Budou to zkoušet dál. Co změní situaci lidí utíkajících z Afriky?
V představách mladých Afričanů a Afričanek je Evropa místem splněných snů. Málokdo z nich si ale uvědomuje nebezpečnost cesty k jejím břehům. Camara Mohamed takovou cestu podstoupil a o svůj příběh se podělil s Voxpotem.
„Každá vlna mohla znamenat konec,“ vypráví mi Camara Mohamed na chodbě před jeho bytem v ivorijském Abidžanu.
„Sny o lepším životě se měnily v noční můry,“ popisuje, co vyčetl z tváří na přeplněném člunu kdesi ve Středozemním moři. Ne všichni z jeho loďky to zvládli.
„Příběhy těch, kteří přišli o život při pokusu dostat se na neznámé břehy, se mě stále dotýkají,“ říká hlasem, který dokládá, čím vším si muž před padesátkou prošel.
Jako mnoho dalších snil o lepším životě v Evropě a rozhodl se opustit rodný kontinent. Dnes ví, že jen s velkým štěstím – a „s pomocí Boha“, jak dodává – neskončil mezi více než 33 tisíci pohřešovanými, kteří stejně jako on zkusili překročit moře ze severní Afriky.
Cesta k samotné možnosti opustit břehy Afriky není vůbec snadná. Napoprvé se to Camarovi nepodařilo.
Camara Mohamed (vpravo) s jedním z lidí, které odradil od cesty do Evropy
Filip Brychta / VoxpotRozhodnutí odjet z kontinentu učinil poprvé v roce 2005 ve svých třiadvaceti letech. V Pobřeží slonoviny žil tehdy se svým strýcem, který ho jako malého týral, a i proto chtěl Camara zmizet.
Nejprve to zkusil přes Senegal. Pracoval tam mezi rybáři, což je prostředí, kde se člověk snadno napojí na svět nelegální migrace.
Čtěte také: Boj o ryby. Drsná obživa senegalských rybářů se týká i nás
Dnes z břehů Senegalu odplouvají lidé na nebezpečnou cestu na španělské Kanárské ostrovy. Minulý rok jich bylo téměř 47 tisíc, což je nejvyšší číslo v historii. Asi deset tisíc jich vloni při tomto pokusu zemřelo.
Před dvěma dekádami však nešlo o tak vytíženou migrační trasu – Afričané i Afričanky to zkoušeli hlavně přes Středozemní moře. Camara proto překonal Saharu a skrz Mauritánii se dostal do Alžírska a Maroka.
Dál už to však nevyšlo, takže se po pár měsících vrátil zpět do Pobřeží slonoviny.
Odhodlání odejít mu ale zůstalo: v Evropě se podle jeho představ mělo žít snadno a po pár letech práce měl člověk s přehledem uživit rodinu a zbohatnout.
Dnes říká, že pokud by měl svou druhou cestu absolvovat znovu, nikdy to neudělá. „Byl jsem svědkem zvěrstev,“ pouští se do vyprávění.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
