Utrpení v Gaze nekončí. Jak vypadá izraelské „příměří“?

Šaza přišla na svět loni v listopadu. Rodiče ji od začátku milovali a těšilo se na ni i jejích sedm sourozenců.

Jenže se narodila v Gaze. Dům jim rozbombardovala izraelská armáda a rodina se tak musela přestěhovat do stanu.

Když se do něj před dvěma týdny Šazin otec Mohamed Abu Jarad vrátil, našel svou tříměsíční dceru promrzlou. Nedýchala.

Ihned s dcerou pospíchali do nemocnice, ale bylo pozdě. Doktor prohlásil Šazu za mrtvou. „Zemřela podchlazením,“ konstatoval její otec po pohřbu.

„Není tu kde se pořádně ohřát,“ popsal agentuře AP rodinný strýc.

Otec dříve pracoval v Izraeli a živil rodinu. Po útoku Hamásu ze 7. října 2023 ale o zaměstnání přišel.

Stejně jako desetitisíce dalších lidí v Gaze začala jeho rodina přežívat uprostřed zničující války, v níž nezabíjí jenom kulky, ale také hlad, nemoci a nyní zima.

Noční teploty v Pásmu v posledních týdnech opakovaně padaly pod deset stupňů a ty nejohroženější obyvatele tak začala zima zabíjet. Příčinou smrti je hypotermie, tedy celkové podchlazení organismu.

Úmrtí hrozí zejména při zvýšené vlhkosti, ale přispívají i další negativní faktory jako vyčerpání, neschopnost pohybu, hladovění nebo zranění.

Podle čísel dostupných k 29. lednu zemřelo o letošní zimě podchlazením deset miminek.

Zima takto zabila i měsíčního Aješe Al-Aghu v Chán Júnis, týden starého Mahmúda Al-Akru a Mohammeda Wissama Abú Harbida, kterému byly dva měsíce.

Celkově od začátku izraelské vojenské kampaně v Gaze zemřely na podchlazení asi dvě desítky dětí mladších jednoho roku. Vydechly naposledy ve stanech, kde je jejich rodiny nedokážou zahřát.

Profesor mikrobiologie na Islámské univerzitě v Gaze popisuje tyto případy jako „syndrom mokrého stanu“ – souběh několika podmínek, kdy ve stanech panuje zima, extrémní vlhkost a špatné větrání.

Při životě ve stanu jste navíc vystaveni dalším zdravotním rizikům: přichází vyšší náchylnost k respiračním onemocněním, včetně opakovaných infekcí dýchacích cest, bronchitidě nebo zápalu plic.

Omezený je také přístup k čisté vodě, základní hygieně nebo možnosti si vyprat, což přináší kožní onemocnění.

Všechno pak podtrhuje chronická podvýživa, kterou v Gaze systematicky způsoboval Izrael.

„Hlad byl použit proti populaci, která se nemohla bránit,“ popsal taktiku Voxpotu profesor mezinárodního práva a politologie Karim El Mufti.

Slova versus činy

Zatímco Gazu svíral chlad, ve švýcarském Davosu proběhlo Světové ekonomické fórum – a na něm debata takzvané Rady míru, nové mezinárodní organizace představené americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

V dobře vytopeném sále se potkali světoví politici a jediná politička. Vedle kosovské prezidentky Vjosy Osmani byl k viděn například ázerbajdžánský diktátor Ilham Alijev nebo argentinský prezident Javier Milei.

Pozvání do Trumpovy rady přijali i stíhání váleční zločinci: vedle ruského vládce Vladimira Putina také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jehož vláda je přímo zodpovědná za utrpení v Gaze i na Západním břehu.

Čtěte také: Izraelští osadníci „uctili“ památku obětí holocaustu dalším terorem

Přítomní se zavázali, že udělají pro mír v Gaze vše, co je v jejich silách. Následovala prezentace zářné budoucnosti, kterou Trump údajně s pomocí svého nového klubu, kam stojí stálá vstupenka miliardu dolarů, zařídí právě v Pásmu.

Na velkých obrazovkách se objevily vizualizace nadepsané „Master Plan“ nebo „Nová Gaza“. Ukazovaly město budoucnosti s mrakodrapy, parky a silnicemi, působící jako snímky z levné sci-fi.

Realita současného Pásma jsou přitom hromady suti, rozbořené domy, dalekosáhlá zkáza. A v ní přežívající lidé, kteří navzdory příměří nejsou v bezpečí.

„Kulka přilétla tudy,“ ukazuje díru v improvizované stěně Palestinka provázející štáb britské stanice Channel 4 uprchlickým táborem Džabálijá. Střela zasáhla a zabila jedenáctiletou spící dívku jménem Hamsa.

„Z jejích úst se vylila krev a padla tak, jak byla,“ popsala jedna z Hamsiných příbuzných. „Řekli nám, že válka skončila, ale neskončila. Každý den usínáme a budíme se za zvuku ostřelování,“ vylíčila situaci v Gaze.

Gazanské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že za dobu od vyhlášení „příměří“ zabily izraelské bomby nebo střelba nejméně 490 lidí. Izraelská armáda uvedla, že za stejné období palestinští ozbrojenci zabili čtyři její vojáky.

Z porušování příměří se tak obviňují obě strany. Izrael a Spojené státy sice oznámily zahájení druhé fáze Trumpova dvacetibodového plánu pro mír, ale čísla ukazují, že první fáze ve skutečnosti selhává. Co konkrétně zahrnovala?

1. Zastavení všech izraelských útoků. Jejich denní počet sice klesl, ale Izrael zabil v průměru pět lidí denně, včetně žen a dětí.
2. Izrael se měl také stáhnout za žlutou linii, která rozděluje Gazu téměř na dvě poloviny. Izraelská armáda ale linii posouvala a demolovala budovy podél ní.
3. Do Pásma měl být umožněn plný vstup humanitární pomoci. Izrael ji ale nadále omezuje. Do enklávy vjelo jen 43 procent slíbených nákladních vozů a Izrael zakázal činnost více než třem desítkám mezinárodních humanitárních organizací včetně Lékařů bez hranic.
4. Vrácení izraelských zajatců a jejich těl výměnou za propuštění palestinských vězňů a vězeňkyň. Zatímco Hamás dohodu splnil, Izrael nadále vězní v rozporu s dohodou mnoho dětí nebo také významné lékaře.

Nehledě na výše uvedené konstatoval zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff, že druhá etapa mírového plánu „zakládá přechodnou technokratickou administrativu“ a jde o začátek „úplné demilitarizace a obnovy Gazy, především odzbrojení všech neoprávněných osob“.

Proti jeho slovům stojí další svědectví z místa. Reportérka Al-Džazíry Maram Humaid z Gazy popsala, jak proklamovaný klid zbraní funguje v praxi.

„Téměř každý den Izrael zastřelí jednoho nebo dva lidi,“ říká, ale dodává, že nejde o pokračování války: „Během genocidy umíralo sto lidí denně,“ připomíná.

Kdo složí zbraně

Ať už jsou fantazie Rady míru o riviéře v Gaze reálné, nebo ne, jednou z největších výzev k ukončení izraelského vojenského teroru je odzbrojení Hamásu.

Benjamin Netanjahu podmínil jakýkoli posun v mírovém plánu celkovou demilitarizací Pásma. Mezi podmínky, ze kterých Izrael podle svého premiéra neustoupí, patří odevzdání všech zbraní, které Hamás má, i vzdání se správy nad Gazou.

Hamás naopak oznámil, že zbraně odevzdá až území převezme výbor palestinských technokratů. Ten má vést Ali Shaath, který působil jako náměstek ministra dopravy Palestinské samosprávy na Západním břehu.

Prozatím se ale hnutí veřejně odmítlo zbraní vzdát a některé zprávy uvádějí, že uvažuje o „zmrazení“ svého arzenálu. Jiné reporty dodávají, že jsou ozbrojenci ochotni vzdát se svých raket krátkého a dlouhého doletu, ale nikoli ručních zbraní.

Podle Leonie Fleischmann z londýnské univerzity City St George’s věří Hamás ve své právo na ozbrojený odpor, dokud Izrael okupuje palestinské území. Podle deníku The New York Times by odzbrojení přineslo „existenční rozpad“ celého hnutí.

The Wall Street Journal citoval nejmenovaného izraelského zástupce, který tvrdí, že Izrael je připraven Hamás k odzbrojení donutit. Podobně varoval palestinské hnutí i Donald Trump po prosincové schůzce s Netanjahuem: pokud se Hamás neodzbrojí, podle Trumpa „nastane peklo“.

Nejméně 20 tisíc bojovníků Hamásu je údajně způsobeno k boji.

Objevují se také informace, že se Hamás soustředí spíše na obnovu infrastruktury zničené během války – například pověstných tunelů. Stejně tak se prý snaží doplnit zásoby munice a dalšího vybavení za finance získané daněním zboží přicházejícího do Gazy.

Podle prosincových informací z The New York Times navíc zůstává více než polovina tunelů neporušená a nejméně 20 tisíc bojovníků je způsobilých k boji.

K obnovení války se samozřejmě připravuje také Izrael, který očekává, že nepřátelské hnutí požadavek úplného odzbrojení odmítne. „Pokud se obě strany nezačnou chovat pragmaticky nebo nebude vyvíjen značný tlak k jejich zdrženlivosti, zdá se, že obnovení bojů je nevyhnutelné,“ soudí Leonie Fleischmann.

Válka už přitom podle odhadů gazanského ministerstva zdravotnictví zabila více než 71 tisíc Palestinců a Palestinek. Číslo mrtvých dlouhodobě za věrohodné považuje mezinárodní expertstvo i OSN a minulý týden ho přijala také izraelská armáda.

Záchvěv normálu

Mezi zbořenými domovy v Pásmu ale občas vysvitne návrat k normálu. Na začátku ledna tak na několika místech začala po dvou letech výuka.

Jako učebny slouží stany – podle UNICEFu zničil Izrael přes 97 procent škol v Gaze. I v nich se podle nepodložených tvrzení izraelské armády ukrýval Hamás.

„Škola mi hodně chyběla,“ svěřil se BBC čtrnáctiletý Naeem al-Asmaar, kterému letecký útok Izraele zabil matku. „Bylo to to nejtěžší, čím jsem kdy prošel,“ dodal.

Po dvou letech, kdy přeživším palestinským dětem jejich blízcí umírali násilnou smrtí, je návrat do školy zábleskem naděje. Pokud se ale znovu rozhoří genocidní válka, naděje vezme rychle za své.