Jak odolat předvolebním lžím? EU našla recept v Moldavsku
Volby v Evropě jsou bez dezinformačních kampaní už téměř nepředstavitelné. Dezinformační obsah se šíří také na sociálních sítích, zejména Tiktoku. Nevyhnulo se mu Moldavsko a nejspíš ani Česko. Stojí ale za vším obvykle podezřelá Moskva?
Moldavsko se ve volbách rozhodlo podržet si proevropský kurz | Foto: Shutterstock
Už jste slyšeli, že Moldavsko podporuje pedofilii a stane se vstupní branou pro migranty do Evropy? Nebo že vyváží zbraně pro organizovaný zločin do Německa a pravoslavné křesťanství je ničeno evropskými „hodnotami“?
Takové informace namířené proti vládnoucí moldavské Straně akce a solidarita (PAS) zaplavily sociální sítě v předvečer tamních parlamentních voleb. Krom geografického vymezení je spojovala ještě další skutečnost: všechny jsou lživé a patří do vlivové operace připisované Rusku.
Šlo přitom už minimálně o druhé volby, kdy generovaná videa a obrázky propagovaly proruské a protizápadní narativy. Už loni, kdy se v Moldavsku konaly volby prezidentské, útočily dezinformační účty na prozápadní kandidátku Maiu Sandu, která nakonec přesto vyhrála.
Leos se styl lehce změnil a krom jasně nerealistického obsahu propagovaly účty na Tiktoku, Telegramu nebo X prokremelské kandidáty. A ani tentokrát to nestačilo – volby vyhrála proevropská PAS, která získala nadpoloviční většinu hlasů. Opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran získal pod 25 procent.
Volby byly vnímány jako výběr mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy. Vzhledem k silné snaze ruské dezinformační mašinerie lze proto konstatovat, že ruský prezident Vladimir Putin tyto volby prohrál.
Snaha jeho vlády ovlivnit zahraniční volby se ale neomezuje na Moldavsko. Podobné dezinformační kampaně vidíme po celé Evropě a často je provází aktivace skupin, které mají za cíl v případě neúspěchu násilně protestovat.
Jak zmíněná mašinerie funguje?
Je z čeho vybírat
Na moldavských sítích se v týdnech před volbami vyrojily také falešná videa s americkým konzervativním influencerem Charliem Kirkem, který byl 10. září zastřelen.
Titulek jednoho takového videa hlásal: „Charlie Kirk řekl, že Maia Sandu bude zodpovědná za zánik Moldavské republiky.“
@voxpotcz Kdo byl Charlie Kirk?🇺🇸 Média i politici o něm mluví jako o „otci dvou dětí a bojovníkovi za svobodu slova“, Jolana Humpálová ho ale popisuje jinak. A vychází při tom z Kirkových vlastních slov.
♬ původní zvuk - VoxpotCZ
Jiná videa tvrdila, že si proevropská PAS kupuje hlasy ve Francii. Další příspěvky tvrdily, že Brusel chce využít Kišiněv jako vstupní bránu pro migranty.
Většina z videí měla zpravodajský formát a byla označena logy velkých médií. Podle rumunských investigativních novinářů z média Context a IT aktivistů z Antibot4Navalny šlo o operaci nazvanou „Matrjoška“. Koná se podle nich přinejmenším už počtvrté za dva roky, což potvrzuje i francouzská národní kyberbezpečnostní agentura Viginum.
Hlavním cílem Matrjošky je prosazovat na sítích obsah prospěšný pro Rusko. „Systematické využívání ruských kanálů (...) tvoří soubor důkazů, které potvrzují zapojení zahraničního aktéra,“ píše Viginum ve své zprávě.
Na Moldavsko se operace přeorientovala letos v dubnu, po nasazení ve volbách v Rumunsku. Po nich se podle Antibot4Navalny značná část zdrojů soustředila na distribuci obsahu o moldavských parlamentních volbách a prezidentce Maie Sandu.
Čtěte také: Vládnout navždy. Proč Rumunsko okouzlil další „tiktokový“ kandidát
Matrjoška se soustředí nejen na šíření a vytváření dezinformací, ale také zahlcení určitých aktérů. „Cílem je omezit jejich možnosti reagovat,“ píše mediální expert a analytik webu Investigace.cz Josef Šlerka.
Podle zprávy Viginum probíhá Matrjoška ve dvou fázích: „Seeders“ zveřejňují na platformách falešný obsah a „quoters“ jejich příspěvky sdílí, lajkují a dodávají další interakce. Druhá skupina účtů také kontaktuje cílové osoby nebo organizace – například média – a žádá je o ověření informací.
Zaplavování komentářových sekcí realizují boti řízení umělou inteligencí, zatímco k další propagaci lze najímat například „farmy“ na engagement v Africe. V rámci moldavských voleb odhalila podobné aktivity nezisková organizace Reset Tech, která analyzovala anglicky psanou platformu Restmedia.
Přibližně čtvrtina obsahu Restmedia byla zaměřena na Moldavsko a obsahovala „propagandu spojenou s Kremlem“. Výzkumnictvo nalezlo „jasné technické vazby na Rusko“.
Moldavská nezisková organizace Promo-Lex pak odhalila pět set účtů na Tiktoku, zveřejňujících stejný obsah namířený proti straně PAS. Všechny shodně používaly dva základní hashtagy, které měly ovlivnit algoritmus platformy. Ten následně obsah s tímto označením vyhodnotil jako populární a šířil jej dál.
Útoky na volby v Evropě jsou vedeny i pomocí mnoha dalších operací. Dnes krom Matrjošky známe operace jako Storm-1516, CopyCop, Undercut, Doppelgänger a její variantu Overload.
Všechny jsou na sobě nezávislé, ale vzájemně propojené a s jedním cílem: destabilizovat společnost.
Doppelgänger pak probíhá minimálně od května 2022 a po celé Evropě. Dezinformátoři při ní tvoří dvojníky webů jako Der Spiegel, Bild nebo třeba stránek mobilního operátora T-Mobile. Ty pak pod zdáním legitimity svých originálů šíří propagandu.
Operace mířila před letošními volbami například na Německo. Skupina SentinelLabs uvádí, že Doppelgänger „šířil obsah kritizující vládní koalici a její podporu Ukrajině, pravděpodobně s cílem ovlivnit veřejné mínění před nadcházejícími volbami“.
V již zmíněném Rumunsku pak ovlivňování voleb zašlo tak daleko, až musel zasáhnout soud a první výsledky anulovat. Právě Rumunsko by tak mělo fungovat jako odstrašující příklad pro celou Evropu.
Král TikToku
Zprávy rumunských tajných služeb už krátce před volbami oznámily, že kampaň na podporu tamního prezidentského kandidáta Călina Georgesca byla zmanipulovaná a začínat měla na Tiktoku.
Dezinformační kampaň na podporu proruského kandidáta sestávala z několika kroků. Jak popsala Investigace.cz, vedle falešných účtů a botů na Tiktoku zahrnovala také koordinovaci a nejspíš i placení aktivistů na Telegramu nebo najímání influencerů.
Georgesca tak před volbami zviditelnila natolik, až strhla hlasy nerozhodnutých voličů. Josef Šlerka nicméně připomíná, že o vítězství populistických kandidátů rozhodují i faktory typu celkové spokojenosti se situací v zemi nebo důvěry ve fungování společnosti. A ty jsou v Rumunsku dlouhodobě na velmi nízké úrovni.
Tamní úřady navíc nepředložily dostatečné důkazy o zapojení Ruska do Georgescuovy tiktokové kampaně. Podle dostupných informací byl hlavním podporovatelem nejspíš obchodník s kryptoměnami Bogdan Peșchir.
Muže, známého jakožto „král Tiktoku“, viní prokuratura ho viní z 265 případů uplácení voličů a hrozí mu až tři roky vězení. Zároveň se v zemi po anulování výsledků aktivovala skupina, která měla způsobit násilné protesty.
V jejím čele stál Horaţio Potra, kterého úřady zadržely spolu s jedenadvaceti osobami mířícími do Bukurešti s noži, sekerami a pyrotechnikou. Celá skupina údajně absolvovala vojenský výcvik a mnoho z jejích členů nejspíš sloužilo s Potrou v Demokratické republice Kongo jako žoldáci.
Čtěte také: Stálo to za ty peníze? Jak se z Konga stahují evropští žoldáci
Potra jakožto jejich velitel disponoval silnými vazbami na Rusko. Po zadržení se mu z Rumunska podařilo utéct a skrývá se nejspíš v Dubaji.
Zvykejme si
Dezinformace na Tiktoku, vznikající s napojením na Rusko, jsou diskutovány i před českými volbami. Důkazy se však zatím nezdají tak silné jako v případě Moldavska.
O samotném vlivovém působení Kremlu v Česku ale pochyb není a tak silná sociální síť jako TikTok v něm roli jistě hraje.
„Aby se předešlo další volební krizi, je třeba zajistit odpovídající odpovědnost platformy,“ myslí si výzkumnice Roxana Radu z Oxfordské univerzity. „Bez robustních a pružných mechanismů dohledu bude integrita voleb slabým článkem demokratického řetězce,“ dodává.
Na rozdíl od rumunského fiaska mohou evropské státy stavět na zkušenosti Moldavska. Tomu totiž Unie poskytla silnou podporu – Evropská komise například před tamními volbami mobilizovala na pomoc odbornictvo na kybernetickou bezpečnost.
V červnu pak Brusel propojil zástupce společností TikTok, Google i Meta s moldavskými úřady a občanskými skupinami, aby společně identifikovali dezinformační kampaně. S pomocí evropských agentur bylo také před volbami zadrženo přes sedmdesát lidí v souvislosti s údajným spiknutím s cílem vyvolat nepokoje.
Úspěch unijní pomoci tváří v tvář ruské vlivové operaci je důležitým signálem daleko za hranice Moldavska. A jasně ukazuje, že boj proti dezinformacím má smysl i reálné výsledky.
Článek vyšel ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice.
