Brífink Petra Jedličky: Vývoj v Arménii, volby na Slovensku i krize v Koreji

Osmatřicátý týden roku, který právě skončil, přinesl očekáváné spory okolo uprchlíků na jihu Evropy, tuarežskou ofenzívu v Mali i projevy hlav států a vlád v OSN. Trochu méně očekávané byly ukrajinské údery na Krymu. Takřka z čistého nebe přišla pak indo-kanadská roztržka a samozřejmě krátký, leč zřejmě fatální útok Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.

Hlavními tématy začínajícího týdne by měly být opět zejména krize a konflikty. Významné věci se ale mohou dít i v americké politice a v sobotu 30. září bude konečně volit Slovensko.

Co konkrétně tedy v devětatřicátém týdnu letošního roku ve světě očekávat a sledovat?

Další vývoj okolo Náhorního Karabachu a v Arménii celkově

Porážka karabašských Arménů bleskovou ázerbájdžánskou ofenzívou z minulého týdne se zdá být naprostá. Sporné území Náhorního Karabachu teď přejde nejspíše celé pod ázerbájdžánskou kontrolu.

Ázerbájdžánci vedou aktuálně rozhovory s karabašskými Armény o jejich budoucím postavení, samozřejmě z pozice síly. Tyto rozhovory ale zřejmě skončí až za další dobu. V začínajícím týdnu tak bude případnější sledovat bedlivěji dvě jiné věci: jednak osudy karabašských civilistů a jednak vývoj ve vlastní Arménii. Zde mohou nastat významné posuny.

Jde-li o civilisty, v oblasti je dle přítomných reportérů zjevný strach z etnického čištění. Řada rodin se má údajně chystat k odchodu. Masově nicméně karabašští Arméni zatím v minulých dnech neutíkali, spíše se sháněli po bezpečí a základním zboží, zatímco místní ozbrojenci odevzdávali dle kapitulační dohody s Ázerbájdžánci zbraně. To se však může rychle změnit.

Pokud jde o vlastní Arménii, zájmu hodný bude teď zejména osud premiéra Pašinjana, který odmítl vyslat proti Ázerbájdžáncům arménskou pravidelnou armádu. Mnozí ho proto nyní označují za zrádce. Už v pátek se proti premiérovi silně protestovalo. Mezi novináři koluje dokonce teorie, že tichým patronem Ázerbájdžánu je v jeho současném snažení nejen Turecko, ale i Rusko, jež chce tak vyvolat bouře právě v Arménii a Pašinjanův pád. Z událostí v příštích dnech uvidíme, zda na tom může něco být.

Čtěte více: „Cílem Ázerbájdžánu je hlavně vyhnat etnické Armény,“ říká expert o napětí na Kavkaze

Povstání gangů na Haiti

Jedenáctimilionové karibské Haiti je už druhým rokem v rozvratu. Stát nemá od vraždy prezidenta Moïseho v červenci 2021 plnohodnotnou hlavu. Vláda v čele s Arielem Henrym vládne jen velmi omezeně. Skutečnou moc drží desítky nejrůznějších gangů. V hlavním městě kontrolují na 90 procent ulic a o část z nich neustále bojují.

Henryho vláda v průběhu letošního roku uznala, že sama situaci nevyřeší, a oficiálně požádala o intervenci OSN. Ta je dle všeho na spadnutí – vést by ji měl několikatisícový kontingent z Keni. Gangy v reakci vystupňovaly protivládní rétoriku a množí se prognózy, že zkusí vládu ještě před intervencí plnohodnotně svrhnout.