
Izraelské armádě se během vojenských operací v Gaze podařilo osvobodit pouze osm izraelských občanů unesených Hamásem. Navzdory vojenskému fiasku i kritice z armádních řad teď premiér Benjamin Netanjahu prosadil novou rozsáhlou vojenskou akci.
Po měsících nejistoty a čekání rodina znovu spatřila Evyatara Davida. Vyhladovělý a vyhublý muž se objevil ve videu, které následně se svolením příbuzných zveřejnila světová média.
„Už několik dní jsem nejedl. Mám sotva pitnou vodu,“ popisuje David, kterého Hamás unesl 7. října 2023 a ukryl zřejmě kdesi v podzemním tunelu v Gaze. Záznam zachycuje čtyřiadvacetiletého muže, když si podle svých slov kope hrob.
Video vyvolalo v Izraeli vlnu zděšení. Znovu připomenulo v jakých rukojmí Hamásu žijí. Naděje, že by se dostali na svobodu živí, postupně vyprchává.
„Je to lidská kostra. Je tak vyhladovělý, že by mohl každou chvíli zemřít. Velmi trpí, sotva může stát, sotva se může hýbat,“ konstatoval Davidův bratr Ilay.
Na přelomu července a srpna zveřejnil Palestinský islámský džihád videozáznam dalšího rukojmího Roma Braslavskiho. I on je velmi vyhublý, viditelně nemocný a chvěje se bolestí.
„Nemám už žádné jídlo ani vodu. Předtím mi trochu dávali, dnes ale nic,“ říká.
Palestinský islámský džihád po zveřejnění videa informoval, že krátce poté s vězniteli jednadvacetiletého muže ztratil kontakt. Jeho další osud je tak neznámý.
Lidskoprávní experti a expertky mezitím upozorňují, že videa pořízena pod extrémním tlakem mohou představovat válečný zločin.
„Co mohu říct? Umírá. Vidíte svého syna, jak před vašima očima umírá a nemůžete nic dělat,“ řekl Braslavského otec Ofir pro stanici Keshet 12. V předchozím videu z dubna viděl v očích svého syna ještě naději. „Nyní ji ale ztratil. Nechce už žít. Není to jen hlad, oni ho mučí,“ domnívá se Ofir.
Oba rukojmí byli uneseni z hudebního festivalu Nova. Zatímco Evyatar David byl v publiku, Rom Braslavski na festivalu pracoval jako ostraha. Podle svědků po útoku Hamásu pomohl několika lidem, nakonec ale skončil v zajetí.
„Každý Izraelec, který viděl videa rukojmích, si vzpomněl na fotky přeživších z Osvětimi po jejich osvobození,“ zdůraznila pro francouzský deník Le Monde odbornice na holocaust Hanna Yablonka.
Čtěte také: Všechno, co jste chtěli vědět o 7. říjnu, ale báli jste se zeptat
Během 7. října 2023 skončilo v zajetí v Gaze přes dvě stě padesát rukojmích. V rámci lednového příměří se jich na svobodu dostalo zhruba sto padesát, z toho osm už mrtvých. Izrael výměnou propustil stovky palestinských vězňů, dále však vězní na sedm tisíc Palestinců bez obvinění.
Izraelská armáda během vojenských operací osvobodila pouze osm rukojmích a našla čtyřicet devět těl.
Současné rozhovory o příměří, probíhající už několik týdnů v katarském Dauhá, skončily ve slepé uličce a američtí vyjednavači se z nich stáhli. Výhled na propuštění zbývajících rukojmích se tak nadále vzdaluje.
Hamás je sice oslabený dvaadvaceti měsíci války, ve které bylo izraelskou armádou zabito přes šedesát tisíc Palestinců, ale nadále hodlá využívat rukojmí jako prostředek k vyjednávání.
Několik hodin po zveřejnění videí vystoupil izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tvrzením, že videa dvou vyhublých rukojmích ukazují, jak Hamás nemá žádný zájem na dohodě o příměří.
„Přesně rozumím tomu, co Hamás chce. Dohodu ne – chce nás falešnou děsivou propagandou, kterou šíří ve světě,“ prohlásil premiér, který přitom sám propuštění rukojmí dlouhodobě sabotuje.
Netanjahu je dle svých slov po zveřejnění videí „ještě odhodlanější“ osvobodit zbývající rukojmí, zničit Hamás a „zajistit, že Gaza už nikdy nebude pro Izrael nebezpečím“.
Následně vyzval Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby uneseným Izraelcům okamžitě zajistil potřebné léky a potraviny. Organizace, která si musí ve válečných zónách držet neutralitu, v prohlášení uvedla, že je otřesnými záběry rukojmích šokována.
K rukojmím nicméně nemá přístup – pouze zprostředkovala propuštění unesených během dvou příměří na konci loňského a začátku letošního roku.
Hamás si stanovil několik podmínek přístupu Červeného kříže k rukojmím: Izrael musí otevřít koridory s humanitární pomocí do Gazy a během návštěvy zástupců této organizace se zdržet leteckých úderů.
Čtěte také: Omdlévají hlady, ale pomáhají dál. Jak čelí hladomoru zdravotnictvo v Gaze
Okupace na obzoru
V sobotu 2. srpna se s rodinami unesených Izraelců sešel vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff. Informoval je, že pracuje na široké dohodě, která má vést k propuštění rukojmích.
Krátce poté však izraelská média informovala o dalších Netanjahuových plánech. Premiér původně mluvil o okupaci celého Pásma Gazy a nakonec bezpečnostní kabinet po dlouhých jednáních souhlasil s převzetím kontroly města Gaza City.
Proti Netanjahuovi a jeho krokům přitom dlouhodobě vystupují nejen rodiny rukojmích. V Tel Avivu se ve čtvrtek 7. srpna sešly tisíce lidí před budovou bezpečnostního kabinetu, aby znovu dali najevo svůj nesouhlas.
O izraelsko-palestinském konfliktu píšeme bez rasistických klapek na očích. Čelíme kvůli tomu dlouhodobým mediálním útokům a nařčením, poškozujícím naši práci. Děkujeme všem, kdo při nás stojíte a pomáháte nám odolávat tlakům ze strany těch, kdo odmítají vidět svět, jaký doopravdy je.
Rodiny rukojmích mají obavy z postupu izraelské armády. „Zkusili jsme všechno – vojenský nátlak, vysídlení obyvatel, zablokování potravin, dobytí území, likvidaci velitelů Hamásu. Nic z toho ale rukojmí nepřivedlo zpátky,“ připomenula matka jednoho z rukojmích Einav Zangauker.
„Jedinou věc, kterou jsme nezkoušeli, je komplexní dohoda výměnou za ukončení války,“ dodala.
Na podobná slova ale Netanjahu neslyší a prosadil obsazení Gaza City. Izrael již město opakovaně bombardoval a část civilistů ho už dříve opustila – během příměří se však mnozí vrátili a není jasné, kolik lidí tam dnes žije.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir prohlásil, že kvůli novým vojenským operacím se musí přesunout až milion Palestinců do jižní části Pásma. Okupace by měla trvat nejméně šest měsíců.
Netanjahu tím jde proti vlastní armádě a potažmo i Zamirovi: náčelník generálního štábu opakovaně varuje, že vojenské akce se tak rozšíří i do oblastí, kde může Hamás rukojmí zadržovat, čímž dojde k jejich přímému ohrožení jak od věznitelů, tak od izraelské armády – ta už v minulosti několik rukojmí zabila.
Rukojmí, kteří se dostali na svobodu, zároveň vypověděli, že jejich věznitelé měli příkaz je zabít právě ve chvíli, kdy se budou blížit izraelští vojáci. Loni v létě věznitelé v podobné situaci zabili šest izraelských rukojmích, které drželi v tunelu ve městě Rafah na jihu Gazy.
„Pokud se vláda rozhodne rozšířit válku do oblastí, kde jsou drženi rukojmí, tak očekávám, že Zamir podá demisi a jasně řekne: Já rukojmí neohrozím,“ řekla Anat Angrest, jejíž syn je mezi zbývajícími rukojmími v Gaze.
Proti fanatikům
Proti dalším vojenským operacím, které by mohly rukojmí ohrozit, se vymezuje také izraelská opozice. Za „katastrofu, která povede k dalším katastrofám“ označil rozhodnutí bezpečnostního kabinetu opoziční lídr Jair Lapid, který následně ostře vystoupil proti krajně pravicovým ministrům.
„V naprostém rozporu s postoji vojenských a bezpečnostních složek a bez ohledu na vyčerpání bojových sil zatáhli Ben Gvir (ministr národní bezpečnosti, pozn. red) a Smotrič (ministr financí) Netanjahua do kroku, který potrvá měsíce, povede ke smrti rukojmích i vojáků, daňové poplatníky bude stát miliardy a způsobí diplomatické fiasko,“ zdůraznil.
Kritickými výroky na adresu premiéra nešetřil ani další z opozičních politiků a lídr Demokratů Jair Golan. „Více rukojmích bude ponecháno svému osudu a zemře,“ prohlásil.
„Premiér je slabý, postrádá rozhodovací schopnosti a není schopen najít kompromis mezi tím, co předkládají odborníci, a skupinou mesiášských fanatiků ovládajících vládu,“ opřel se do krajně pravicových členů kabinetu.
Potrvá zřejmě několik dní, než armáda povolá zálohy, přesune vojska a vydá evakuační rozkazy pro palestinské civilisty, kteří musí – mnozí už poněkolikáté – opustit Izraelem vymezenou oblast.
Humanitární krize se další eskalací války prohloubí a hladomor, zasahující Palestince i izraelská rukojmí, bude dále narůstat.