Nezbývá než se modlit, že Putin nedá povel k útoku

Vladimir Putin označil na konci srpna v rozhovoru s ruským novinářem Pavlem Zarubinem dosavadní ukrajinské a západní návrhy na ukončení války v Ukrajině za exotické a nepřijatelné.

Následně Putinův mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že i kdyby se osobně setkali prezidenti Ukrajiny, Spojených států a Ruska, tak není na místě očekávat jakýkoli průlom v jednáních.

Minulý týden pak ministr zahraničí Sergej Lavrov dodal, že je Rusko připraveno odpovídat na nepřátelské činy Západu asymetricky.

Jestliže ještě před rokem kolem schůzky Vladimira Putina a Donalda Trumpa v aljašském Anchorage panovaly naděje, že by válka mohla skončit kompromisem, dnes už Kreml jasně vzkazuje, že konec války není na pořadu dne.

Abyste ukončili menší válku, musíte někdy nejdřív rozpoutat větší. Vše od začátku roku naznačuje, že právě přípravu na tuhle možnost si Putin zvolil.

Místo toho Rusko čím dál asertivněji naznačuje, že když se mu nepodaří dosáhnout jeho cílů v Ukrajině, která nyní čelí narůstajícímu množství úderů každý den i noc, může pokračovat v eskalaci i mimo její území.

Souběžně s tím minulý týden připsalo nejdřív Německo a následně i NATO a EU nezdařený dronový útok ze 4. srpna na letišti v německém Lipsku ruským tajným službám.

„Šlo o útok za použití vojenského materiálu, který provedli ruští operativci na evropské půdě,“ komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zjištění o tom, že za potenciálně smrtícím útokem na důležitý vojenský hub v Německu měl stát Kreml.

„To nebudeme tolerovat,“ dodala hlasem naznačujícím, že rozhořčení z chování Ruska je velké, ale nástroje na jeho potrestání prakticky neexistují. Vedle ní stál v gestu jednoty generální tajemník NATO Mark Rutte. Slova solidarity s Německem následovala i od většiny evropských státníků.

Rutte následně dodal, že se Rusko chová stále lehkovážněji. „Viděli jsme více dronů a raket, které vletěly do našeho vzdušného prostoru na východě, což stvořilo zvýšené riziko,“ prohlásil opatrně s tím, že jsme svědky rostoucího množství nepřátelských aktivit na našem území.

„Jde o žhářské útoky na naše továrny, které vyrábí obranný materiál pro Ukrajinu, nebo teď ruský hybridní útok v Lipsku,“ upřesnil Rutte.

Rusko prakticky každým dnem pokračuje v eskalaci v Ukrajině, buduje vojenskou infrastrukturu u hranic NATO a testuje možnosti vedení plnohodnotné války v Evropě.

Státy EU zatím sledují, jak v největších z nich sílí proruské síly a nedokáží se vymanit ze strnulosti, i když stále více hlasů z evropských obranných kruhů volá, že Rusko může mít v případě války proti zemím EU navrch i v případě zapojení USA.

Už mockrát jsme právě od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho slyšeli, že Evropa nemá šanci se ubránit, když nebude mít v zádech Spojené státy. To stejné tišším hlasem slyšíte, když se bavíte s vysokými evropskými vojenskými představiteli.

Když je válka nevyhnutelná

Když se od konce loňského roku začala válka v Ukrajině zadrhávat, Putin měl na výběr ze dvou možností. Buď využije svých propagandistických kapacit, označí dosavadní zisk území v Ukrajině za výhru a celý svět zkusí přesvědčit, že mu vždy šlo o mír.

Druhá možnost se nesla v duchu ne zrovna osvědčené poučky, že abyste ukončili menší válku, musíte někdy nejdřív rozpoutat ještě větší. A vše od začátku roku naznačuje, že právě přípravu na tuhle možnost si Putin zvolil.

„Jestli je bitka nevyhnutelná, dej si pozor, ať udeříš jako první,“ vzpomněl si ruský prezident rok po anexi Krymu při debatě se školáky na radu, kterou se naučil jako dítě v leningradských ulicích. Na neustálém tichém čtení prostředí, nenápadné přípravě na úder a následném nečekaném výpadu v příhodné chvíli je ostatně založená celá jeho kariéra.

Tímto způsobem se zbavil svého politického kmotra Borise Berezovského, raného vyzyvatele Michaila Chodorkovského, obsadil gruzínskou Abcházii a Jižní Osetii, stejným způsobem získal Krym v roce 2014 nebo se pokusil ovládnout Ukrajinu v roce 2022. Ve většině případů mu to vyšlo a svět se mlčky smířil s novou realitou.

Nařídí tedy Putin na podzim mobilizaci a zaútočí na NATO? Jediná správná odpověď je, že to udělat může, když se pro to sám rozhodne.

Čtěte také: Klany kolem Putina. Kdo jsou lidé, kteří reálně ovládají Rusko

Ruský politický systém je stabilní a díky nově nabyté plné kontrole nad internetem má ještě velké kapacity ustát i silnější nárazy. Ekonomika zpomaluje, ale nehroutí se. Vojenská výroba jede naplno a klíčoví spojenci jako Severní Korea navyšují své vojenské kapacity a podle Ukrajiny i počet vojáků odeslaných do Ruska.

Už na konci příštího týdne proběhnou v Rusku parlamentní volby, po kterých bude mít Vladimir Putin opět politický prostor a formální legitimitu pustit se do odvážnějších akcí. Mezi ně může patřit třeba i rozsáhlá mobilizace a stupňování tlaku na evropské státy NATO.

Hlavně nás nebijte

Zatímco se Putin připravuje na potenciální výpad, v Evropě se místo debaty prostě doufá, že Rusko k podobnému kroku v nejbližších letech nepřistoupí.

V reakci na připravované útoky v Lipsku řekla předsedkyně Evropské komise na zmíněné tiskové konferenci, že reakcí bude půjčka pro Ukrajinu na protivzdušnou obranu a další práce na systémech panevropské protivzdušné obrany Freya.

Zatímco zásoby moderních interceptorů PAC-3 do Patriotů dochází po celém světě, Freya je ve stavu, že první ostré sestřely můžeme čekat se štěstím za zhruba rok a půl.

Zdaleka nejlépe vycvičená armáda mezi evropskými spojenci je dnes ta ukrajinská, která je nicméně už teď plně vázaná ve válce s Ruskem. Ve společných cvičeních s NATO nicméně opakovaně poráží západní země a ukazuje tak, jak moc pozadu dnes země bez reálné zkušenosti s novým vedením války jsou.

Evropští lídři ale místo konkrétních řešení jen prohlašují, že je Evropa jednotná a že jí s čím dál agresivnější politikou Ruska už dochází trpělivost. Připravení na ruskou eskalaci nicméně ani v nejmenším nejsme. Během letošního podzimu nám tak zřejmě nezbývá, než se modlit, aby Vladimir Putin nedal povel k útoku.