Další střelba Trumpových agentů v Minneapolisu

Co se v Minneapolisu stalo?

V sobotu 24. ledna zastřelili agenti ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) na ulici v Minneapolisu zdravotníka Alexe Prettiho.

Stalo se tak během společného zásahu pohraniční stráže a Úřadu pro imigraci a cla (ICE) – obě agentury spadají právě pod DHS.

View this post on Instagram

A post shared by Voxpot (@voxpot_reporters)

Pretti se před střelbou snažil pomáhat dvěma ženám, na které se agenti zaměřili. Po krátké potyčce skončil mrtvý s až deseti střelnými ranami na těle.

Podle výpovědi zdravotníka na místě agenti neposkytli zastřelenému muži žádnou první pomoc a místo toho počítali střelné rány na těle své oběti. Podobná obvinění vznášeli i svědci poté, co na začátku ledna zastřelili nedaleko rovněž v Minneapolisu Renee Good.

Jak reaguje Trumpova administrativa?

Bílý dům incident podobně jako v předchozích případech rámuje jako nutnou sebeobranu agentů, kteří se podle něj bránili Prettiho „vražedným záměrům“. Videa z incidentu ale nic takového neukazují.

K Prettiho legálně držené zbrani se snažil přitáhnout pozornosti i sám prezident Donald Trump.

Čtěte také: Trump přestal schovávat, kým skutečně je

Stephen Miller, náměstek šéfky štábu Bílého pověřený deportačními a migračními záležitostmi, označil Prettiho za „atentátníka, co se pokusil zavraždit federální agenty“.

Greg Bovino z pohraniční stráže mluvil ve své první tiskové konferenci po střelbě podobně. 

„Zdá se, že jde o situaci, kde tento jednotlivec chtěl napáchat maximum škody a zmasakrovat vládní agenty,“ uvedl Bovino.

V následných vystoupeních dodal, že případ bude vyšetřen, což je v kontrastu s přístupem federálních úřadů po zastřelení Renee Good – v jejím případe se Trumpova administrativa snažila vyšetřování zásahu agentů DHS zabránit.

Bovino zároveň přiznal, že agenti, kteří se střelby účastnili, už ani nejsou v Minneapolisu.

Jak je to s Prettiho zbraní?

Pretti měl u sebe legálně drženou zbraň. Videa z místa nijak nenaznačují, že by se ji proti agentům snažil jakkoli použít. Naopak z dostupných informací vyplývá, že mu ji agenti DHS zabavili z pouzdra těsně před tím, než ho zastřelili.

Na sociálních sítích se objevily spekulace, že agentovi ministerstva zabavená zbraň omylem vystřelila v rukou, což v reakci spustilo střelbu dalších agentů. V tuto chvíli se tento scénář nedá potvrdit a je čistě spekulativní.

Národní střelecká asociace (NRA), největší americká organizace tohoto druhu, se postavila na stranu federálních úřadů. NRA v posledních letech ztrácí důvěru mnoha amerických skalních zastánců práva na držení zbraní, kteří k ní zakládají menší alternativy.

Čtěte také: Vzestup a pád NRA: Kde se vzala největší americká zbraňová lobby a co věstí její pád?

Jak reagují místní úřady a soudy?

Jedním z nejzásadnějších aspektů současné krize je napětí mezi federálními a státními úřady. Příslušnictvo minneapoliské policie si v uplynulých týdnech stěžovalo, že s nimi jejich federální protějšky nespolupracují na vyšetřování smrti Renee Good.

Stejně tak jim teď v případě zastřelení Alexe Prettiho nebylo zpřístupněno místo činu. Kromě toho v tiskové konferenci uvedli, že policisté a policistky mimo službu jsou často obtěžováni agenty ICE.

Místní federální soud proto vydal nařízení, kterým varuje federální úřady, aby neničily a nijak neupravovaly důkazní materiály týkající se smrti Prettiho. „Mám všechny důvody se domnívat, že soudní příkaz uposlechnou. Pokud tak neučiní, máme možnost se odvolat a této možnosti využijeme,“ prohlásil tamní vrchní prokurátor Keith Ellison.

Ellison v minulosti sloužil v administrativě Baracka Obamy a je po boku minnesotského guvernéra Tima Walze a minneapoliského starosty Jacoba Freye častým terčem republikánské kritiky.

Jak pokračují protesty?

Už den před zastřelením Alexe Prettiho probíhaly v Minneapolisu rozsáhlé protesty. Do ulic města tu vyšly i přes teploty sahající k minus třiceti stupňům Celsia tisíce lidí. Průzkumy veřejného mínění v posledních týdnech ukazují čím dál větší nespokojenost s postupem Trumpovy administrativy ve věci deportací.

Dle některých vnímá negativně agenturu ICE i čtvrtina republikánských voličů, kteří jinak mají výraznou tendenci Trumpovy deportační snahy podporovat. V bleskovém průzkumu společnosti YouGov vyšlo, že jen dvacet procent dotázaných vnímá zákrok agentů proti právě zastřelenému Prettimu za oprávněný.

Na sklonku víkendu se demonstranti v Minneapolisu a přilehlém St. Paul zaměřili také na hotel, který ubytovává příslušníky DHS. Tento protest nebyl zcela poklidný, byť škody jsou alespoň zatím minimální.

Dle časopisu Newsweek účastníci rozbili okno a jiné posprejovali nápisy vyzývajícími agenturu ICE, aby město opustila. Agenti ministerstva měli následně dav rozptýlit mimo jiné slzným plynem.

Změní Trump kurz?

Demokratičtí politici obzvláště z Minnesoty opakovaně vyzývají Donalda Trumpa, aby enormní množství agentů DHS nasazených v tomto státě stáhl. Není příliš pravděpodobné, že by prezident byl ochotný něco takového udělat na základě volání politiků z opoziční strany, vztahy s níž má na bodu mrazu.

Někteří konzervativní komentátoři a novináři ale naznačují, že Trump a další nejmenovaní výše postavení federální úředníci nejsou spokojeni s tím, jak na situaci reagují lidé z ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Nespokojenost s jeho šéfkou Kristi Noem měl v minulosti vyjadřovat i Trumpův náměstek Miller – ten si ale na Noem stěžoval naopak kvůli tomu, že podle něj deportuje příliš málo lidí.

V rozhovoru pro The Wall Street Journal později během uplynulého víkendu prezident odmítl říct, jestli jednoznačně stojí za agentem, který Prettiho zastřelil.

Sledujte také: Redneck & Beneš | Zloděj volá: chyťte zloděje!