Bejrút se v pondělí už po druhé hodině ranní probudil do noční můry, kterou zároveň dobře zná. Izrael zaútočil na jižní předměstí Dahíja, tři exploze byly slyšet napříč městem a rozechvěly okna mnoha domů. Otřesy byly cítit i na politickém scéně.
Pro místní nejsou izraelské bomby nic nového | Foto: Martin Pavlík / Voxpot
Libanon zažívá déjà vu. V pondělí v noci zasáhly předměstí Bejrútu i jižní část země a východní údolí Bekaa izraelské útoky. Jen v pondělí 2. března bylo Izraelem zabito kolem padesáti lidí a zasaženo přes sedmdesát měst a vesnic napříč zemí.
Mimo Bejrút jsou útoky ve zmíněných oblastech denní realitou, ale ten pondělní je v souvislosti s posledním vývojem v regionu odlišný: přišel nedlouho poté, co šíitské libanonské hnutí Hizballáh poslalo na sever Izraele rakety a drony v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího.
Konflikt se tak po izraelském a americkém útoku na Írán rozšířil i do Libanonu.
Izrael během pondělí vydal několik „příkazů“ k evakuaci budov v částech Bejrútu a ve více než padesáti vesnicích na jihu země. Tisíce lidí tak bylo nuceno opustit domovy a brzy ráno se začaly šířit zprávy o kolonách aut z jihu země.
Lidé míří kvůli obavám z útoků izraelské armády do bezpečnějších míst, často právě do Bejrútu. Někteří zároveň vyjadřují obavy z rabování jejich opuštěných domů – mnohdy se proto do bezpečí vydá jen část rodiny.
„Přijeli jsme včera. Nemáme kde spát, takže zůstáváme v autech, ale hledáme si v Bejrútu dočasně byt,” popisuje rodina jiholibanonského Tyre, která musela opustit svůj dům a tráví teď čas v Bejrútu na pobřeží.
Své domovy opouštějí také obyvatelé bejrútských čtvrtí, které jsou často terčem izraelských útoků a byly zasaženy i v pondělí v noci. V ulicích jsou tak vidět auta plná rodin s dětmi vezoucí zavazadla s nejpotřebnější věcmi, které se jim ve spěchu podařilo zabalit.
Vysídlení v ulicích Bejrútu | Foto: Martin Pavlík / Voxpot
Některé školy, které byly po útocích uzavřeny, se proměnily na úkryty pro vysídlené obyvatele. Jen za pondělí se podle libanonských úřadů přihlásilo téměř 30 tisíc lidí ve 171 podobných úkrytech napříč zemí.
V úterý navíc izraelská armáda zahájila pozemní operace a překročila libanonské hranice na jihu země.
Nikdo v tuhle chvíli neví, na jak dlouho se do svých domovů nevrátí, nebo jaká bude intenzita dalších izraelských útoků.
Slábnoucí Hizballáh
Ačkoliv Izrael i přes uzavřené příměří s Hizballáhem bombarduje Libanon takřka denně, na útok spojený s eskalací v Íránu v prvních dvou dnech nedošlo.
Hizballáh, který je na íránský režim napojen, vydal ještě v sobotu prohlášení, že „v případě omezených amerických útoků na Írán bude postoj Hizballáhu takový, že vojensky nezasáhne“.
Zároveň ale zástupci hnutí dodali, že pokud se Spojené státy pokusí svrhnout režim nebo zasáhnout íránského duchovního vůdce, Hizballáh odpoví.
K odpovědi došlo v noci z neděle na pondělí, kdy hnutí vyslalo z jihu země do Izraele útočné drony a rakety, které byly zneškodněny izraelským protiraketovým systémem a nezpůsobily škody či ztráty na životech. Izrael do několika hodin odpověděl zmíněným útokem na předměstí Bejrútu, kde cílil na vysoké představitele Hizballáhu.
Pondělní vojenská reakce šíitského hnutí zároveň přinesla několik zásadních změn na politické scéně.
Po schůzi kabinetu ministrů libanonská vláda kriminalizovala všechny bezpečnostní a vojenské operace Hizballáhu a zaujala tak doposud nejostřejší postoj vůči hnutí, které je tamní společností politicky prorostlé.
Libanonský předseda vlády pak situaci komentoval jako „čin ohrožující bezpečnost a ochranu Libanonu a poskytující Izraeli záminky k pokračování v agresi“.
Hizballáh později kroky vlády odsoudil. „Chápeme bezmocnost libanonské vlády tváří v tvář brutálnímu sionistickému nepříteli, který porušuje národní suverenitu, okupuje území a představuje neustálou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu země,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Jde tak o přímý střet mezi libanonským státem a ozbrojeným hnutím, který může vyústit v další konflikt nejen mezi ozbrojenými složkami, ale i samotnými zástupci náboženských skupin.
Další obrat přišel i ze strany druhé nejsilnější šíitské strany Amal, dlouhodobého spojence Hizballáhu, když její předseda a zároveň předseda libanonského parlamentu Nabíh Berri podpořil rozhodnutí vlády a otočil se tak ke svému dlouhodobému politickému partnerovi zády.
Ztráta íránského duchovního vůdce i domácího politického partnera nebo také striktní přístup státu vůči šíitskému hnutí jsou tak jen pokračováním slábnoucího vlivu Hizballáhu v zemi. Izraelský ministr obrany Katz zároveň označil šéfa Hizballáhu Na'ím Qásim za „cíl k eliminaci“.
