Byznys

26. 04. 2024, 06:20

Americké odbory slaví historickou výhru. Dobývají Jih a míří i na Teslu

Matěj Schneider

Členové United Auto Workers během podzimní stávky před továrnou General Motors v Missouri. Foto: Shutterstock

Svaz United Auto Workers si připisuje další ze stále se prodlužující série odborářských vítězství v USA. Podaří se mu prorazit obranný protiodborářský val amerického Jihu?

Tahle kostka domina právě spadla, bejby,“ ozval se radostný výkřik jednoho ze zaměstnanců továrny Volkswagenu v Tennessee v polovině dubna. Zrovna tu řečnil Shawn Fain, předseda odborového svazu United Auto Workers (UAW), který pomohl zdejším pracujícím vymoci si připojení k tomuto svazu. 

Pro odbory jde o výhru historických rozměrů. Továrna ve městě Chattanooga byla totiž jedinou továrnou Volkswagenu na světě, kde ještě nevznikly. „Pokud mají odbory zaměstnanci Volkswagenu ve fabrikách v Německu a Mexiku, proč bychom je nemohli mít my?“ říkal pro server Labor Notes místní pracovník Briam Calderon. Příslovečnou kostkou domina je ale aktuální výhra hlavně proto, že na americkém Jihu se odborům nikdy moc nedařilo.

O tom svědčí i historie bojů pracujících přímo v Chattanooga během poslední dekády. Jak v roce 2014, tak v roce 2019 těsně prohráli: vždy o méně než stovku hlasů.

V USA se totiž musí pro založení odborů či připojení se k existujícímu svazu vyslovit nadpoloviční většina hlasujících zaměstnanců – to jsou daleko striktnější pravidla, než jaká platí v mnohých dalších západních zemích. Neúspěšné volby v Chattanooga provázel odpor ze strany vedení fabriky a tradiční výhrůžky, že továrnu raději zavřou, než aby tu umožnily vznik odborů.

To se podepsalo i na zdejších pracovních podmínkách. Zdejší zaměstnanci si vydělávali mezi 23 a 32 dolary na hodinu. Server In These Times pro srovnání uvádí mzdy v nedaleké továrně Fordu, kde se pohybují okolo 43 dolarů za hodinu. Volkswagen sice před aktuálním odborovým hlasováním zvedl některým pracovníkům mzdy o 11 procent, ale zjevně to nestačilo.

Samotného hlasování se zúčastnil rekordní počet ze 4326 zaměstnanců – asi 83 procent. A drtivá většina z nich si přála vznik odborů: pro bylo 73 procent hlasujících. Továrna v Tennessee se tak stane první fabrikou zahraniční automobilky na americkém Jihu, která bude mít odbory.

Nepřátelský Jih

Nelson Lichtenstein, historik zaměřující se na hnutí pracujících, přirovnává aktuální výhru v Chattanooga ke slavnému vítězství armády Severu během americké občanské války ve stejném městě. Tehdy zdejší průlom posloužil Unii jako brána k dobytí zbytku Jihu.

Pro pochopení toho, proč je aktuální úspěch United Auto Workers tak podstatný, se ale musíme podívat na trochu nedávnější historii.

Americký Jih byl k odborářské činnosti vždy o poznání nevraživější než zbytek federace. Tento rozdíl se umocnil především v době bezprostředně po druhé světové válce, která paradoxně jinak platí za dobu největšího rozmachu odborů v USA.

Od konce 40. let celá řada především jižních států zavedla takzvané „right-to-work“ zákony, které zásadně znesnadnily financování odborových svazů a někde v různé podobě platí dodnes. O těchto zákonech se můžete dozvědět víc v loňském díle Rednecku.

„Jih je velkým postrachem odborů,“ říkal v roce 1965 Martin Luther King na sjezdu svazu AFL-CIO (Americká federace práce – Kongres průmyslových organizací). To se nepodařilo změnit Kingovi ani odborářům a po úpadku hnutí v 70. letech nastoupil Ronald Reagan. Ten v úvodu svého úřadování rozmetal stávku leteckých dispečerů a zdálo se, že jižanský nevraživý přístup k odborům vyhrál napříč Spojenými státy.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Matěj Schneider

Více článků od autora

Témata: Odbory, Tesla, Byznys, Průmysl, USA