Ještě před pár týdny se chtěly Írán a Spojené státy sejít k dalšímu kolu vyjednávání nové jaderné dohody. Dva dny před začátkem jednání ale Izrael vypálil rakety na Írán a konflikt mezi těmito zeměmi začal eskalovat. 21. června, v noci ze soboty na neděli, pak Američané do konfliktu vstoupili s útoky na íránská jaderná zařízení.

Íránci odpověděli raketami vyslanými na americkou základnu v Kataru a americký prezident Donald Trump další den vyhlásil okamžité příměří, které měly k jeho nelibosti Izrael i Írán porušit. Teď se ale zdá, že klid zbraní drží.

Poslechněte si také: PULS | Pracuje Írán na jaderné zbrani?

„To, jak výměna mezi USA a Íránem probíhala, ilustruje, že ani jedna strana nechtěla do konfliktu víc zabřednout. Řekl bych, že i Donald Trump si sám oddychl, což ukazuje i to poděkování [Íránu za včasné varování], které bychom od nějak jinak asi nečekali,“ říká na úvod Pulsu analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička.

„Pro Íránce to bylo také důležité – museli sice nějak zareagovat pro domácí publikum i pro část režimu,“ pokračuje s tím, že kdyby měl ovšem střet Íránu s USA pokračovat, šlo by o enormně asymetrický konflikt.

„Tyto země jsou v nepřátelském vztahu – panuje mezi nimi obrovská nedůvěra, nemají ani stále diplomatické zastoupení. Jejich politické reprezentace ale jedna bez druhé ani nemohou existovat,“ upozorňuje Horčička.

Kdy mezi zeměmi panovala největší důvěra? A kdy se z USA stal Velký Satan a kdy z Íránu člen Osy zla? Není to náhodou pro obě strany výhodné, mít takového nepřítele? A jak se k tomu staví současný íránský režim i Donald Trump? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.