Oblíbený televizní komik Jimmy Kimmel se po krátké pauze vrátil se svou late night show. Zákulisí celé kauzy ale ukazuje, že Trumpova administrativa se jen rozehřívá.
Moderátor americké late night show Jimmy Kimmel po vraždě Charlieho Kirka ve svém pořadu řekl, že trumpistické MAGA hnutí chce z tragédie hlavně cynicky vytlouct co nejvíce politických bodů.
Podle Kimmela se zoufale snažilo charakterizovat vraha jako „kohokoli jiného než jednoho z nich“.
These are the comments that led to Jimmy Kimmel being taken off the air.
"The MAGA gang desperately trying to characterize this kid who murdered Charlie Kirk as anything other than one of them, and doing everything they can to score political points from it, in between the… pic.twitter.com/D4Yab7EUXC
— Crazy flix (@Crazyflix94) September 19, 2025
Právě tahle slova dostala moderátora do problémů. Kimmel svou formulaci možná takhle nemyslel, ale pro mnohé logicky vyzněla, že vrah měl být právě Trumpovým příznivcem.
V jiné éře by za to komik schytal kritiku veřejnosti a možná by ho vedení televizní stanice donutilo k omluvnému, nebo alespoň upřesňujícímu vyjádření v některém z následujících dílů.
Jenže Spojené státy prochází značně turbulentní dobou a současný prezident dělá vše pro to, aby ji turbulentní udržel – ať už sám, nebo prostřednictvím svým úředníků.
Nejzásadněji do Kimmelovy kauzy zasáhl Trumpem nominovaný předseda Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr, který se mimochodem podílel na přípravě nechvalně proslulého plánu pro druhou Trumpovu administrativu nazvaného Project 2025.
„Můžeme to udělat po dobrém, nebo po zlém. Tyhle společnosti mohou (…) podniknout kroky vůči Kimmelovi, nebo čeká FCC další práce,“ řekl Carr bez obalu v podcastu Bennyho Johnsona.
V takovém světle působilo následné pozastavení Kimmelova pořadu ze strany stanice ABC jako jednoznačné podvolení se tlaku federálních úřadů. Něco takového je přitom naprosto nepřijatelné pro většinu Američanů, vychovávaných s velkou úctou pro první dodatek jejich Ústavy, který je má chránit před právě takovou zvůlí vlády a potíráním svobody projevu.
A nejde jen o řadové Američany. Nejvyšší soudce Samuel Alito se loni ve svém disentujícím stanovisku v případě posuzujícím nátlak předchozí administrativy na technologické giganty vyjádřil jasně:
„Čistě soukromé subjekty, jako jsou noviny, nepodléhají prvnímu dodatku Ústavy Spojených států amerických, a proto mohou publikovat nebo odmítnout publikovat cokoli, co si přejí. Vládní úředníci však nesmí soukromé subjekty tlačit k potlačování svobody projevu.“
Soumrak late night
Jimmy Kimmel není prvním americkým moderátorem late night pořadu, kterému zkomplikovala život FCC. Jen před několika měsíci zažil něco podobného konkurenční Stephen Colbert.
Televizní stanice CBS, která vysílá jeho show, oznámila ukončení pořadu ke květnu příštího roku. Mnoho komentářů přitom dává rozhodnutí stanice do souvislosti s potenciálním velkým obchodem, do kterého má co mluvit právě Trumpem ovládnutá FCC.
Společnost Paramount, která CBS vlastní, totiž usiluje o akvizici filmového studia Skydance, a masivní posílení už tak velkého konglomerátu musí být schváleno právě FCC. Colbert – podobně jako většina late night komiků – patří mezi pravidelné kritiky Trumpova Bílého domu a rozhodnutí CBS lze proto snadno interpretovat jako snahu Paramountu naklonit si skrze svou dceřinou stanici Trumpovy úřady.
Stanice CBS nicméně ihned oznámila, že rozhodnutí ukončit Colbertovu show je čistě finanční. A jistou logiku v tom vidět lze.
Formát late night shows se nejvíce rozmohl mezi 60. a 90. lety minulého století, ale s nástupem internetové éry začal od přelomu tisíciletí ztrácet podíl diváků – podobně jako celé televizní stanice, pod které tyto dříve vlajkové pořady spadají.
Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu v roce 2017 pak mnozí late night moderátoři zápolili s tím, jak z nového podivného prezidenta vytvořit ten správný komediální materiál.
„Většina komiků ve Státech začíná vyprávět ty stejné vtipy jen proto, že všichni furt myslí na Trumpa… Bude fajn, až o něm nebudeme muset tolik mluvit,“ říkal tehdy standup komik Dave Chappelle.
Někteří jeho kolegové na to, jak vtipkovat o Trumpovi, postupně přišli, ale late night moderátoři vesměs rozesmívali čím dál menší liberální bublinu.
Naše fungování by se neobešlo bez bubliny těch z vás, kdo si Voxpot předplácíte. Díky moc za vaši podporu, skrze kterou postupně míříme ke stabilní redakci.
Nejde jen o téma a formu uchopení, ale zastarávání samotného formátu. Zatímco před několika dekádami dávalo smysl, aby si půlka amerických domácností před spaním naladila toho či onoho nočního komika, který jim uzavřel den, dnes mají Američané daleko roztříštěnější mediální návyky.
Jak ukázaly i loňské prezidentské volby, čím dál většího vlivu dosahují videopodcasteři s milionovými publiky. Ostatně i nešťastný rozhovor předsedy FCC Carra proběhl v podcastu.
Tento daleko decentralizovanější model má jistě své nevýhody, ale podcasterům se mnohdy zároveň daří současněji a méně „bublinovitě“ vtipkovat o aktuální politické situaci. Nárůst jejich publika tak do značné míry koresponduje s úpadkem právě zkostnatělých late night komiků.
I ty nejsledovanější podcasty navíc mají zlomkovou výrobní cenu oproti late night shows zaměstnávajícím celé produkční štáby. Ty zároveň mají čím dál větší problém přitáhnout nejen pozornost diváků a s ní spojenou prestiž, ale také dolary z reklamy pro své stanice.
Korporace, pod které americké stanice spadají, pak logicky hledají způsoby, jak se late night shows zbavit. Což zároveň neznamená, že to nemohou v případě Colberta a dost možná i Kimmela dělat způsobem, kterým si zároveň podlézavě nakloní Trumpovu administrativu.
Čtěte také: Hájím svobodu slova, ale občas je paradoxně nejúčinnější nemluvit, říká Nadine Strossen
Válka proti médiím
V případě Stephena Colberta šlo podle všeho o vypočítavý krok CBS, respektive Parmountu. Donald Trump po oznámení konce Colbertovy show vtipkoval, že „Kimmel je další na řadě“.
U aktuálního případu právě s Kimmelem jde o daleko přímočařejší vyhrožování ze strany Carra z FCC stanici ABC a jejímu vlastníkovi Walt Disney Company. Jednak tu byla hrozba vyšetřování Federální komise pro komunikace, které by mohlo vyústit až ve zrušení vysílacích licencí pro ABC.
Další vrstva ale kopíruje situaci s Colbertem a CBS. Bezprostředně po Carrově výhružném rozhovoru přestaly lokální stanice ABC spadající pod mediální konglomerát Nexstar přenášet Kimmelův pořad. Nexstar přitom usiluje o sloučení s obdobným slepencem jménem Tegna. Právě tohle propojení by mohla FCC velmi snadno zablokovat.
Není to poprvé, co je ABC v hledáčku aktuální Trumpovy administrativy. Letos v červnu ABC suspendovala a následně neprodloužila končící smlouvu moderátorovi Terrymu Moranovi – poté, co si několik představitelů Trumpova Bílého domu stěžovalo na Moranův ostrý tweet vůči prezidentově deportačnímu poradci Stephenu Millerovi.
Také CBS si s Trumpem zažila za uplynulý rok svoje. Bezprostředně po volbách si znovuzvolený prezident a jeho spojenci u FCC stěžovali, jak pořad 60 Minutes sestříhal předvolební rozhovor s Trumpovou oponentkou Kamalou Harris.
Stanice i její vlastník Paramount se Trumpově žalobě, která bezprecedentním způsobem zasahuje do redakčních rozhodnutí, podvolili: po několika měsících souhlasili s tím, že Trumpovi vyplatí 16 milionů dolarů. Pro podobnou korporaci jde sice o drobné, ale krok umetl cestu k dalšímu tlaku Bílého domu na média.
Jedním jeho projevem je aktuální Trumpova žaloba na The Wall Street Journal poté, co deník publikoval podrobnosti o blízkém vztahu současného prezidenta a zesnulého finančníka a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina.
Čtěte také: Trump bez viny? Jakou hodnotu má výpověď Epsteinovy spolupachatelky
Naopak po dobrém to s Trumpem zkouší Amazon vlastněný svého času nejbohatším člověkem planety Jeffem Bezosem. Pod jeho produkční firmou vzniká dokumentární snímek o Trumpově manželce Melanii, v rámci něhož bude první dámě Spojených států vyplaceno 40 milionů dolarů – a už jen samotná horentní suma v USA zvedla nejedno obočí.
Přes Trumpovy oslavy se vedení ABC rozhodlo ve vysílání pořadu Jimmyho Kimmela prozatím pokračovat. A v prvním díle po svém návratu se moderátor zjevně snažil udobřit část publika, byť za sypání si popela na hlavu jeho vystoupení označit nešlo.
Koncentrace moci
Trumpovo tažení proti médiím a konkrétním moderátorům ale Kimmelovým návratem nezmizí. Ostatně jakkoliv centrála ABC pořad obnovila, stanice spadající pod zmíněný konglomerát Nexstar ho nezačaly znovu přenášet. Trump a jeho spojenci tak stejně mají co slavit.
Americká média ale zdůrazňují, jak zareagovala občanská společnost včetně organizací, jako je Americký svaz pro občanské svobody (ACLU), Nadace pro individuální práva a svobodu projevu (FIRE), odborové svazy nebo celá řada Kimmelových kolegů v čele se zmíněným Colbertem.
Ke kritice postupu Trumpovy administrativy se navíc přidali i překvapivější jedinci jako například republikánský senátor za Texas a někdejší Trumpův primárkový oponent Ted Cruz. Ten označil jednání předsedy FCC Carra za „mafiánské“ a „k čertu nebezpečné“.
Do Bílého domu se pustil také jeden z nejposlouchanějších amerických „podcast bros“, Joe Rogan, jehož přívětivost k Trumpovi přitom mnohé analýzy uvádí jako jednu z příčin prezidentova loňského znovuzvolení.
„Rozhodně si nemyslím, že by vláda měla kdykoli zasahovat do toho, co komik může a nemůže říkat ve svém monologu. To je sakra šílené,“ rozčiloval se Rogan v nedávné epizodě svého podcastu.
Čtěte také: Když se slavný moderátor a regulátorka mstí Applu, velký byznys se třese
Celá kauza vystihuje spletenec federální a korporátní moci, kterým jsou dnešní Spojené státy. Takto na dění posledních týdnů nahlíží také bývalá šéfka Federální obchodní komise (FTC) Lina Khan.
Tu sice v uplynulých letech za její antimonopolní tažení chválil například Trumpův viceprezident J. D. Vance, ale i tak ji současná administrativa u FTC nahradila.
„Je to jasná ukázka, jak jdou monopoly a koncentrovaná ekonomická moc na ruku autoritářským politikům,“ prohlásila Khan v rozhovoru pro MSNBC.
„Prezident shromažďuje politickou kontrolu. To je pro něj mnohem snazší, když máte tak koncentrovanou ekonomiku, jakou máme dnes. A když jste prezident, který chce cenzurovat své kritiky, na mediálním trhu ovládaném pěticí společností to jde snáze než tam, kde je jich padesát nebo více,“ vysvětlila.
„Nikdy více nebude obrovská moc státu zneužívána k pronásledování politických protivníků – a já o tom vím svoje,“ říkal Trump při svém letošním inauguračním proslovu. Jeho publikum ve Washingtonu se smálo: zjevně narážku pochopilo tak, že prezident mluví o své zkušenosti s impeachmentem a soudními procesy.
Možná však Trump naznačoval, co teď jeho administrativa v praxi zkouší na televizní komiky a média.
