Zelený vodík má Evropě pomoci dosáhnout klimatických cílů. Vyrábět ho pro nás má také Afrika. Pod povrchem velkolepých vodíkových projektů ale číhají staronové problémy.
Evropa se chce stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Velkou roli má v transformaci sehrát palivo budoucnosti: zelený vodík.
K naplnění Green Dealu potřebujeme do roku 2030 dovážet deset milionů tun zeleného vodíku ročně. A na tomto dovozu se má intenzivně podílet Afrika.
Letos v lednu bylo v Římě podepsáno společné prohlášení zástupců Německa, Itálie, Rakouska, Alžírska a Tuniska ohledně výstavby vodíkového potrubí.
„Jižní koridor zeleného vodíku je jedním z největších a nejdůležitějších projektů obnovitelných zdrojů energie naší doby,“ komentoval dohodu německý státní tajemník ministerstva hospodářství a klimatu Philipp Nimmermann.
„Můžeme využít obrovský potenciál severní Afriky pro obnovitelné zdroje energie a podpořit klimatické cíle Unie,“ radoval se.
Z jeho slov jasně vyzařuje evropský přístup: postarat se, že zisk a komodity potečou hlavně do Evropy.
Zelený vodík
Bezemisní nosič energie vyráběný elektrolýzou vody za použití obnovitelné energie. Jeho hlavní využití se očekává v těžkém průmyslu a dlouhodobém skladování energie.
Projekt nedávno odsoudilo téměř devadesát občanskoprávních organizací z celého světa. Označují ho za „nový koloniální projekt“, který zhoršuje globální nerovnosti a posiluje extraktivní dynamiku. Vše na úkor místních komunit.
S tím souhlasí i Tereza Němečková, vedoucí Centra pro studium Afriky Metropolitní univerzity Praha. „Tuhle evropskou mentalitu, že nám mají ostatní sloužit, nejsme stále schopni překonat,“ říká Voxpotu.
Zároveň ale upozorňuje, že s novým „zeleným kolonialismem“ je to po všech stránkách složitější.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
