V Africe jsou problémy kvůli různým etnikům? Kravina, říká nobelista

Proč je Afrika chudá? Pokud se zeptáme Googlu, vyskočí na nás několik možných vysvětlení. Opírají se však spíše o stereotypy, než o soudobou vědu.

Když si ale stejnou otázku položila trojice vědců, na konci jejich bádání byla Nobelova cena. Za ekonomii ji v roce 2024 získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a také James Robinson, se kterým jsme měli možnost o kořenech africké chudoby mluvit po jeho světovém přednáškovém turné.

Afrika ho zajímala od mládí. Robinsonův otec pracoval v britské Koloniální službě, takže rodina často cestovala. Matka byla učitelka a často se synem probírala společenské problémy. Nejspíš proto se dle svých slov začal zajímat o ekonomii.

Zájem ho v dospělosti dovedl až ke spolupráci s Acemogluem. Společně napsali knihu Proč státy selhávají, která z obou ekonomů udělala vědecké celebrity. Představili v ní dva typy institucí: inkluzivní, které posilují postavení občanů, a extraktivní, soustřeďující moc a bohatství v rukách elit.

Skrze ně pak vysvětlují nynější stav světa. „Nejvíce mě fascinuje způsob, kterým lidé vytvořili mnoho různých typů společností,“ říká Robinson v rozhovoru pro Voxpot.

„Pochopit, jak je to propojené a jak to funguje, je pro mě adrenalinový zážitek,“ popisuje.

Začnu otázkou, kterou si kladu neustále. Jsme dva bílí muži z Evropy, nejsme proto vůči debatám o Africe z principu nějak předpojatí?

Nevím, zda je slovo „předpojatí“ správné označení. Možná jsme spíše nepoučení a předpokládáme věci, které nemusí být správné. Pocházíme z určité kultury a podle ní se díváme na svět kolem sebe. Má to tak každý, včetně lidí z Číny nebo Afriky.

A jak s kulturními stereotypy bojujete?

Jediným řešením je vyrazit a strávit nějaký čas v Africe. Pracoval jsem na kontinentu pětadvacet let a mluvil s místními, učil se od nich. Snažil jsem se informace sehnat přímo tam a dívat se na svět z jejich perspektivy, což je vždy nedokonalé, možná dokonce nemožné, ale musíme se o to pokoušet.

Jen z knih to nevyčtete. Něco málo ano, ale člověk musí vyrazit přímo tam.

Přesto bych se vás na jednu zeptal. Ve vaší knize Proč státy selhávají jste společně s Daronem Acemogluem hledali odpověď, proč jsou některé státy bohaté a jiné chudé. Začínáte polemikou s předchozími teoriemi, například tou geografickou. Proč nejde chudoba Afriky vysvětlit geografií?

Snažili jsme se ukázat, že sice existuje korelace v tom smyslu, že země v tropickém pásu jsou chudší než ty mimo něj, ale vysvětlení je jinde. Náš výzkum ukázal, že jde o způsob, jakým v tropech fungoval kolonialismus. Z toho pak vznikaly úplně jiné instituce než třeba v mírných zeměpisných šířkách.

S geografickým vysvětlením se ale pojí například malárie, kdy její výskyt podle mnohých znamená nižší produktivitu práce...

Takovéto navrhované mechanismy nesedí. Jde o předpoklady v mnoha ohledech nevěrohodné. Čísla zkrátka pouhé geografické vysvětlení nepotvrzují – po naší práci vyšlo mnoho dalších studií ekonomů a ekonomek, které naši teorii potvrdily.