Střet mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a šéfem tamní kontrarozvědky Ronenem Barem dále graduje. A znovu se objevují otázky, zda dlouholetý premiér nezavádí kvůli svým vlastním zájmům zemi do ústavní krize.
Když v roce 2021 tehdejší izraelský premiér Naftali Bennett jmenoval Ronena Bara do čela tajné služby Šin Bet, očekávalo se, že nový šéf kontarozvědky s přehledem dokončí celý pětiletý mandát.
Dnes devětapadesátiletý muž s nakrátko střiženými šedivými vlasy a pronikavým pohledem, který strávil tři desítky let svého profesního života prací pro stát, se však možná až nečekaně dostal do středu ostrého vnitropolitického boje.
Před několika týdny se vláda v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem rozhodla odvolat Bara z funkce. Jako důvod premiér uvedl, že Šin Bet pod Barovým vedením nedokázal zabránit šokujícímu útoku Hamásu ze 7. října 2023.
Vůbec poprvé v dějinách Izraele se kabinet rozhodl k takovému kroku – jenže Barovo odvolání okamžitě vyvolalo obrovské protesty po celém Izraeli a znovu oživilo otázky, zda premiér pronásledovaný korupčními skandály nerozpouští izraelskou demokracii.
Netanjahuova vláda obnovila boj s justicí.
Noc, kdy vláda jednomyslně schválila rozhodnutí o odchodu klíčového rozhodnutí, se vymykala i poměrům bouřlivé izraelské politiky.
Jakmile do médií unikly zprávy o chystaném odvolání, do ulic okamžitě vyrazili demonstranti a auty zablokovali silnice poblíž premiérského úřadu v Jeruzalémě. Policisté se proti nim pokoušeli zasáhnout a kladivy ničili okna jejich aut, až ulice zasypalo rozbité sklo.
Nešlo jen o bezprecedentní odvolání šéfa Šin Betu, ale hlavně o načasování: jen tři dny předtím Izrael obnovil útoky na Pásmo Gazy.
Čtěte také: Čtyři sta mrtvých za noc. Izrael opět bombarduje Gazu
K rozhodnutí změnit vedení klíčové tajné služby navíc dospěl izraelský kabinet ve chvíli, kdy Šin Bet vyšetřuje, zda se Netanjahuovi spolupracovníci nezapletli do korupční aféry s Katarem. Tamní média ji překřtila na Katargate a vyšetřovatelé se domnívají, že katarský emirát rozdával úplatky vysoce postaveným Izraelcům, kteří měli vylepšit jeho image.
Do sporu obou mužů mezitím zasáhl izraelský Nejvyšší soud, když 8. dubna vydal předběžné opatření, na jehož základě může Bar zůstat ve funkci, dokud soud nerozhodne jinak.
Netanjahuova vláda, často označovaná za nejpravicovější v historii země, tak obnovila svůj boj s justicí, která se postavila za Bara, ale i dalšími pilíři státu. Obnovení konfrontrace, která už v letech před válkou vyvolala masové protesty a hlubokou vnitropolitickou krizi, vrací do země obavy z propadu do ústavní krize.
Přiznal selhání
Ronen Bar byl vůbec jedním z prvních vysoce postavených bezpečnostních činitelů, který přijal odpovědnost za řadu selhání, umožňujících palestinské radikální organizaci Hamás nečekaně zaútočit na Izrael. Šéf kontarozvědky jasně naznačil, že plánuje rezignovat ještě před koncem svého funkčního období.
Navzdory svým slovům i odvolání zatím ve funkci zůstává. Jeho spolupracovníci a podporovatelé tvrdí, že se chce podílet na propuštění zbývajících rukojmích, které Hamás nadále drží v Gaze.
Vedle toho chce údajně ochránit Šin Bet před politickým zneužitím – Bar se obává, že Netanjahuova vláda by místo něj mohla jmenovat někoho, kdo bude premiérovi loajální, což by mohlo ovlivnit i vyšetřování Katargate.
Mezi oběma muži bylo dlouhodobě cítit napětí. Bar například volal po co nejrychlejším uzavření příměří a zachráně zadržovaných rukojmí. Tato jednání naopak Netanjahu dlouhodobě poškozoval.
Čtěte také: Netanjahuovo ultimátum. Bude znovu sabotovat návrat rukojmích?
Šéf rozvědky na sebe nakreslil terč pro izraelskou ultrapravici ve chvíli, kdy veřejně varoval před hrozbou, kterou podle něj představuje „židovský terorismus“ – násilí páchané izraelskými osadníky.
Varoval také krajně pravicového ministra pro národní bezpečnost Itamara Bena Gvira, že policejní postup ve Východním Jeruzalémě vyvolává u palestinských obyvatel pocit kolektivní viny.
Jenže u Netanjahua podobné výroky naráží na zeď nepochopení. Neobejde se totiž bez podpory Ben Gvira a dalších krajně pravicových politiků napojených na osadnické hnutí, bez kterých by přišel o většinu v parlamentu.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
