Druhou polovinu loňského roku trávila administrativa Donalda Trumpa vnitrostranickými hádkami a rácháním se v epsteinovském skandálu. Bylo to ticho před bouří. Teď americký prezident vyhrožuje vojenskými údery jednomu státu za druhým a nejradši by zrušil nadcházející volby.
Americký prezident Donald Trump | Foto: Jonah Elkowitz / Shutterstock
Donald Trump se letos rozhodl už s ničím nemazat.
Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do New Yorku mu nestačil. A že následoval po měsících útoků na venezuelské lodě na základě značně vylhaných důvodů, se už vlastně zapomnělo.
Po „speciální operaci“ začal Trump bez obalu tvrdit, že mu jde vlastně o venezuelskou ropu. S opatrnými výhradami Kongresu, který má válečné operace obvykle schvalovat, se společně s viceprezidentem J. D. Vancem rychle vypořádali.
S jídlem roste chuť a americký prezident se nehodlá v ničem omezovat. Během ledna tak stihl hrozit rostoucí množině států a jejich zastupitelů.
Prezidenta sousední Kolumbie Gustava Petra varoval, ať si „hlídá zadek“ a novinářům sdělil, že vojenské operace v Kolumbii zní jako „dobrý nápad“. Podobně hrozil i Mexiku: vojenské údery proti tamním kartelům se staly v posledních letech leitmotivem americké republikánské politiky.
Madurově nástupkyni Delcy Rodríguez pak Donald Trump vzkázal, že se americké ozbrojené síly mohou vrátit, pokud se Venezuela „nebude chovat dobře“. Kdo dokáže bez vyhledávání vyjmenovat tu hrstku států na americkém kontinentu, kterým Trump takto nevyhrožoval, má u mě pivo.
Americký prezident dále pohrozil režimu v Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zasáhnout, pokud budou v zemi umírat protestující. Svou hrozbu i přes eskalující násilí režimních složek zatím nenaplnil – možná i proto, že se pilně soustředí na jiný terč své čím dál agresivnější zahraniční politiky: Grónsko.
„V otázce Grónska budeme postupovat, ať už s tím souhlasí, nebo ne,“ pronesl Trump v první půli měsíce.
Ministr zahraničních věcí Marco Rubio se sice následně snažil mírnit vášně s tím, že USA primárně chtějí Grónsko od Dánska, pod které spadá, koupit.
Jeho šéf ale mezitím dával rozhovor The New York Times, ve kterém říkal, že „nepotřebuje mezinárodní právo“ a že zastavit ho může jedině jeho „morálka“ a „mysl“. Záhy však cítil potřebu zdůraznit, že „nechce ubližovat lidem“, což vás doufám uklidnilo stejně jako mě.
Vzhledem k odporu, s jakým se Trumpovy řeči o připojení Grónska setkaly ze strany evropských lídrů a lídryň, se americký prezident rozhodl stupňovat napětí skrze svůj oblíbený nástroj v podobě cel. Desetiprocentní dovozní daní chce zdisciplinovat osm zemí, které se v rozepři zastaly Dánska.
Souběžně Trump rozeslal dopis adresovaný primárně norskému premiérovi Jonasi Gahr Støreovi.
„Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu míru za zastavení osmi A VÍCE válek, již necítím povinnost myslet čistě na mír,“ uvedl americký prezident, který si mezitím hrdě přivlastnil Nobelovku nabídnutou její laureátkou, venezuelskou opoziční lídryní Maríou Corinou Machado.
Čtěte také: María sjednotitelka. Kdo je nositelka letošní Nobelovy ceny míru?
Poslat vojáky i na Američany
S neméně bouřlivým děním se Trump potýká i na domácí scéně. I tady k němu notně přispěl sám.
Bílý dům v posledních týdnech začal posílat nižší tisíce agentů ministerstva vnitřní bezpečnosti v čele s Úřadem pro migraci a cla (ICE) do státu Minnesota. Agresivní zásahy deportačních úřadů tam rychle vyústily v incident, během kterého jeden z agentů ICE zastřelil sedmatřicetiletou Renee Good.
Vysoce postavení členové Trumpovy administrativy v čele s viceprezidentem J. D. Vancem a deportačním náměstkem Stephenem Millerem v uplynulých týdnech uvedli, že federální deportační agenty chrání „absolutní imunita“.
Jakkoliv se sice agenti skutečně mohou spoléhat na širokou právní ochranu, rozhodně to neplatí na úrovni zákonů jednotlivých států federace. Nekompromisní slova Trumpových spolupracovníků tak vytvářejí falešný pocit bezpečí mezi agenty, které ti samí politici za uplynulý rok hecují k čím dál bezskrupulóznějším postupům.
Jak si beztrestnost přeberou agenti, kteří už střílejí Američany v ulicích?
Trumpovi republikáni si přitom rádi stěžují, že demokratičtí politici rozdmýchávají vášně proti deportačním agentům – teď vlastním bídně prověřeným a mizerně vyškoleným horkým hlavám říkají, že jsou teoreticky beztrestní.
Jak myslí, že si to přeberou agenti, kteří už střílejí Američany v ulicích?
Trump si navíc v posledních dnech opět pohrává s myšlenkou, že by situaci nadále eskaloval za použití takzvaného Insurrection Act, tedy zákona o vzpouře z roku 1807. Pentagon mezitím vyhlásil pohotovost pro 1500 vojáků z aljašské 11. výsadkové divize s tím, že mají být připraveni na nasazení v Minnesotě.
Trumpovo ministerstvo spravedlnosti zároveň bezmála dva týdny po střelbě odmítá zahájit vyšetřování incidentu.
Několik federálních prokurátorů mezitím podalo výpověď s odůvodněním, že po nich vedení ministerstva naopak žádá vyšetřování „aktivistických vazeb“ zastřelené ženy a její partnerky. Čtete dobře: vyšetřovat politickou činnost zastřelené ženy je pro Trumpovu administrativu důležitější, než že její agenti střílí občany do obličeje.
Ve stejnou chvíli odchází další vlna prokurátorů z občanskoprávního odboru ministerstva spravedlnosti. Vedení ministerstva odmítá, že by se tak dělo ve spojitosti se střelbou v Minneapolis, kterou odbor nevyšetřuje.
Z odboru během loňského roku po Trumpově návratu odešla podle deníku The Washington Post většina právníků.
Trumpova administrativa naopak hodlá vyšetřovat celou řadu demokratických politiků nejen z Minnesoty. Spadeno má hlavně na guvernéra a někdejšího viceprezidentského kandidáta Tima Walze nebo starostu Minneapolis Jacoba Freye. Republikánská administrativa je obviňuje z maření práce federálních úřadů.
Navazuje tak na prosincové vyšetřování demokratických senátorů kvůli videu, ve kterém upozorňovali, že vojáci mají právo neuposlechnut nezákonné rozkazy.
Trumpova administrativa se snaží svůj bezprecedentní zásah proti Minnesotě odůvodnit rozsáhlou kauzou podvodů v tamních sociálních programech.
Rozsáhlou reportáž o skandálu loni v listopadu vydal deník The New York Times, ale v amerických konzervativních kruzích k němu přitáhla větší pozornost až prosincová videa influencera Nicka Shirleyho, který má blízké vazby na současnou administrativu.
Trumpem loni dosazený prokurátor Joseph H. Thompson, který případ vyšetřoval, je paradoxně jedním z těch, kteří aktuálně podali výpověď ve světle zpolitizovaného vyšetřování ministerstva spravedlnosti po smrti agentem ICE zastřelené Renee Good.
Kromě masivního nasazení asi desetiny všech dostupných agentů ICE v Minnesotě reagovala Trumpova administrativa na skandál zmražením vyplácení financí pro podobné programy v celé řadě demokraty vedených států od Kalifornie po New York.
Podobný skandál v republikány vedeném Mississippi, který probublával posledních několik let, naopak Trumpovo ministerstvo spravedlnosti ignoruje. Desítky milionů zpronevěřené konzervativně jsou zdá se přípustnější.
O rozhořčení nad podvody tedy zjevně nejde – je jen záminkou selektivního došlápnutí si na opozici.
Panika nepopulárního prezidenta
Výše uvedené kauzy nepředstavují ani zdaleka kompletní seznam současných radikálních kroků Bílého domu.
Jen v posledních týdnech se Trumpova administrativa zabývala také demontáží federálního ministerstva školství a ukončila ochranu federálních whistleblowerů, což zasáhne okolo 50 tisíc úředníků.
Trump také vyhrožuje šéfovi Federálního rezervního systému Jeromeu Powellovi vyšetřováním, protože Powell není ochotný snižovat úrokové sazby tak rychle, jak by si Bílý dům přál. Výhružky přicházejí, přestože Powellovi stejně za několik týdnů končí mandát.
V součinnosti se soudy pak úřady zkoušejí už potřetí deportovat studentského propalestinského lídra Mahmouda Khalila nebo se také čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu v jednom z nejextrémnějších kroků Bílého domu, který by ukončil ústavou garantované automatické občanství pro děti narozené na území USA.
Kdo ví, třeba by pak o příští oběti agentů ICE mohli Trump a Vance lživě prohlašovat, že vlastně ani neměla americké občanství.
Čtěte také: Trump ho chtěl dvakrát deportovat. Cena za mlčení je vyšší, říká Mahmoud Khalil
Ve světle výše uvedeného není překvapivé, že z průzkumů veřejného mínění vychází Donald Trump bídně.
V průběhu uplynulých několika měsíců dává americká veřejnost jasně najevo, že by po prezidentovi chtěla, aby namísto svých divokých geopolitických hrátek řešil otázku vysokých životních nákladů.
Před volbami nemluvil Trump o ničem jiném – teď se vymlouvá tak, že zní jak Joe Biden.
Jakkoliv k jeho vítězství ve volbách roku 2024 značně přispěla nespokojenost Američanů s migrací, z aktuálních průzkumů je jasné, že čím blíže sledují Trumpovu skutečnou brutální migrační a deportační politiku, tím méně se jim zamlouvá.
„Přál bych si, abyste mi vysvětlili, co se to sakra děje v hlavách veřejnosti, protože my máme správnou politiku, oni ne,“ stěžoval si na začátku roku prezident svým spolustraníkům na Kapitolu. Během stejné schůzky vtipkoval, že by podzimní volby do Kongresu, ve kterých se očekávají republikánské ztráty, raději neměly proběhnout.
Americký prezident naštěstí nemá na volby pořádané jednotlivými státy přímý vliv. To ale neznamená, že nemůže různými způsoby komplikovat jejich průběh, vyvíjet snahy o snížení volební účasti v okrscích, které mu nevoní, nebo následně rozporovat volební výsledek.
Jak daleko je v tomto ohledu Donald Trump ochotný situaci nechat zajít, jasně ukázal 6. ledna 2021. V posledních dnech se přitom netají lítostí, že nezašel ještě dál.
„Měl jsem to udělat,“ řekl ve zmíněném rozhovoru pro The New York Times, když mu novináři připomněli jeho hrozbu nechat zkonfiskovat volební počítače Národní gardou. Co naplat – Kongres ho tehdy odmítl ztrestat, a dal tak Trumpovi najevo, že to příště může zkusit takzvaně znovu a lépe.
„Jestliže to, že maskovaní lidé vyvlečou ženu z ulice a strčí ji do neoznačené dodávky, protože vyjádřila názor, není fašismus, pak si nejsem jistý, co fašismem je,“ řekl mi loni v létě americký komentátor Osita Nwanevu.
Letos už se Spojené státy nevypořádávají s odvlečením občanů maskovanými muži. Dnes už federální agenti za bílého dne střílí Američany do obličeje a jejich šéf by radši rušil volby.
