Arabské země jednají o tvrdším postupu vůči Izraeli. Rapidní změnu nálady států v regionu spustil izraelský útok v Kataru. Bezpečnostní architektura Blízkého východu se otřásá v základech a hrozí konec Abrahámovských dohod.
Představitelé Ligy arabských národů a Organizace islámské spolupráce se připravují na jednání ohledně tvrdšího postoje vůči Izraeli.
Arabsko-muslimský summit reaguje na izraelský letecký útok na kancelář Hamásu v katarském Dauhá, který 9. září zabil pět členů hnutí Hamás a jednoho bezpečnostního pracovníka Kataru. Útok zhoršil už tak napjaté vztahy se státy obklopujícími Izrael.
Katar si vybudoval pověst zprostředkovatele mírových procesů. Hostil například rozhovory mezi Spojenými státy a Tálibánem, Izraelem a Hamásem a dokonce i mezi soupeřícími palestinskými frakcemi.
Bezprostředně po izraelský útoku prohlásil katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v rozhovoru pro CNN, že útokem Netanjahu „zničil veškerou naději“ pro zbývající rukojmí v Gaze. Akt označil za „státní teror“ a dodal, že izraelský premiér „musí být postaven před soud“.
Nejhlasitěji útok Izraele odsoudily ostatní státy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu. Velké napětí se tak vrací dokonce i mezi Spojené arabské emiráty a Izrael, jejichž vztahy se normalizovaly v roce 2020. Rozhořčení dává najevo také Saudská Arábie.
Ministři zahraničí arabských zemí regionu den před summitem vypracovali návrh rezoluce, který popsala agentura Reuters.
„Brutální izraelský útok na Katar a pokračování nepřátelských činů Izraele, včetně genocidy, etnických čistek, hladovění, obléhání a kolonizačních aktivit a politiky expanze, ohrožuje vyhlídky na mír a soužití v regionu,“ píše se v návrhu.
Izraelské akce podle dokumentu ohrožují „vše, čeho bylo dosaženo na cestě normalizace vztahů s Izraelem, včetně současných i budoucích dohod“.
Ve vzduchu je také možný zrod arabské vojenské aliance. Na vytvoření „arabského NATO“ tlačí zejména Egypt se svou největší armádou arabského světa. Jaderně vyzbrojený Pákistán je naopak pro společnou operační skupinu.
Mezitím se na tiskové konferenci v Jeruzalémě americký ministr zahraničí Marco Rubio vyhnul dotazu, zda útok v Kataru představuje „krizi v americké diplomacii“. Namísto toho jen konstatoval, že Spojené státy udržují „silné vztahy“ se svými spojenci v Perském zálivu.
Katar je přitom pro USA důležitým partnerem, který na své půdě hostí jedenáct tisíc amerických vojáků a vojaček.
„Útokem na amerického spojence Izrael proklamuje, že jeho vlastní bezpečnostní zásady převažují nad normami suverenity,“ poznamenává odborník Spyros Sofos z kanadské Univerzity Simona Frasera.
Rubio nicméně v Jeruzalémě potvrdil „neochvějnou podporu“ Izraeli a dodal, že Hamás musí být eliminován. „Amerika nemá lepšího spojence než Izrael a Izrael nemá lepšího spojence než Ameriku,“ komentoval návštěvu amerického ministra zahraničí izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Netanjahu také přirovnal útok v Kataru k zabití Usáma bin Ládina a pokáral světová média, která by podle něj „měla uvést fakta na pravou míru“. Otázce, zda útok zabil nějaké vysoce postavené členy Hamásu, se vyhnul.
Čtěte také: Do našich přístavů nesmíte. Španělsko stupňuje tlak na Izrael
Rubio má podle informací deníku The Washington Post v úterý 16. září navštívit Dauhá. „Budeme i nadále Katar povzbuzovat, aby hrál konstruktivní roli,“ uvedl s ohledem na katarskou pozici prostředníka v izraelsko-palestinském konfliktu.
Útok v Kataru bude projednávat také Rada pro lidská práva OSN. Zasedne v úterý 16. září a půjde teprve o desátou urgentní debatu od založení rady v roce 2006.
