Několik tisíc aktivistů a aktivistek ve Vídni úspěšně komplikovalo průběh Evropské plynárenské konference. Hledání nových zdrojů LNG podle nich v důsledku zpomalí odklon od fosilních paliv. Přes sto protestujících skončilo ve vazbě.
Je pondělí 27. března a já sleduji, jak rakouští policisté odvádějí do aut jednoho člověka za druhým. Z některých zadržených aktivistů je cítit odpor, jiní jsou vyčerpaní několikahodinovou snahou o proražení policejní bariéry před hotelem Marriott. Tam právě začala třídenní Evropská plynárenská konference.
Před necelou hodinou vřela poblíž parku Stadtpark v samotném centru Vídně bitka mezi více než stovkou protestujících v bílých overalech a vídeňskou policií. Aktivisté se snažili protlačit právě k Marriottu. Tam už na ně od rána čekali další, kteří poklidným sezením před hotelem bránili dopravě a částečně i přístupu k budově.
Plynárenská konference se svou nepřístupností otevřeně pyšní. Cena vstupenek se pohybuje mezi třemi až čtyřmi tisíci eur.
„Někteří lidé byli vybaveni kameny a pokusili se násilím prorazit policejní kordon, přičemž byli dva policisté zraněni. Policie musela použít pepřový sprej. Po zadržení se 143 lidí neidentifikovalo a byli proto předběžně zadrženi,“ komentovala celou situaci vídeňská policie.
O den dříve přibližně čtyřicet aktivistů pod záštitou mezinárodní ekologické aliance Block Gas blokovalo terminál soukromých letadel na vídeňském letišti, aby znesnadnili přílet účastníkům konference.
Rakouští policisté odvádějí jednoho z aktivistů / Foto: Linda Antoňová / Voxpot
Rozhodování za zavřenými dveřmi
Smyslem třídenní soukromé události konající se v rakouském hlavním městě už šestnáctým rokem je koordinace světových energetických holdingů. Pořádá ji takzvaná Energetická rada, dříve známá jako Rada pro ropu a plyn. Čím si akce vysloužila takovou vlnu odporu? Především svou netransparentností.
Konference se účastnily největší značky nejen evropské fosilní energetiky, například Shell, norská Equinor, německá RWE nebo britská BP. Nenechali si ji ujít ani zástupci největší globální investiční korporace BlackRock. Kontroverzní je pak přítomnost představitelů politické sféry, konkrétně zástupců rakouských ministerstev ochrany klimatu a hospodářství nebo amerického ministerstva energetiky. To vše za zavřenými dveřmi, bez jakéhokoliv informování veřejnosti.
Na stránkách Evropské plynárenské konference její organizátoři slibovali až sto soukromých setkání více než dvě stě padesáti účastníků z pětatřiceti zemí světa. Vše bez veřejných zápisů, takže o rozhodnutí zúčastněných fosilních korporací týkajících se budoucnosti světové energetiky se obyčejní lidé dozví až zpětně.
Čtěte také: „Nebudu rodit do zdevastovaného světa.“ Dobrovolně bezdětní ve jménu ekologie
Na loňském setkání konaném krátce po ruském v pádu na Ukrajinu se jednalo hlavně o odklonu od ruského plynu. Místo redukce závislosti Evropy na fosilních palivech jako takových se ale korporace rozhodly problém řešit hledáním nových či rozšiřováním stávajících zdrojů zemního plynu.
Hlavním bodem programu letošního ročníku bylo urychlení rozvoje infrastruktury zkapalněného zemního plynu (LNG). Kromě obecného povídání o nové roli LNG v Evropě ale organizátoři konference žádný obsah ani závěry nezveřejnili.
Plynárenská konference se svou nepřístupností otevřeně pyšní: „nejexkluzivnější energetická síť na světě“, hlásají její webové stránky. Cena vstupenek se pohybuje mezi třemi až čtyřmi tisíci eur. „Evropská plynárenská konference je elitářská. Když se chcete bavit o budoucnosti světové energetiky a za lístky si účtujete přes tři tisíce eur, nepočítáte s reprezentací těch, kteří na vlastní kůži prožívají dopady energetické krize,“ okomentoval omezený přístup na konferenci africký aktivista Dean Bhebhe z hnutí Don’t Gas Africa pro rakouské rádio FM4.
Dostat se na akci nebylo snadné ani pro novináře. Christian Bunke ze Švýcarska získal akreditaci na konci února, těsně před konferencí mu ji ale organizátoři náhle zrušili. „Nechal jsem ze švýcarského týdeníku zaslat potvrzení, že pro ně externě pracuji. Akreditaci mi pořadatelé přislíbili po pár dnech, pak mi ji ale 17. března náhle zrušili. Jako jediný důvod uvedli údajné překročení kapacity konference,“ uvedl Bunke pro Voxpot. To samé potkalo novináře z rakouské tiskové agentury Austria Presse Agentur, spřízněné s veřejnoprávní stanicí ORF.
Blokáda Vídně
I kvůli této netransparentnosti akce propojující fosilní korporace s vlivnými politiky vyrazily tisíce pobouřených lidí 28. března na demonstraci pořádanou hnutím Block Gas. Dav vyšel v šest večer ze Štěpánského na Karlovo náměstí s delší zastávkou před hotelem Marriott, místem konání konference. S hesly jako „Energii lidem“ nebo „Poslední zima s plynem“ demonstranti na několik hodin částečně zablokovali dopravu v centru. Organizátoři mluví až o sedmi tisících lidí, včetně zástupců hnutí jako Greenpeace, Fridays for Future, Don’t Gas Africa nebo české Limity jsme my!
Kromě úterní demonstrace měli aktivisté napilno i ostatní dny konání konference. Už v sobotu 25. března obsadili most v centru a obarvili jedno z ramen Dunaje na zeleno. Zelená řeka symbolizovala greenwahing, kterého se podle aktivistů fosilní korporace ve svých reklamních kampaních dopouštějí stále častěji.
Chceme, aby si o svých zdrojích Afrika rozhodovala sama. Potřebujeme čisté, obnovitelné zdroje.
[infobox id=”2″]
V úterý pak vedle této odpolední legální demonstrace asi tři sta lidí blokovalo koleje k ropné rafinerii OMV. Tato rakouská fosilní společnost sponzorující Evropskou plynárenskou konferenci je jednou ze sta nejvíc znečišťujících korporací na světě. Blokáda trvala přes osm hodin a obešla se bez zatýkání.
Na protestech jsem se setkala s mnoha aktivisty především z Rakouska, Německa a Polska, kteří přijeli do Vídně s jasným cílem: aby Evropská plynárenská konference 2023 byla tou poslední. „Chci, aby si uvědomili, že si nemůžou dělat, co se jim zachce. Že sledujeme všechny jejich kroky a vidíme, jak na energetické krizi vydělávají, zatímco vlády vzkazují občanům, ať se sprchují studenou vodou,“ vysvětloval pro Voxpot svoji účast Kacper z polské Extention Rebellion.
Poslední den Evropské plynárenské konference zakončili ekoaktivisté velkolepě: čtyři z nich se vplížili do vídeňského paláce Ferstl na slavnostní večeři účastníků. Demonstranti se dostali do budovy v přestrojení a uprostřed hodování vystoupili s bannery a rozhořčeným proslovem, vyzývajícím k ukončení těžby fosilních paliv. „Zatímco vy připravujete s Evropskou komisí miliardové dohody, které nás uvrhnou do katastrofální budoucnosti, obyčejní lidé si nemůžou dovolit zatopit a mají problém uživit své rodiny,“ křičely demonstrantky, když je ostraha vyprovázela ze sálu.
„Don’t Gas Africa“
Od začátku loňské invaze na Ukrajinu se většina evropských států snaží bleskově odstoupit od závislosti na ruském zemním plynu a s tím spojené přímé finanční podpory Ruské federace. Podle ekoaktivistů je problém v tom, že toto odstřihnutí neznamená celkovou redukci závislosti na fosilních palivech, ale pouze výměnu zdrojů zemního plynu.
Značnou, ale ne dostačující část zkapalněného zemního plynu teď státy Evropské unie čerpají ze Spojených států. Představitelé africké kampaně Don’t Gas Africa už na listopadové konferenci COP27 v Egyptě protestovali s obavami, že afričtí političtí vůdci a elity vycítili příležitost využít vysoké ceny plynu k rozvoji africké plynové infrastruktury. Teď se stejnou připomínkou dorazili do Vídně.
Čtěte také: Africký COP: Globální Jih chce odškodnění za klimatické katastrofy a kritizuje Evropu
„Podporujeme Afriku a její rozvoj. Nepodporujeme ale systém, který nás bude zneužívat pro svůj soukromý prospěch a těžbou fosilních paliv ničit náš kontinent. Chceme, aby si o svých zdrojích Afrika rozhodovala sama. Potřebujeme čisté, obnovitelné zdroje. Šest set padesát milionů lidí v Africe nemá přístup k elektřině, a přesto bychom měli dodávat své zdroje do Evropy,“ uvedl jihoafrický aktivista Dean Bhebhe.
Přestože by se africké státy mohly stát jedním z evropských hlavních zdrojů LNG, právě ony na klimatickou změnu způsobenou spalováním fosilních paliv doplácí nejvíce. Tamní zemědělství sužují ohromná sucha a ničivé záplavy, a i když Afrika nyní produkuje jen 3 až 4 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, neúměrně doplácí na globální znečišťování. Podle zprávy o stavu klimatu v Africe v roce 2021 postihuje velký nedostatek vody asi 250 milionů obyvatel kontinentu.
Poslední plynárenská konference?
Během téměř týdne protestů, demonstrací a blokád zatýkala rakouská policie jen v pondělí při pokusu aktivistů dostat se před hotel Marriott. I když byli všichni zadržení v následujících dvou dnech propuštění, některým stále hrozí až tříleté vězení.
Hnutí Block Gas zorganizovalo v dalších dnech protesty proti policejním represím. Podporu získalo i od rakouské pobočky Amnesty International, která považuje chování policistů za nepřiměřené.
„V policejním autě nás nechali sedět několik hodin. Nedovolili nám ani dojít si na záchod. Na stanici mi řekli, že jsem obviněná z trestného činu, za který hrozí až tři roky. Když nás poslali do cely, nedovolili nám vzít si s sebou vůbec nic. Ani vložky, o které jsem se pak musela doprošovat,“ okomentovala pro Voxpot jedna ze zatčených. Po asi patnácti hodinách byla z vazby propuštěna bez ztotožnění, takže jí už další stíhání nejspíš nehrozí.
Přestože se Vídni takový protest konal poprvé, aktivisté si vytkli ambiciózní cíl, aby šestnáctá Evropská plynárenská konference byla tou poslední. Protože účastníci konference závěry svých jednání nezveřejnili, můžeme jen odhadovat, zda na ně několikadenní demonstrace a pokusy o blokády zanechaly šrámy. Za jisté lze brát to, že pokud se bude konference příští rok přece jen opakovat, opakovat se s ní budou i masivní protesty.
