Vojtěch Boháč

Komentář Vojtěcha BoháčeČína

Budou Putin, Trump a Si Ťin-pching na setkání krájet svět?

Ve čtvrtek 19. listopadu dojde k narychlo sjednanému setkání lídrů dvou globálních velmocí a Ruska. Proběhne během summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství. Bude se dělit moc ve světě podobně jako na Jaltské konferenci po druhé světové válce?

Vojtěch Boháč

Vyjedná někdo alespoň něco? | Voxpot

V posledním měsíci se čím dál jasněji ukazuje, že Vladimir Putin dokázal po necelých dvou letech definitivně obrátit Donalda Trumpa na svou stranu. Trump chce vypadat jako zprostředkovatel míru v Ukrajině, konkrétní kroky jeho administrativy teď ale ukazují na jasnou snahu zvyšovat tlak na Ukrajinu a zároveň snižovat tlak na Rusko.

Po říjnové dohodě mezi Trumpem a Putinem o nákupu dieselu od Ruska přišlo oznámení, že sankční zákon Lindseyeho Grahama nebude prozatím ve vztahu k Rusku naplňován.

Následovalo zpomalení satelitních systémů Starlink a Starshield v Ukrajině, kde tvoří komunikační páteř obrany napadené země. Posledním triumfálním krokem je pak Putinem navržené trojstranné setkání s lídry Číny a USA na okraji summitu APEC v Šen-čenu.

Čtěte také: Chceme konec války v Ukrajině? Musíme skoncovat s Evropou, jak ji známe dnes

Pro Putina, který se od invaze do Ukrajiny v roce 2022 snaží svou zemi dostat ven z mezinárodní izolace, je tato schůzka velkým vítězstvím už jen díky tomu, že se vůbec koná. Na dosažené výsledky nehledě.

To potvrzují i ruská média, která oslavují účast Vladimira Putina po boku největších lídrů a oznamují přesun těžiště světové moci z Atlantiku do Pacifiku, tedy hlavně pryč od nepřátelské Evropy.

Historická schůzka bez programu

Spěšnost přípravy celé události dokládá i to, že před ní nebylo jasně stanoveno, o čem se vlastně tři lídři mají bavit. Čínské ministerstvo zahraničí tak vydalo prohlášení, že půjde prostě o „zabezpečení světového míru.“ Jeho tisková mluvčí Mao Ning pak poměrně nespecificky dodala, že „půjde o hlubokou výměnu názorů ohledně udržení míru v celém světě a zajištění strategické stability ve vztazích mezi velmocemi.“

Ani Moskva neměla o tématech jednání úplně jasno, přesto bylo zřejmé, že Putinovi jde hlavně o pokračování vyvíjení tlaku na Ukrajinu. Ta přitom na pořadu dne vůbec být neměla. Není to totiž téma příliš výhodné ani pro USA, ani pro Čínu. Proto setkání vyvolávalo pochybnosti od momentu, kdy se o něm začalo mluvit a Trump za něj byl opatrně kritizován i od jindy pozitivně nakloněných médií.

Donald Trump totiž původně prohlašoval, že se jednání bude týkat primárně jaderného odzbrojení. Letos v únoru totiž vypršela platnost odzbrojovací dohody New Start a nabízela se možnost, aby do nové globální bezpečnostní architektury přibyla i Čína.

Čína se o tomto tématu nicméně dlouhodobě příliš bavit nechce. A finální agendu stanovuje právě Peking, který se historicky vyhýbá začlenění do velmocenské bezpečnostní architektury týkající se omezení jaderných zbraní. Sám je totiž se svými šesti stovkami jaderných hlavic na pouhé desetině arsenálů USA i Ruska a nechce se proto do budoucna nechat omezovat.

Čtěte také: Nemáme jinou možnost, než se připravit na obranu, říká tchajwanský náměstek ministra zahraničí

Poměrně zajímavá ale může být otázka Íránu. Zatímco Moskva je tradičním klíčovým spojencem Teheránu, Trump a Si mají silný zájem na opětovném otevření Hormuzského průlivu. Až tedy Trump, Putin a Si zmizí do jednacích místností, může to být právě Teherán, který se bude nejvíc strachovat o výsledek. 

V posledních týdnech se každopádně silně diskutovalo o tom, že v zájmu Číny podobné setkání vůbec nejsou. Podle německého prezidenta měl původně Si Ťin-pching chystané jednání úplně odmítat. Bylo mu jasné, že Putin bude chtít jednat o Ukrajině a reagoval argumentem, že o Ukrajině je třeba mluvit za účasti Evropanů, protože jde o válku na jejich kontinentu.

Číně nevyhovuje už rámování celé akce jako jakési nové Jaltské konference, kde se setkají velcí hráči, kteří samovolně rozhodují o osudu ostatních. Čína se dlouhodobě snaží budovat obraz země, která podobnou západní politiku kritizuje a snaží se ve světě o multilaterální přístup. Si Ťin-pching nicméně nakonec kvůli svému klíčovému spojenci udělal vstřícný krok.

O Ukrajině, která přichází o Ukrajinu

Když Trump v pondělí odletěl do Asie, řekl už novinářům, že vedle odzbrojení se bude jednat také o Íránu a, přesně jak se očekávalo, také o Ukrajině.

„Budeme se bavit o mém oblíbeném tématu, Ukrajině. Ukrajině, která přichází o Ukrajinu,“ potvrdil Trump, že ho Putin dostal přesně tam, kde ho potřeboval mít.

Přidání tématu na program vyvolalo nepříjemné historické paralely v Ukrajině, kde se setkání srovnává se zmíněnou Jaltskou konferencí, kde představitelé Spojených států, Sovětského svazu a Británie vyjednali poválečné mezinárodní uspořádání, včetně rozdělení sfér vlivu ve světě. 

Zřejmě přesně to byl důvod, proč se Ukrajina od samého začátku tímto rámováním snažila předejít tomu, aby k setkání vůbec došlo. Šéf zahraničního výboru Oleksandr Merežko v rozhovoru pro Voxpot před třemi týdny řekl, že pokud by se Peking zúčastnili summitu, který by vedl k vynucení kapitulace a rozčlenění Ukrajiny, „pak by Čína vypadala špatně třeba i na globálním Jihu. Tohle Čína nechce, vypadalo by to pak totiž, že je imperiální mocnost“.

Stejným jazykem v té době mluvil i Volodymyr Zelensky. „Opravdu nechceme, aby se z toho stala Jalta 2, 3, 4, s jejím přerozdělováním vlivu,“ prohlásil už před měsícem ukrajinský prezident. Zabránit konání konference se nicméně ani přes všechno úsilí nepodařilo.

Čtěte také: Gangsteři z pískoviště. Sledujeme soumrak mezinárodní diplomacie?

Donald Trump si ani přes dosavadní neúspěchy v jednáních se Si Ťin-pchingem i s Vladimirem Putinem zřejmě nemohl nechat ujít příležitost ukázat se po boku dvou siláků světové politiky. A přesto, že je na jednání těžké očekávat zásadní posun v čemkoliv, všechny země můžou schůzku alespoň využít k posílení své image.

Vladimir Putin se vrací na světovou scénu silnější, než kdy dřív a už teď je jednoznačně vítězem konference, ať už dohodne s Donaldem Trumpem za přítomnosti Si Ťin-pchinga cokoliv. Čína se zase může ukázat jako velmoc, která je schopná hostit události aspoň zdánlivě historického významu. Vedle Ruska vázaného válkou v Ukrajině a USA uvízlých v Íránu bude Si zároveň vypadat jako nejklidnější z lídrů.

A Donald Trump? Ten sice pro svoji zemi nic nezařídí, odejde ale alespoň s fotkami největších globálních lídrů. A jak už jsme psali už před rokem, to je přesně to, co Trump chce.

Více k tématu Čína

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Jsou také používány pro personalizovanou a nepersonalizovanou reklamu. Informace o zpracování cookies.