Zprávy o tom, že Spojené státy vedou „biologickou válku“, se šíří už celé dekády. Ať už v souvislosti s korejskou nebo studenou válkou, nebo třeba současným konfliktem na Ukrajině. „Když se na taková tvrzení podíváme z pohledu propagandy, je to jako poslouchat stále stejnou písničku. Jako kdyby to byla předělávka nějakého starého songu,“ podotýká v Pulsu britský historik Nick Cull z americké University of Southern California. 

Podle Culla se opakují i další narativy: „Jako kdybychom měli k dispozici jen nějaké omezené množství témat, které rozeznáváme, když propukne válka. Co se ale změnilo: četnost takových příběhů roste, stejně jako je stále jednodušší je šířit. Podstata však zůstává stejná – země X je dobro, země Y zlo.“

Poslechněte si také: PULS | Britský velvyslanec: Odchod z EU jsme podcenili. Klimatické ambice máme pořád

Na zemích, které jsou ve válce, lze vysledovat určité archetypy. Nejočividnější je boj dobra se zlem: snaha udělat ze své země tu „dobrou”.

„Podle mě je ale ještě mocnější myšlenka toho, která země je ‚menší nebo větší mocnost‘, již reflektuje příběh Davida a Goliáše. Podíváme-li se na jejich souboj, jako lidé z nějakého důvodu sympatizujeme spíše s Davidem. Státy, které se snaží vysvětlit válku, která propukla, se tedy často snaží prezentovat jako „slabší strana, která je zastíněná tím hrozným, ohrožujícím sousedem“,“ vysvětluje historik. 

V epizodě mluví Cull i o roli masmédií a sociálních sítí. „Pokud můžeme říci, že tři nejhorší epizody v historii lidstva zhoršily, možná přivedly k varu masmédia, znamená to, že nástup sociálních sítí a destabilizace, které přináší, by nás měly velmi znepokojovat,“ upozorňuje s tím, že regulace sítí je podle něj zásadní. 

Kdy se začal používat termín propaganda? Co má společného s uměním? Zvykáme si příliš snadno na neobvyklé situace? Proč jsou memy efektivní forma propagandy? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.