Zatímco Polsko, Maďarsko a Slovensko vítají miliardové čínské investice do elektromobility a staví továrny na baterie a elektrická auta, Česko zůstává mimo hru. Proč se čínský kapitál tuzemsku vyhýbá? A jak je to s jeho ekonomickým přínosem doopravdy?
„Vy jezdíte na Tchaj-wan, aby tady Slováci postavili fabriku na baterie z Číny a Maďaři tam měli automobilku,“ kritizovala na podzim ministra zahraničí Jana Lipavského předsedkyně KSČM Kateřina Konečná v pořadu CNN Prima News.
Kritika české vlády za její politiku vůči Pekingu a angažovanost vůči Tchaj-wanu zaznívá z celého spektra opozičních stran. Za vzor dávají vládě Slovensko a především Maďarsko, které podle nich úspěšně přitahují ekonomické příležitosti z východu.
Na konci června oznámil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó další čínskou investici. Výrobce automobilů BYD plánuje investovat 32 miliard forintů (přibližně 1,92 miliardy korun) do rozšíření svého závodu v severomaďarském Komáromu, čímž ztrojnásobí výrobní kapacitu na 1250 elektrických autobusů a nákladních vozidel ročně.
Maďarsko v posledních letech zažívá výrazný nárůst čínských investic zejména v oblasti elektromobility. V roce 2023 se stalo největším příjemcem čínských investic v rámci Evropské unie a pozici si udrželo i vloni. Minulý rok směřovala do Maďarska přibližně jedna třetina veškerých čínských investic v Unii.
V Šuranech má vyrůst vůbec první slovenská gigafactory.
Symbolem těch maďarských se stala právě automobilka BYD. Po otevření továrny v Komáromu v roce 2017 se čínský výrobce rozhodl dále posílit přítomnost v Unii a pro svou první evropskou továrnu na elektromobily si vybral maďarský Szeged.
Dále provozuje montážní závod baterií ve Fótu a distribuční centrum v Páty a v květnu BYD oznámila plány na vybudování evropské centrály v Budapešti.
Čtěte také: Budou Srbové trpět za naše elektromobily? Špinavá hra o lithium vrcholí
Rostoucí zájem čínských investorů zaznamenalo v posledních letech i Slovensko. Výrobce baterií Gotion Tech vstoupil do slovenské společnosti InoBat a založil s ní společný podnik Gotion-InoBat Batteries, v němž čínská strana drží osmdesátiprocentní podíl.
V rámci tohoto spojení má v Šuranech vyrůst vůbec první slovenská gigafactory. Další významnou investicí s čínskou stopou je projekt nového závodu na elektrické vozy automobilky Volvo Cars, která je součástí čínského holdingu Geely.
Přitažlivý střed
Region střední Evropy je pro čínské výrobce elektromobilů a jejich komponentů atraktivní zejména díky blízkosti již existujících dodavatelských řetězců a snadnému přístupu na jednotný evropský trh.
Přesunutí části výroby sem zároveň umožňuje obejít cla, uvalená na dovoz elektromobilů z Číny v říjnu loňského roku Evropskou komisí.
V případě Maďarska hraje na první pohled prim politika a kvalita vztahů s Pekingem – Viktor Orbán začíná sklízet plody své politiky „otevření se na východ” z roku 2012, která má za cíl diverzifikovat maďarské zahraničně-ekonomické vazby.
Maďarsko má tak mezi členskými státy Evropské unie k Číně nejblíže. Budapešť a Peking postupně prohlubují spolupráci v řadě oblastí od energetiky a médií až po policejní spolupráci.
Orbánova vláda zároveň podporuje Čínu v řadě klíčových témat – Maďarsko například zablokovalo stanoviska EU ohledně lidských práv, Hongkongu či rozhodnutí tribunálu o Jihočínském moři. Příznivý vývoj v bilaterálních vztazích tak bezpochyby hraje důležitou roli při rozhodování čínských firem investovat právě v Maďarsku.
Podobný kurz zaujala i nová slovenská vláda, která po vzoru Orbána usiluje o bližší partnerství s Pekingem. Na podzim 2024 vypravil slovenský premiér Robert Fico do Číny dosud největší ministerskou delegaci, po níž následovaly další oficiální cesty. Slovensko se rovněž v Evropské radě postavilo proti zavedení dodatečných cel na dovoz čínských elektromobilů.
Právě Orbánova a Ficova politika inspiruje řadu českých opozičních politiků a političek.
„Zatímco všichni jezdí do Číny, my jediní jezdíme na Tchaj-wan,“ zní Andrej Babiš jako ozvěna Kateřiny Konečné ve svém pořadu Hlasovka pro Babiše. Takové cesty podle něj poškozují české zájmy.
Mohl by tedy Babiš v případě vítězství ve volbách zvolit pragmatičtější přístup vůči Pekingu a usilovat o oteplení vzájemných ekonomických vztahů? Za svého předchozího vládního působení postupoval vůči čínským investorům jinak.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
