• Analýzy
  • 10. srpna 2020

České zbraně proti demonstrujícím v Bělorusku? Zeveta odmítá, že šlo o její granáty.

Vojtěch Boháč / Úvodní foto: Radio Svoboda.
V běloruských médiích se dnes ráno objevily informace o tom, že tamní policie použila proti demonstrantům zábleskové granáty vyrobené v České republice. Informaci doprovázely fotografie zásahových výbušek P1, které vypadaly jako zábleskové granáty vyráběné před lety závodem Zeveta Bojkovice. Zásobují české zbrojovky i přes embargo běloruský režim materiálem používaným policií proti demonstrantům?

“Česko dodává diktátorskému režimu zábleskové granáty, které zraňují demonstranty? A to by nás zajímalo, jak na to bude reagovat Evropská unie,” objevilo se v pondělí ráno na populárním běloruském Telegramovém kanálu Nexta spolu s fotkami zásahových výbušek P-1 s českými nápisy. Podle nepotvrzených informací běloruských lidskoprávních skupin byl během nočních protestů proti zmanipulovaným volbám jeden člověk zabit, desítky dalších zraněny a 120 lidí zatčeno.

Na fotografiích byly zábleskové granáty s označením roku 2012. Od roku 2011 přitom Evropská unie uvalila na vývoz vojenského materiálu do Běloruska embargo a podobné přímé exporty by tak pravděpodobně znamenaly jeho porušení.

Obrázky zábleskových granátů připomínají dřívější produkci firmy Zeveta Bojkovice, která sídlí na uherskohradišťsku. Kromě ní v minulosti vyráběla v Česku zásahové výbušky například pro Policii i firma D-TECHNIK z Jablůnky. Přesto, že se podobné zábleskové granáty z Zevety Bojkovice dají snadno najít v internetové nabídce obchodů, jejich nákup je omezen pouze na držitele pyrotechnických průkazů T2, bez kterého by je nemělo být možné získat ani volně přeprodávat.

Ve vyjádření pro Voxpot napsalo vedení Zevety Bojkovice, že „společnost striktně dodržuje veškeré zákonné předpisy a nařízení […] a žádný náš výrobek neexportujeme bez souhlasu (licence) uděleného MPO (Ministerstvo průmyslu a obchodu). Nadto naše společnost do Běloruska neuskutečnila nikdy žádný vývoz vojenského materiálu.“ Zeveta zároveň odmítla, že výrobek na fotografiích v běloruských médiích pochází z jejich produkce.

„Nejsme jediní výrobci zásahových výbušek a zaslané fotografie navíc vypadají jako evidentní přelep nespecifikovatelné věci. Proto odmítáme spekulace o původu zobrazené věci a případné zapojení do šíření či vytváření hybridních hrozeb a dezinformací.“

 

Původ? Nemůžeme ani naznačovat.

Předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek potvrzuje, že jde podle jeho informací v případě výbušek publikovaných v běloruských médiích o vojenský materiál, který podléhá licenčnímu řízení. Podle jeho informací by mohlo jít o starší výrobky vybavené novou přelepkou, nicméně původ výrobku by se dal určit jedině rozborem obsahu. Hynek zároveň dodává, že podle fotografie na výbuškách chybí prvek, který by jasně určoval, odkud materiál pochází.

“Má tam být něco, čím je Zeveta schopna prokázat, jestli to je jejich výbuška nebo ne. Je tam jedna věc, která to nějak odlišuje, popisuje Hynek a na žádost o konkrétnější popis odpovídá, že v tomto “nemůže ani naznačovat.”

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které licence pro vývoz vydává, odpovědělo na dotaz Voxpotu ohledně vývozů zásahových výbušek do Běloruska odpovědělo, že „pokud by se jednalo o zásahové výbušky P1 určené pro ozbrojené složky, považovaly by se za vojenský materiál podléhající kontrole dle zákona o kontrole zahraničního obchodu s vojenským materiálem“ a jeho prodejem v době trvání sankcí EU vůči Bělorusku by mohlo dojít k porušení zákona o provádění mezinárodních sankcí. Podle ministerstva však „záleží na konkrétních okolnostech s tím, že nelze vyloučit, že by se výrobky mohly do dané oblasti dostat před zavedením sankcí, či mohly být dovezeny z jiných zemí se souhlasem těchto zemí.“ První variantě nicméně neodpovídá datum uvedené na výbuškách vyfotografovaných v běloruských médiích.

Ve výročních zprávách o kontrole vývozu vojenského materiálu, kterou zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu není o exportech vojenského materiálu do Běloruska po roce 2011 žádná zmínka. Pochybnosti o metodice kontroly MPO nicméně vyvolává zjištění Brněnské neziskové organizace Nesehnutí, která v roce 2015 upozornila, že podle dat Českého statistického úřadu vyvezla Česká republika v roce 2014 do země přes 7 tun zboží v kategorii Bomby granáty miny náboje ap střelivo ostatní v celkové hodnotě 153 tisíc korun.

Výsek tabulky objemu exportů do Běloruska za rok 2014 na webu ČSÚ.

Mluvčí MPO Štěpánka Filipová nicméně dodává, že „údaje ČSÚ se týkají položky z celního sazebníku, kam spadají i výrobky nepodléhající kontrole podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu“ a „MPO k nim nemá podrobnější informace.“

Jiří Hynek zároveň Voxpotu tlumočil slova generálního ředitele Zevety Radoslava Moravce, že v roce 2012 tyto granáty jeho firma vyráběla pouze v khaki provedení, ne ve stříbrném, které je vidět na fotkách. Že se jedná o vojenský materiál spadající pod licenční řízení nicméně Hynek potvrzuje.

“Podle mých informací jde o vojenský materiál. Je to flash granát, takže by to mělo být licencováno. Takové granáty používá třeba URNA (Útvar rychlého nasazení), když jsou někde rukojmí, tak to tam hodí a když bouchne, tak oni naskáčou do prostoru a oslepené držitele rukojmích zlikvidují,” popisuje Hynek.

Podle vyjádření dalších kontaktů Voxpotu ve zbrojním průmyslu je však i v případě, že by šlo o zboží původem z Česka, prakticky nemožné určit, odkud se tento materiál do Běloruska dostal. Podle informací ministerstva zahraničí zveřejněných na serveru iRozhlas nicméně Česká republika aktuálně prošetřuje, zda mohlo jít o nelegální české exporty.

* V článku byla doplněna odpověď Ministerstva průmyslu a obchodu a informace o zjištěních organizace Nesehnutí.

* Celní správa odpověděla na dotaz Voxpotu ohledně vývozů materiálu v kategorii „Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté (ne: pro vojenské účely a náboje)“ v roce 2014 tím, že šlo o 2 160 000 ks paintballových kuliček s hrubou hmotností 7 600 kg a nedošlo tak k porušení zákazu vývozu, který v roce 2011 stanovila Evropská unie.

Podívejte se na naši reportáž o exportech českých zbraní do světa: