Armáda

04. 08. 2022, 04:11

Čínská armáda je na nohou a cvičí kolem Tchaj-wanu. O jaké vojsko jde?

Filip Brychta

Úterní přistání šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi v Tchaj-peji rozzlobilo Peking. Ten pak na vyspělou ostrovní zemi uvalil sankce a na pevnině přesunul své jednotky co nejblíže k jejím břehům. V okolních vodách navíc Čína zahájila vojenská cvičení. Jak vypadá nejpočetnější armáda světa a jaký byl její vývoj?

V pondělí oslavila Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) své 95 narozeniny. Po sfouknutí svíček si ale dlouho odpočinout nemohla. V úterý totiž přistála na Tchaj-wanu – který by Peking rád někdy dostal jako dárek – předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosi.

Obojživelné tanky se proto například musely promenádovat po pláži plné lidí a nechávat se natáčet v práci. To, aby svět viděl, že návštěva z Washingtonu jim není po chuti. Následně bylo oznámeno, že bude probíhat vzdušné a námořní cvičení severně, jihozápadně a jihovýchodně od Tchaj-wanu a budou provedeny zkušební testy palebné síly.

Na to všechno je tamní oslavenkyně ve stejnokroji připravena, protože od svého zrození se značně proměnila. Dnes je z ní nejpočetnější vojsko světa a se svým vývojem rozhodně nekončí. Čína zbrojí, vyvíjí nové technologie a mění svou strategii. Plánem je mít do roku 2035 z ČLOA sílu srovnatelnou s těmi nejvyspělejšími na světě.

„Myslím si, že Čína je v některých klíčových odvětvích před Spojenými státy a v dalších aspoň rychle zmenšuje mezery. V několika oblastech je zase značně pozadu,“ řekl Voxpotu odborník na armádu říše středu Malcolm Davis z australského think-tanku ASPI. I proto armáda Komunistické strany Číny vyvolává u spojenců značné obavy.

Na summitu lídrů Severoatlantické aliance v Madridu se tak před měsícem nemluvilo jen o ruské agresi. NATO poprvé uvedlo Čínu jako jednu ze svých strategických priorit. Ambice Pekingu podle nového Strategického konceptu aliance ohrožují západní „zájmy, bezpečnost a hodnoty“.

Čína se zásadně posunula od armády zaměřené dovnitř k hledání svého postavení coby globální mocnosti a k dosažení regionální dominance.

Nejtvrdší slova mířila do Ruska, ale i vůči jeho velkému asijskému spojenci zvolil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg příkrý tón. „Čína notně buduje své vojenské síly, včetně jaderných zbraní, šikanuje své sousedy, ohrožuje Tchaj-wan … a šíří ruské lži a dezinformace,“ řekl na summitu novinářům.

Nejedná se přitom o překvapení. Pro Číňany je akceschopná armáda na světové úrovni nezbytností. Předsevzetí tamní vládnoucí komunistické strany připomněl loni desetitisícům lidí na náměstí Nebeského klidu prezident Si Ťin-pching: „Dosáhneme cíle vybudování velkého moderního socialistického státu ve všech ohledech a naplníme tím ,čínský sen‘.“

Děsivý pokrok

Čínská lidová osvobozenecká armáda se zrodila v roce 1927 ozbrojeným povstáním zahájeným komunistickou stranou proti nacionalistickým silám Kuomintangu v provincii Ťiang-si. Tehdy byli tito komunisté, rolníci a dezertéři od nepřítele známí jako Rudá armáda. Neměli hodnosti ani formální velitelský řetězec a používali partyzánskou taktiku boje. V pozdější fázi občanské války se před rokem 1949 přejmenovali na Lidovou osvobozeneckou armádu.

Děsivé ale je, že k popsání růstu čínské armády se nemusíme ohlížet o padesát nebo čtyřicet let nazpět, stačí posledních pětadvacet. Názorně nám to ukazují čísla. Před čtvrt stoletím byla čínská ekonomika menší než francouzská a například jejich námořnictvo nedoplulo ani na otevřený oceán. Od té doby se z Číny stala ekonomická supervelmoc a její výdaje na armádu vzrostly o 740 procent.

Čtěte také: Krize v Tchajwanském průlivu: Vzlétnou čínské stíhačky k letadlu s Nancy Pelosi?

Oproti Spojeným státům, kterým se ČLOA chce nejvíce rovnat, je její rozpočet asi třikrát menší. V roce 2021 USA vynaložily do vojenské oblasti 801 miliard dolarů a Čína pouhých 293 miliard. Jenže to neznamená, že je americká armáda třikrát silnější. Třeba i proto, že tyto náklady v Číně snižují levnější materiál i lidská práce. Zatímco USA se navíc snaží být globálním ochráncem mezinárodního řádu, Čína se zaměřuje hlavně na svůj region. A její zbraně, které tamní státní rozpočet tolik nezatíží, mohou ničit mnohem dražší vybavení.

Změna úplně všeho

Od 80. let byla čínská armáda co do počtu vojáků značně zredukována, ve snaze zefektivnit operace. S více než dvěma miliony aktivních pracovníků ale stále zůstává nejpočetnější na světě. Od roku 2015 se podle Bílé knihy o obraně z roku 2019 snížil v zemi počet vojáků o 300 tisíc.

Kromě toho však ČLOA prošla i masivní strukturální reformou, která začala souběžně se zmíněnou redukcí. Dříve byla armáda organizována do čtyř generálních oddělení, nyní je rozdělena do patnácti agentur v rámci Ústřední vojenské komise (ÚVK), jejíž hlavou je Si Ťin-pching. Dále bylo nahrazeno sedm velitelství vojenského prostoru pěti velitelstvími bojišť. To dalo ÚVK moc nad celkovou správou armády. Velitelství bojišť se potom zaměřují na samotné operace a rozvoj vojsk.

Mapa rozdělení vojenských prostorů a jejich velitelství / Zdroj: Ministerstvo obrany USA

Proběhla také standardizace jednotek – takzvaná brigadizace. Zvýšila se frekvence a intenzita společného výcviku, čímž se prohlubuje spolupráce mezi jednotlivými složkami. ČLOA má v současnosti pět na sobě nezávislých větví: pozemní síly, námořnictvo, letectvo, raketové síly a síly strategické podpory, které mají na starosti kybernetickou, vesmírnou a elektronickou válku.

ČLR chce také vyvíjet a používat pokročilé zbraně využívající umělou inteligenci, osvojit si moderní vojenské teorie, zkvalitnit fungování personálu i strategické řízení, připomíná v oficiální publikaci vydané státním Lidovým nakladatelstvím místopředseda ÚVK Sü Čchi-liang. Ten také řekl, že ČLOA musí být aktivnější při navrhování toho, jak se válka vede, tedy ne jen bezprostředně reagovat na konflikty.

„Čína se rozhodným způsobem posunula od armády zaměřené dovnitř k hledání svého postavení coby globální mocnosti a k dosažení regionální dominance,“ komentoval to Davis. Zejména se pak snaží vytěsnit Spojené státy z Asie. „To je pro Peking klíčový krok k zajištění své moci v širším měřítku,“ doplnil.

Nejpočetnější námořnictvo světa

S větším, ideálně globálním dosahem by mělo Číně pomoct zejména námořnictvo. Pokud jde o počet lodí, říše středu vede světové statistiky. Podle nejnovější zprávy Pentagonu disponuje celkovou silou zhruba 355 plavidel s více než 145 velkými válečnými loděmi. Námořnictvo ČLOA „urychluje přesun svých úkolů od obrany blízkých moří k ochranným misím ve vzdálených vodách,“ konstatují autoři zmíněné analýzy.

Obrovskou pozornost na sebe strhla i nejnovější čínská letadlová loď Fu-ťien 3. Ta byla uvedena do provozu 17. června a pro zemi představuje milník v rychlé expanzi a honbě za zahraničními základnami. Plavidlo je zároveň první letadlovou lodí kompletně navrženou a postavenou v Číně.

Smlouva mezi Čínou a Kambodžou umožní Pekingu rozmístit na námořní základně Ream své vojáky.

Čínský debut mají i technologie, které nese. Jsou to například elektromagnetické katapulty, podobné těm z amerických letadlových lodí, které umožňují vzlet těžším letadlům. Tedy více vyzbrojeným a s větším množstvím paliva. Přestože Fu-ťien 3 není tak pokročilá jako jedenáct letadlový lodí USA s jaderným pohonem, konvenčně pohaněná čínská chlouba jasně ukazuje, že námořnictvo ČLOA vstoupilo do nejvyšší ligy flotil. „Když to pak spojíme s flexibilitou této země v geografickém koncentrování sil, rovnováha námořních kapacit se kloní rozhodně ve prospěch Pekingu,“ domnívá se expert na čínskou armádu Davis.

Čínská vize moderní letadlové lodi typu 003 / Zdroj: 大清帝国 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Asijská velmoc má navíc pro stavbu plavidel robustní a efektivní infrastrukturu. Jejich loděnice svou velikostí, a hlavně výkonností přesahují i ty nejvýznamnější americké. Vojenské základny v zahraničí ale zemi chybí. „Pro Čínu to představuje možný budoucí problém, protože je závislá na trzích, energii a přírodních zdrojích ve vzdálených lokalitách, jako je Střední východ, Afrika a Latinská Amerika,“ vysvětluje hlavní bezpečnostní analytik think-tanku RAND Timothy Heath. Potenciální nebezpečí je spojeno s projekty Nové hedvábné stezky, které by v budoucnu mohlo být nutné bránit silou.

Peking se už ale pustil do nápravy. Čínská rejdařská společnost Cosco získala v roce 2021 nadpoloviční podíl v kontejnerovém přístavu v řeckém Pireu. Vlastnické podíly má také ve třech největších evropských přístavech: v nizozemském Rotterdamu 35 procent, v belgických Antverpách 20 procent, v německém Hamburku staví nový terminál. Stranou nenechala ani Izrael, kde buduje dva přístavy, další si zas pronajala na Srí Lance (Hambantota). Společnost Landbridge Group, kterou vlastní čínský miliardář Jie Čcheng, pak v roce 2015 dokonce podepsala kontrakt na provoz australského Darwinu, a to na celých 99 let.

Velké pozdvižení a obavy vyvolala i bezpečnostní smlouva se Šalamounovými ostrovy čímž si Čína v Pacifiku strategicky značně přilepšila.

Čtěte také: Šalamounovy ostrovy: Vítězná diplomacie otevírá Číně dveře do Pacifiku

Na začátku června také začaly práce na kambodžské námořní základně Ream, které Čína částečně financuje. Podle zdrojů listu Washington Post smlouva mezi Čínou a Kambodžou umožní Pekingu rozmístit v této lokalitě své vojáky. V současné době má říše středu jedinou zahraniční základnu, a to ve východoafrickém Džibuti.

Náskok Západu se zmenšuje

Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na ostatní složky armády. Začněme pěchotou, která postrádá zejména dostatek moderního vybavení. Zpráva Pentagonu uvádí, že asi 40 procent tanků ČLOA je 20–40 let starých a že „významný počet pěších brigád používá zastaralé vybavení“.

Rostoucí počet i sofistikovanost čínských letadel vedou Pentagon k obavám, že armáda říše středu rychle dohání západní letectvo.

Co se týče odborné připravenosti čínských vojáků, ČLOA provedla v minulých dvou letech jejich rozsáhlý výcvik, a to s důrazem na boj ve vysokých nadmořských výškách. Podnětem k tomu bylo zejména napětí na hranici s Indií. Poslední dobou se ale čínské síly soustřeďují hlavně v oblasti Tchajwanského průlivu, kde probíhá cvičení i v těchto dnech – kvůli již zmiňované návštěvě Pelosi.

Letectvo ČLOA pak tvoří největší vzdušné síly v indicko-tichomořském regionu a třetí největší na světě. Pentagon tvrdí, že letka byla navýšena na více než 2800 letounů, a to bez započítání dronů a cvičných letadel. Nejméně 1800 strojů představují stíhačky, přičemž více než 800 z nich je čtvrté generace.

V roce 2019 Čína představila bombardér H-6N, který může pod trupem nést i jadernou balistickou raketu a je schopen doplňovat palivo za letu. V říjnu 2020 byl tento letoun spatřen, jak s největší pravděpodobností nese hypersonickou střelu. Disponují také „neviditelnými“ stealth stíhačkami včetně modelu J-20.

Čtěte také: Tchaj-wan není Ukrajina, ale inspirace nezná hranic. Bude válka ve východní Asii?

Rostoucí počet i sofistikovanost čínských letadel vedou Pentagon k nepříjemnému zjištění, že armáda říše středu rychle dohání západní letectvo. Zpráva Ministerstva obrany Spojených států tvrdí, že jde o trend, který „postupně narušuje dlouhodobé a významné vojenské technické výhody USA“. Davis ale upozorňuje, že u pokročilých leteckých motorů je ČLR stále závislá na externích dodavatelích, například Rusku.

Značnou sílu mají čínské ozbrojené složky také na poli kybernetického válčení, rozsah a přesnější obrysy těchto možností však lze jen těžko odhadnout. Většinu svého umu si totiž armády schovávají na opravdový boj, protože jakmile něco jednou použijí, dají tím nepříteli návod jak se bránit. O schopnostech Číny v tomto odvětví ale není příliš pochyb, jak mimo jiné ukázalo i nedávné vyšetřování FBI. To odhalilo, že věže operátorů u amerických vojenských základen jsou vybavené čínským hardwarem Huawei, skrze který lze monitorovat a rušit jejich komunikaci, informovalo CNN.

V Indo-Pacifiku to vře

S tím, jak v regionu roste napětí, je o to víc potřebné veškeré vojenské aktivity a zbrojení ČLR sledovat. Peking je zapleten do územních sporů se sousedy, včetně Vietnamu a Filipín o části Jihočínského moře. Ve Východočínském moři si buduje umělé ostrovy blízko Japonci kontrolovaných ostrovů Senkaku nebo Diaoyu a na himalájské hranici panuje vleklá patová situace s Indií.

Nejviditelnější je ale zvyšující se tlak na Tchaj-wan, který je podle Číny nedílnou součástí jejího území. Až bude podle ÚVK potřeba, má být dobyt zpět. ČLOA potom často vstupuje do vzdušného prostoru této ostrovní země a v její blízkosti pořádá válečné hry.

Jádrem propagandou psaného příběhu je potom to, že Čína je tváří v tvář stále nestálejším Spojeným státům silou stability a předvídatelnosti. V rámci toho můžeme vidět snahy upevnit a rozšířit uskupení BRICS a přeměnit Šanghajskou organizaci pro spolupráci. Ta stejně jako BRICS zahrnuje i Rusko, přičemž Čína v ní dlouho prosazovala užší ekonomickou spolupráci. Případným rozšířením organizace o Írán, a třeba i Bělorusko, se tato skupina může stát asertivnější.

„Čína je napřed v oblastech, jako jsou hypersonické zbraně, konvenční údery na dlouhé vzdálenosti a pokročilé schopnosti protipevninského boje, založené na velkých bitevních lodích,“ shrnuje čínské výhody Davis. „Stále má ale co dohánět ve výcviku pro válku v dnešních podmínkách a postrádá také skutečné operační zkušenosti, které mají USA a jejich spojenci,“ poukazuje na sféry, které jsou snad zatím tou vratkou pojistkou před eskalací napětí do horkého konfliktu.

Témata: Armáda, Čína, Krize, Tchaj-wan, USA, Zbraně