako švadlena před nástupem do Amazonu vydělávala 14 tisíc hrubého. Dodává však, že se musí vzít v úvahu i neproplacené tři hodiny denně strávené v autobuse na cestě do Dobrovíze a zpět a prodlevy před prací i po práci. „Když započítám i cestu do práce a z práce, beru tak 80 korun hrubého na hodinu. Člověk pak nemá čas na nic jiného než na práci a spaní,“ uvedl jiný zaměstnanec Amazonu, který si nepřál vyjevit svoji identitu.

Čtěte také: Neviditelné pouště v regionech, které dusí českou demokracii

Právě dlouhými pracovními dny a dojezdy Kateřina vysvětluje, proč se už do Amazonu nechce vrátit. „Není to pro mě slučitelné s rodinnými hodnotami,“ říká. Její manžel prý v současnosti odchází do práce ve čtyři ráno a v sedm večer se vrací. Taková situace by se podle ní dala řešit akorát internátními školkami, kam by dítě bylo posláno na celé čtyři dny. Prý je to v Mostě relativně časté řešení situace. „To bych svému dítěti neudělala,“ říká přesvědčeně.

Podle Iva a Kateřiny si Amazon zakládá na tom, aby každý zaměstnanec uměl všechno – tedy aby uměl zboží vyložit (receive), zaskladnit (stove), vybrat jej pro zákazníka (pick) a zabalit. Právě při tzv. picku zaměstnanci nachodí pověstné dlouhé kilometry, kterých prý za směnu může být i patnáct. K proslulému systému kontroly pomocí skenerů oba odboráři uvádějí, že není tak přísný, jak se občas na internetu traduje. Například prý není problém si mezi pauzami zajít na záchod, pokud plní hodinové normy. Na druhou stranu přiznávají, že oni a ani nejvyšší pražské vedení nedokážou vysvětlit, jak se tyto normy vlastně určují. „Je to nějaký algoritmus, v Evropě tomu rozumí asi pět lidí. Dělá se to víceméně podle výsledků všech srovnatelných distribučních center, tam se určí průměr, který je třeba dosáhnout,“ vysvětluje pan Mayer. Pokud člověk systém nesplňuje, může se dostat do řízení (zvaného ADAPT), které po několika neúspěšných krocích může vést i k propuštění zaměstnance. Na druhou stranu odboráři vysvětlují, že v tomto každotýdenním hodnocení hraje roli i slovo jednotlivých manažerů, kteří se za své zaměstnance mohou přimluvit.

Lidé se bojí mimo jiné i toho, že by mohli být vyřazeni z losování o 100 tisíc korun, do kterého jsou Amazonem zařazeni jen zaměstnanci s neposkvrněnou docházkou.

V čem slova českých odborářů zcela souzní se zprávami z jiných zemí, je někdy až extrémní nepřátelství Amazonu směrem k odborům. Podle jejich informací dostali manažeři Amazonu pokyn, aby nahlašovali každého, kdo slovo „odbory“ vysloví, aby jej Amazon stihl vyhodit dřív, než stihne založit odborovou organizaci.  Člověk, který odbory v Dobrovízi v roce 2016 zakládal, proto své záměry tajil až do chvíle, kdy Amazonu zaslal oznámení o vzniku organizace – podle zákoníku práce totiž nelze členy výboru odborových organizací z práce vyhodit. Místo odborů, které mají zákonem stanovenou roli a práva jako zástupci zájmů zaměstnanců, Amazon zřizuje takzvaná zaměstnanecká fóra. Podle Mayera však zaměstnanecké fórum slouží Amazonu spíše jako zástěrka a neřeší reálné problémy zaměstnanců. Odborové organizaci v Amazonu se i přes opakovanou snahu nepodařilo podepsat s Amazonem kolektivní dohodu, která by ošetřila práva zaměstnanců nad rámec zákoníku práce.

Čeští odboráři Amazonu se zapojují i do různých mezinárodních fór, dnešní stávky v rámci Make Amazon Pay se však nezúčastňují. Podle Ivo Mayera by členové amazonských odborů provoz dobrovízského skladu stejně nedokázali ochromit. Lidé se navíc podle něj bojí, mimo jiné i toho, že by mohli být vyřazeni z losování o 100 tisíc korun, do kterého jsou Amazonem zařazeni jen zaměstnanci s neposkvrněnou docházkou.

Příští zastávka Dobrovíz – Amazon

Obec Dobrovíz, která leží několik kilometrů na západ od hranic Prahy, v sobě kombinuje historické centrum a typickou příměstskou satelitní zástavbu. Nachází se blízko letiště a také rychlostní silnice R6, která je důležitým spojením mezi Prahou a západní Evropou. Právě dobrá dopravní dostupnost sem kromě obyvatel Prahy hledajících „pohodu ve svém“ láká i developery logistických parků.

Místní průmyslová zóna vznikla před dvaceti lety. Developerská společnost Panattoni Europe zdejší objekty pronajímá osmi společnostem. Největší budovu o výměře 95 tisíc metrů čtverečních si pronajímá Amazon, jehož distribuční centrum zabírající prostor 13 fotbalových hřišť, je největší samostatně stojící průmyslovou budovou v ČR. Při pohledu na ni je člověku hned jasné, jak zde pickeři mohou nachodit 15 km denně.

Na přilehlém parkovišti panuje ve středu odpoledne klid. Stojí zde zaparkované desítky autobusů, některé z nich polepené nápisy Do práce s úsměvem. Značky jejich destinací hlásí Jirkov, Most, Děčín, Příbram, Kladno a řadu dalších měst. Amazon do práce denně zdarma sváží lidi ze zhruba padesáti destinací ve Středočeském a Ústeckém kraji. Po páté hodině večerní a čtvrté ranní se autobusy dají do pohybu, když přivážejí či odvážejí zaměstnance pracující v nepřetržitém dvousměnném provozu distribučního centra. V osvětleném vestibulu se večer vyjímají motta Amazonu Work Hard. Have Fun. Make History a také oblíbená poučka Jeffa Bezose: Zákazník vždy na prvním místě.

Při pohledu na budovu Amazonu je člověku hned jasné, jak zde pickeři mohou nachodit 15 kilometrů denně. Foto: Majda Slámová.

Vedle areálu stojí také vlaková zastávka Dobrovíz – Amazon zafinancovaná firmou, jejíhož slavnostního otevření se v roce 2016 zúčastnila i tehdejší hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová. Stejně jako z hlavní dobrovízské zastávky sem vlak do Prahy jezdí třikrát denně, z čehož dvakrát tak, aby navazoval na amazonskou směnu. Dálnici s logistickým centrem spojuje ulice K Amazonu, součást obchvatu, který si obec na developerské společnosti vymohla. I navzdory častým úklidům ji lemují odpadky vyházené řidiči kamionů.

Obec ve středu dění

Historické centrum pětisethlavé Dobrovíze je od Amazonu v docházkové vzdálenosti. Před místním obecním úřadem potkáváme paní Hanu Veselou, jednu ze zakladatelů spolku Občané pro Dobrovíz. Spolek vznikl v roce 2013, když se sousedé z místní nové zástavby chtěli ohradit proti hluku vycházejícího z již zaniklého reklamačního centra Amazonu, které rovněž stálo v průmyslovém parku za jejich domy. Když si občané začali na aktivity Amazonu stěžovat, zjistili, že Středočeský kraj ve spolupráci s vládní agenturou CzechInvest přislíbil Panattoni výstavbu nového obřího skladu pro Amazon. Jeho součástí měla být i výstavba dvouproudé silnice přímo pod okny novousedlíků.

Pracuj tvrdě. Bav se. Tvoř dějiny. Tento slogan má motivovat zaměstnance Amazonu v Dobrovízi i po celém světě. Foto: Majda Slámová

Když se sdružení začalo o výstavbu nového centra zajímat, zjistilo, že obec s potřebnou aktualizací územního plánu počítá bez jakékoli očekávané protislužby od developera. Občané pro Dobrovíz však s takovým urovnáním nesouhlasili. „Měla jsem kontakty a věděla jsem, co si můžeme dovolit od developera žádat,“ vysvětluje paní Veselá.

Čtěte také: Internetový obchod, který sjednocuje americkou politiku. Proč chtějí všichni rozbít Amazon?

Na přelomu let 2013 a 2014 se tak obec dostala do centra mediální i politické pozornosti. Na místním zastupitelstvu se střídali ministr průmyslu a obchodu, zástupci CzechInvestu i manažeři Panattoni a Amazonu. Občané Dobrovíze s nimi jednali o dopadech na životní prostředí i o tom, zda je halu skutečně vhodné stavět v přípražské obci, která nemá na rozdíl od jiných regionů s nezaměstnaností problém. „Ti kluci z CzechInvestu byli hrozně nadšení. Vysvětlovali, jak všechno bude fungovat a chovali se, jako by vždy mělo svítit slunce. Tak jsem se jich ptala, co se stane, když náhodou bude pršet,“ vzpomíná Veselá.

Nakonec obec od Panattoni vyjednala stavbu zmíněného okruhu kolem obce za 50 milionů korun, rozšíření čističky odpadních vod, díky kterému mají místní občané stočné zdarma, a milion korun do rozpočtu ročně. Sdružení Občané pro Dobrovíz, které bylo samostatným účastníkem stavebního řízení, následně s Amazonem podepsalo vlastní smlouvu, na jejímž základě Panattoni postavil mezi sklady a rodinnými domky namísto původně avizované silnice protihlukovou zábranu. Kromě toho se Panattoni zavázalo posílat deset let další půlmilion korun ročně nově vzniklé Nadaci pro Dobrovíz na kulturní, společenské a vzdělávací akce. Distribuční centrum Amazonu tak nakonec u Dobrovíze začalo fungovat v září 2015.

„Myslím, že jsme vymohli, co jsme mohli,“ komentuje platnou dohodu s developerem Hana Veselá. I proto se sdružení nakonec rozhodlo stavbu neblokovat, což prý někteří sousedé měli spolku za zlé. „Poté, co výstavbu skladu Panattoni přislíbil kraj, se nedalo stavbě zabránit a šlo akorát o podmínky, které jsme si u developera vyjednali,“ vysvětluje s poukazem na okolní obce, které od logistických skladů jiných společností nedostávají nic. Paní Veselá zdůrazňuje také výrazné zlepšení dopravní situace ve městě, které před Amazonem na obchvat čekalo roky. „Nákladních aut, autobusů ani samotných zaměstnanců Amazonu si v centru obce většinou ani nevšimnete,“ podotýká. V obci následně upozorňuje na nové dětské hřiště vystavěné z prostředků Panattoni a místní fotbalový klub sponzorovaný Amazonem. Připomíná, že vedle dohodnutých příspěvků Panattoni obci za sklady platí také daně z nemovitosti. V součtu s dalšími příspěvky od nedalekého letiště to z Dobrovíze dělá relativně bohatou obec.

Starostka obce Dobrovíz Jana Krupičková Voxpotu rozhovor dát odmítla. Poukázala však na to, že spolupráce s Panattoni funguje podle smluv a není na co si stěžovat.

Hana Veselá a spolek Občané pro Dobrovíz pro obec vymohli kompenzace. Samotnou stavbu se rozhodli neblokovat, což jí někteří sousedé mají za zlé. Foto: Majda Slámová

Hlavně dálnici a Německo poblíž

V roce 2013, kdy na ČR poprvé upřel pozornost, se Amazon potýkal se sérií protestů německých zaměstnanců distribučních center. Obrátil se proto na CzechInvest, aby mu pro obsluhování německých zákazníků pomohl otevřít pobočky v České republice. V distribučních centrech v Dobrovízi a Brně sliboval zaměstnat trvale 4 tisíce a ve špičce až 10 tisíc lidí. V letech 2013 a 2014, kdy byla v ČR po ekonomické krizi vysoká nezaměstnanost, to byla pro české úřady lákavá nabídka.

Situace se však po tomto oznámení neodvíjela tak hladce, jak Amazon předpokládal. Zatímco v Dobrovízi vedly popsané neshody s místními pouze k několikaměsíčnímu zdržení projektu (Amazon tu nestihl plánovanou vánoční sezónu 2014), v Brně se jednání protáhla natolik, že se Amazon rozhodl investici zrušit. Ze stejného důvodu Amazon nepostavil ani logistické centrum pro vrácené zboží v Dolních Počernicích v roce 2016.

Jednotlivé jurisdikce jsou postaveny proti sobě a snaží se firmě nabídnout co největší daňové úlevy, nejlepší infrastrukturu a nejlevnější pracovní sílu. Korporace potom může chodit kolem a vybírat si, případně přesunout výrobu, kdykoli se jí v konkrétní jurisdikci něco nelíbí.

Odpůrci výstavby distribučních center Amazonu čelili během stavebních řízení tlaku na více frontách. Developeři, kteří měli Amazonu haly vystavět, si stěžovali na průtahy v povolovacím řízení, které ohrožovalo očekávané vánoční prodeje, nespokojenost občanů svalovali na špatnou komunikaci radnic a vyhrožovali buď odchodem Amazonu a jeho pracovních míst do jiného investic chtivého města ve střední Evropě, nebo rovnou žalobami za zmařenou investici a reputaci. Velká americká firma slibující vznik tisíců míst se navíc těšila velké podpoře Sobotkovy sociálně-demokratické vlády, včetně tehdejšího ministra financí Andreje Babiše a jeho kolegy na Ministerstvu průmyslu a obchodu Jana Mládka. Prezident Miloš Zeman zatím ve svém typickém bontonu označil neschválení smluv, jež by včas umožnily výstavbu skladu v Brně, za „pitomé“. Političtí a ekonomičtí komentátoři se zatím věnovali zejména tomu, zda si ČR svým přístupem neudělá před globálními investory špatné jméno.

K národnímu sebezpytování přitom přispívala i rétorika vedení Amazonu, jehož evropský ředitel Tim Collins prohlásil, že problémy, se kterými se před výstavbou skladů setkali v České republice, byly poměrně unikátní. „Položili jsme na stůl dost věcí – hodně pracovních míst, vysokou investici, naše plány se stávají pro řadu oblastí ekonomickým stimulem a ani jsme po České republice nežádali žádnou finanční pobídku,“ divil se v tehdejším rozhovoru pro Hospodářské noviny.

„Firmy jako Amazon nemají zájem na protahovaní stavebního procesu, potřebuji svá centra stavět co nejrychleji. Při stavbě distribučního centra Amazonu v ČR byl jediný klíčový požadavek maximální vzdálenost 300 km od německých hranic a co nejkratší napojení na dálniční síť. Amazonu bylo v podstatě jedno, zda jeho nový sklad bude stát u Prahy, Brna, nebo třeba u Pardubic,“ vysvětluje netrpělivost Amazonu spoluautor knihy Ocelová města: Architektura logistiky ve střední a východní Evropě Miroslav Pazdera. Jelikož výše zmíněné podmínky mohla Amazonu nabídnout řada českých i nečeských měst, neměla firma mnoho důvodů se zdržovat s jednou neochotnou komunitou.

Čtěte také: Konec samovlády internetových gigantů? Vlády se chystají regulovat digitální platformy

Pazdera zároveň poukazuje na to, že při stavbě logistických center se střední a východní Evropa vyznačuje nekoncepčním přístupem k plánování. „Důležitá rozhodnutí a zodpovědnost spadají na místní samosprávy, které jsou však často příliš slabým partnerem v diskuzi s mnohonásobné bohatším developerem. Územní plán obce je často brán spíše jako administrativní zátěž než jako účinný nástroj uspořádaní našeho prostředí. Z pohledu státu jsou navíc tyto investice často vnímaný nekriticky pozitivně. Neexistuje odborná debata, jak s takovýmto typem infrastruktury pracovat,“ vysvětluje.

Casper Gelderblom, hlavní organizátor protestů Make Amazon Pay za Progressive International, zase popsané chování Amazonu v roce 2013 hodnotí jako typický příklad takzvaného závodu ke dnu. „Jednotlivé jurisdikce jsou postaveny proti sobě a snaží se firmě nabídnout co největší daňové úlevy, nejlepší infrastrukturu a nejlevnější pracovní sílu. Korporace potom může chodit kolem a vybírat si, případně přesunout výrobu, kdykoli se jí v konkrétní jurisdikci něco nelíbí,“ vysvětluje. Bohatší jurisdikce, jako v roce 2013 Německo, jsou v tomto systému neustále udržovány v nejistotě, že firma odejde za levnější pracovní silou. „Amazon rozhodně není jediná nadnárodní korporace, co se takto chová. Patří však k firmám, které v této hře excelují,“ podotýká Gelderblom.

Amazon.cz? Zatím ne

Češi dosud patřili k zákazníkům, kteří v rámci Evropy nakupují online méně často: Zatímco například v Dánsku nakoupilo v roce 2018 aspoň jednu věc na internetu přes 80 a v Německu 77 procent lidí, v Česku to bylo pouze necelých 59 procent. V porovnání se západní Evropou je zároveň pro ČR typická převaha samostatných online obchodů jednotlivých značek a kamenných obchodů před takzvanými online tržišti jako Amazon, které za poplatek inzerují zboží od různých menších firem. Naopak v sousedním Německu se prostřednictvím internetových tržišť uskuteční bezmála 60 procent online nákupů, z nichž Amazon tvoří téměř polovinu.

Koronavirová pandemie však tyto rozdíly mezi ČR a západní Evropou pravděpodobně aspoň částečně smaže. Obě vlny pandemie totiž Česku vedly k výraznému meziročnímu navýšení prodeje online (v březnu o 39 a v říjnu o 31 procent). Podle Jana Kotka z Heureky se přitom dá předpokládat, že zákazníci budou v nadcházejících měsících gravitovat spíše k větším a ověřenějším hráčům na poli internetového obchodu, mezi které patří právě i internetová tržiště.

Amazon do Dobrovíze nepřišel, aby zde pomohl se zaměstnaností, ale aby byl co nejblíže dálnici do Německa.

Amazon i přesto expanzi do ČR zatím nechystá. Již od začátku roku se však spekuluje o spuštění polské verze stránky, která by následně měla obsluhovat také ukrajinský trh. Podobně jako Česká republika pro Amazon i Polsko dosud sloužilo primárně jako zdroj logistických prostor a levné pracovní síly pro obsluhu Německa. Pro Českou republiku proto bude v takovém případě zajímavé sledovat, jakou popularitu si na polském trhu v konkurenci místních osvědčených hráčů (zejména v Polsku dominantního online tržiště Allegro) Amazon získá.

Stejně jako z hlavní dobrovízské zastávky přijíždí vlak z Prahy na stanici Dobrovíz – Amazon třikrát denně, z čehož dvakrát tak, aby navazoval na amazonskou směnu. Foto: Majda Slámová

Jiné problémy než na Západě

Z důvodu omezené přítomnosti Amazonu v ČR se dá konstatovat, že některé problémy spojené s touto firmou v západní Evropě a USA se ČR opravdu netýkají. Není zde například problém s monopolistickými praktikami Amazonu, který na svých stránkách může skrýt nabídky menších internetových obchodů, když se s nimi nemůže na něčem dohodnout. V USA, kde Amazon pokrývá přibližně 40 procent elektronického obchodu, je toto jeden z nejčastějších důvodů ke kritice.

Neznamená to však, že Česko a jiné země střední a východní Evropy by se o Amazon neměly vůbec zajímat. Česko poskytuje Amazonu fyzickou infrastrukturu v podobě svého skladu v Dobrovízi, a proto se ho dotýkají otázky postavení zaměstnanců Amazonu, jeho environmentální stopa či jeho dopad na české obce.

Nižší platy za stejnou práci oproti západní Evropě jsou v České republice a jiných postkomunistických zemích standardem. Dokumentované pracovní podmínky v jiných nadnárodních i českých firmách jsou soudě podle výpovědí zaměstnanců srovnatelné, někdy i horší než ty v Amazonu. Přesto by si však Češi měli uvědomovat, že ČR pro Amazon dosud slouží zejména jako rezervoár levné práce pro německý trh, kde si může bez veřejné diskuse dovolit to, co by mu v Německu neprošlo.

Pocit ukřivdění nad polovičním koronavirovým bonusem pro Čechy spontánně vyjádřili všichni zaměstnanci Amazonu, se kterými jsem mluvila. Dalo by se tak argumentovat, že právě tyto praktiky v Češích vyvolávají pocit unijních občanů druhé kategorie, který není radno podceňovat. Pan Mayer, který během našeho rozhovoru přesně citoval paragrafy zákoníku práce a pověděl mi o všech panevropských iniciativách na podporu amazonských odborářů, při mém odchodu stejně zmínil, že by z Unie nejraději „po anglicku zmizel“.

Důležité je také zdůraznit, že Amazon do Dobrovíze nepřišel, aby zde pomohl se zaměstnaností, ale aby byl co nejblíže dálnici do Německa. Z obce Dobrovíz a okolí tedy mnoho lidí nezaměstnává a sounáležitost mezi místními nepěstuje. Lidi, které sváží autobusy ze sociálně slabších českých regionů, pak sice zaměstnává, nerozvíjí však služby, infrastrukturu ani komunitní vazby v místě jejich bydliště. Dovážení neznámých lidí z různých obcí zároveň zaměstnancům stěžuje vzájemné organizování a ulehčuje tak Amazonu jeho úspěšné protiodborové tažení. Zemědělská půda (nejen) na pražské periferii je zatím zastavována stále novými logistickými halami, jejichž další využití po případném ukončení logistického boomu ve střední Evropě není jasné.

V kontextu změn na trhu práce, začínající ekonomické krize a vzrůstající obliby online nakupování nelze vyloučit, že nabídka i poptávka po pracovních místech v logistických skladech ještě vzroste. Pokud by se tak stalo, doufejme, že budou Češi tentokrát ve vyjednávání s Amazonem a jinými logistickými centry sebevědomější a koncepčnější, než tomu bylo v roce 2014. První krok je nasnadě: O Amazonu v ČR je třeba začít kriticky mluvit.

* S tiskovou mluvčí Amazonu Miroslavou Jozovou jsme během přípravy článku byli v telefonním kontaktu a několikrát jsme ji žádali o rozhovor. Do uzávěrky však na naše otázky neodpověděla.