Volby na Ukrajině? Zapomeňte

„Řeknu to upřímně, jsem na volby připraven,“ prohlásil v úterý 9. prosince ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj by k nim mohlo dojít už za šedesát až devadesát dní.

Američany a Evropany chce v souvislosti s volbami požádat, aby pomohli zajistit jejich bezpečné konání, například posílením protivzdušné obrany nebo dodávkou dalších zbraní.

Zelenského slova následovala poté, co server Politico zveřejnil rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kde Trump opět vyzval Kyjev k uspořádání voleb a obvinil vedení země ze zneužívání války k udržení u moci.

Svým výkřikem však šéf Bílého domu jen znovu ukázal, jak moc je odtržen od dnešních ukrajinských reálií. Zelenského reakce tak svědčí spíše o zoufalé snaze dále si nerozházet už tak porouchané vztahy s Washingtonem.

Málokdo ví lépe než Zelenskyj, že organizovat volební klání v podmínkách probíhající války je těžko proveditelné nejen z bezpečnostních, ale i logistických důvodů. Stačí si shrnout některá fakta: dvacet procent území Ukrajiny v tuto chvíli kontroluje Rusko, nejméně pět milionů lidí uteklo po únoru 2022 za hranice a statisíce Ukrajinců drží stráž na smrtelně nebezpečné linii dotyku.

Přes čtyři miliony nikde neregistrovaných mužů se navíc ukrývá před mobilizací a miliony vnitřních uprchlíků se kvůli bezpečnostní situaci dlouhodobě zdržují mimo svá domovská města. Jen těžko si představit, že se někdo potáhne přes tisíc kilometrů z relativně klidného západoukrajinského Lvova do nálety věčně sužovaného Kramatorsku.

Čtěte také: Chytají už i po bytech. Kolik vojáků chybí Ukrajině?

A to jsme se nedostali k válečným reáliím, které napadenou zemi čtvrtým rokem sužují: od sirén přes dronové a raketové údery až po několikahodinové výpadky proudu. Uvědomuje si Bílý dům vůbec výše uvedené okolnosti?

V myšlenkách Donalda Trumpa zřejmě přijde Volodymyr Zelenskyj do ukrajinského parlamentu, bouchne rukou do stolu a nařídí poslancům, aby urychleně schválili všechny procesní normy vedoucí k předčasným volbám. Jenže taková představa je spíše odrazem světa bájných fantazií než proveditelných možností, kterými dnes Kyjev disponuje.

Případné volby by navíc přinesly velkou organizační zátěž také pro ukrajinská velvyslanectví v zemích s největším počtem válečných uprchlíků. Jen v Česku legálně pobývá téměř 600 tisíc Ukrajinců.

Rozhodně přitom nelze očekávat, že se před otevřením volebních místností většina z nich sebere a odjede hlasovat do své domoviny. Pro mnohé z nich to za stávající legislativy ani není možné – pro muže starší dvaadvaceti let platí kvůli válečnému stavu zákaz vycestovat do zahraničí. Jejich jízdenka na Ukrajinu by tak s největší pravděpodobností byla jednosměrná.

Ani tady přitom nekončí výčet těžkostí, které by případná organizace voleb obnášela. Jejich legitimnímu průběhu by měla předcházet férová a čestná předvolební kampaň, kterou lze v zemi s výrazně utlumeným politickým životem zahájit jen obtížně. Žádá si navíc dostatek času.

Zelenskyj možná při vyslovení svého optimistického prohlášení o připravenosti na volby počítal s tím, že v tu dobu už nad Ukrajinou nebudou létat žádné ruské rakety ani drony a země bude disponovat silnými bezpečnostními zárukami. Zatím ale nic nenaznačuje, že se taková chvíle blíží.