Od pušky po Patriot. Jak Ukrajina brání své nebe

Když v Kyjevě uprostřed noci začne houkat siréna, samotný poplach vám ještě příliš neřekne. Druhů nebezpečí, které se mohou blížit, je mnoho. Musíte se hlavně rozhodnout, jestli stihnete utéct do krytu.

Po tolika letech už umíte rozlišovat hrozbu jen podle zvuku: monotónní motor dronu typu Šáhid nebo jejich ruskou adaptaci Geraň, svištící hypersonickou střelu Zirkon, různě vzdálené exploze. To platí i pro protivzdušnou obranu.

Protivzdušná obrana, zkráceně PVO, totiž není jedna zbraň. Je to ekosystém, ve kterém spolupracují radary, vojáci, software, elektronický boj, mobilní palebné skupiny, stíhací letectvo, interceptorové drony a různé kategorie raketových systémů.

Co všechno se musí stát, aby nebezpečí z oblohy zmizelo?

PVO na poli boje

Stojíme na poli se skupinou Hostri Kartuzi, speciální jednotkou Národní gardy Omega. Všichni původem civilisté, ze kterých dlouhé roky války udělaly ostřílené dronaře. 

Tomu ostatně napovídají i jejich přezdívky: Deputát, Advokát nebo Poeta připomínají jejich povolání před válkou. První pracoval v charkovské administrativě, druhý jako právník, třetí psal poezii. Mají za sebou nespočet bojových misí na nejnebezpečnějších místech Doněcké a Charkovské oblasti. Na jedné takové jsme s nimi už byli.

Čtěte také: Když nás zaměří, zdrháme. Vydali jsme se na frontu s ukrajinskými dronaři

Dnes už se jako zkušení válečníci nevěnují jen boji, ale i výcviku nových vojáků. Ostatně s cílem podívat se, jak takové cvičení probíhá, jsme za nimi přijeli i dnes.

Máme si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je, když nás loví Mavicy a FPV drony, které mají relativně krátký dolet, v akčním rádiusu 30–40 kilometrů, a objevují se hlavně v okolí fronty.

V neprůstřelných vestách a s výstrojí klušeme terénem, držíme mezi sebou rozestupy a každý má za úkol kontrolovat jiný směr. Máme se pořád dívat před sebe, vnímat ostatní a současně hledat na obloze malý, pohybující se bod.

Po chvíli se někde za námi ozve tenké bzučení Mavicu. „Mavic, Mavic, Mavic,“ křičí voják s přezdívkou Hispánec a začne puškou mířit na rychle se blížící tečku na nebi.

Ostatní v první řadě reagují na vojáka, který nebezpečí spatřil. Je to efektivnější než hledat tečku mezi mraky.

Člen pěchoty musí umět drony rozlišovat i podle zvuku: odhadnout odkud přilétají, upozornit ostatní a vědět, jak reagovat. Pokud je to Mavic, pak nese výbušninu, kterou na vás shodí jako protipěchotní minu.

Nejdříve zkoušíte Mavic sestřelit. Pokud se vám to nepovede, musíte se vyhnout padající výbušnině. V případě mnohem rychlejších FPV dronů vám nezbývá než se ukrýt do bezpečí. Rozdíl mezi technologií a člověkem je v tomto případě obrovský.