• Analýzy
  • 17. června 2020

Chorvatská policie bije migranty. S tichým souhlasem Evropské unie.

Sedmnáctiletý Hamdi z Pákistánu na obrázku je pořezaný a oteklý. Tvrdí, že jej zmlátila chorvatská policie.
Dalimil Petrilak / Úvodní foto: Alessio Mamo/The Guardian.
Chorvatští policisté beztrestně bijí, okrádají a ponižují migranty, kteří chtějí na chorvatském území požádat o azyl. O tomto tématu se v komunitě terénních humanitárních pracovníků a na místě působících neziskovek mluví už delší dobu. Začátkem týdne ale přinesl britský zpravodajský server The Guardian šokující článek, ve kterém ukazuje, že týrání migrantů je chorvatskými úřady schvalováno a navíc probíhá s tichým vědomím úředníků Evropské komise.

Policejní násilí na Srbsko-chorvatské a později také na Bosensko-chorvatské hranici není nic nového. Objevovalo se už od roku 2016, kdy byla tzv. balkánská migrační trasa oficiálně uzavřena ostnatými dráty a těžkooděnci na hranicích. Násilí na migrantech probíhá většinou během takzvaných pushbacků, neboli nezákonného “zatlačení” příchozích do země, ze které hranici překročili. V Chorvatsku to typicky znamená do Srbska nebo do Bosny a Hercegoviny.

Svědectví o násilí na migrantech na Balkáně sbírá a analyzuje ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi iniciativa Border Violence Monitoring Network. Podle jejích zpráv je scénář většinou obdobný. Migranti, kteří překročí chorvatskou hranici, jsou po několika kilometrech zadrženi policií nebo neoznačenými paramilitárními jednotkami. Ty migranty spoutají, zbijí (často způsobují zlomeniny nebo řezné rány nožem), okradou o cennosti a mobilní telefony a následně po několika hodinách odvezou zpět na bosenské území.

Stříleli tak blízko, že kameny pod našima nohama létaly vzduchem a tříštily se na kousíčky. Stále opakovali, že nás chtějí zmlátit a zabít. Mučili nás tři nebo čtyři hodiny.

Legálně správný postup by přitom měl být jak podle evropského, tak i mezinárodního práva takový, že migranti dostanou šanci požádat o azyl, jsou zaregistrování a je s nimi zahájeno v uprchlickém zařízení vyhodnocování této azylové žádosti.

Stoupající brutalita v Chorvatsku

Podle informací humanitárních pracovníků v Bosně se v posledních týdnech brutalita chorvatské policie a domobrany zvyšuje. Server The Guardian popisuje příběh skupiny migrantů z Afghánistánu a Pákistánu, kteří byli chyceni blíže neidentifikovanou jednotkou mužů v černých uniformách a kuklách asi 16 kilometrů v chorvatském vnitrozemí.

Zatímco byli migranti na několik hodin připoutáni ke stromům, ozbrojenci jim stříleli vedle uší nebo je řezali nožem. „Stříleli tak blízko, že kameny pod našima nohama létaly vzduchem a tříštily se na kousíčky,“ řekl jeden z mužů Guardianu. „Stále opakovali, že nás chtějí zmlátit a zabít. Mučili nás tři nebo čtyři hodiny.“

Ozbrojenci následně zavolali chorvatskou policii, která zajatce odvezla přes hranici do Bosny a Hercegoviny. Chorvatská policie tyto informace popřela s tím, že se jednalo buď o jiný incident, který proběhl mezi samotnými migranty (policií uvedený incident nicméně proběhl v jiný den), nebo dokonce za výmysl.

Český spolek Pomáháme lidem na útěku provozuje v bosenském Sarajevu komunitní centrum pro migranty. Místní koordinátor Milan Votypka potvrzuje, že se pravidelně setkává s příběhy lidí, kteří převaděčům zaplatí 1000 až 1500 Eur za přechod do Chorvatska, ale po několika dnech se vrací zpět bez telefonů a s pohmožděninami. “Většina migrantů zkouší cestu znovu a znovu, na nový přechod si vydělávají například jako volavky pro jiné skupiny převaděčů”, popisuje Votypka.

Na severu Bosny v kantonu Una-Sana jsou podle Votypky do tohoto byznysu zapojeny stovky místních obyvatel. I když je hranice z chorvatské strany relativně dobře hlídaná, mnoha migrantům se díky převaděčským sítím podaří dostat do Itálie. Z italského příhraničního města Terstu přichází informace o zvyšujících se počtech příchozích z Chorvatska. Celkem se odhaduje, že za rok 2019 prošlo Bosnou a Hercegovinou přes 20 tisíc lidí přes Chorvatsko dál do Evropy. I přes karanténní opatření se objevují informace, že srbské úřady pouští skupiny migrantů směrem do Bosny. Je tedy čím dál zjevnější, že balkánská migrační trasa je stále průchozí. S trochou nadsázky by se dalo říct, že balkánské gangy v posledních letech rozšířily sortiment svých služeb, když k populárnímu byznysu kolem pašování zbraní a drog přibraly také masivní přepravu lidí přes hranice.

Strach ze skandálu

Tato praxe chorvatské policie trvá už čtyři roky a za tu dobu se stala v podstatě veřejným tajemstvím. Až nyní ale přinesl Guardian informace o tom, že o situaci vědí i úřady v Bruselu, které rozdělují dotace na monitoring vnější hranice schengenského prostoru.

Z interních emailů Evropské komise získaných Guardianem vyplývá, že se bruselští úředníci báli ostré reakce, která by mohla přijít po zveřejnění informací o chorvatské neochotě držet se domluvených monitorovacích mechanismů, na které dostala země peníze od EU. Jednou z podmínek evropského financování chorvatské ochrany hranic byl totiž přísný monitoring chování pohraničníků vůči migrantům.

Informace vyšla najevo poté, co se irská europoslankyně dotázala na nakládání s evropskými penězi pro Chorvatsko. Peníze na monitoring policie podle informací chorvatské vlády dostal chorvatský Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Chorvatské právní centrum. Obě organizace ale o penězích nic neví a tvrdí, že monitoring provádí jen ve velmi omezeném rozsahu za své vlastní peníze, aby byla zaručena jejich nezávislost na vládě. Chorvatská vláda požadované monitorovací mechanismy sama také nezavedla, o čemž úředníci Evropské komise podle Guardianu věděli a dokonce si už v lednu psali, že zveřejnění těchto informací o chorvatské neochotě monitorovat policii „bude s jistotou považováno za skandál.“

Zprávy a důkazy o nelegálním a brutálním zacházení s migiranty přicházejí v posledních týdnech a měsících také z Řecka, kde pobřežní stráž ničí člunům s migranty motory a odtahuje je na volné moře. Vedle toho zatýká migranty v uprchlických zařízeních a odváží je přes pozemní hranici do Turecka. Začátkem června tyto praktiky potvrdili novináři z investigativního serveru Bellingcat nebo i z německého časopisu Der Spiegel.

Evropská unie se tak může brzy změnit na politické uskupení, které místo humanistických hodnot toleruje bití, mučení a okrádání lidí na svém území. Zatímco Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky volá po nezávislém vyšetření těchto událostí, neoficiálních důkazů s každým dnem přibývá a je čím dál těžší před novou realitou zavírat oči.

Autor je analytik organizace Pomáháme lidem na útěku.

Podívejte se také na naši reportáž z Bosny: