Politika

09. 12. 2023, 08:08

Excentrický Milei zařadil zpátečku. I tak jeho nástup Argentince zabolí

Simone Radačičová

Argentinu čeká v neděli 10. prosince inaugurace nového prezidenta – provokativního libertariána Javiera Mileie. Jako hlavní úkol si vytyčil ozdravení ekonomiky, která je podle expertů na „jednotce intenzivní péče“. Neobejde se to bez radikálních kroků, ale ani výrazných ústupků.

Nastupující argentinský prezident Javier Milei na sebe upozornil tím, že během předvolební kampaně vyšel mezi lidi s motorovou pilou nebo s obří stodolarovou bankovkou. Na té byl ovšem místo amerického státníka Benjamina Franklina vyobrazen on sám.

Svým voličům tak naznačoval, co je čeká: ostré škrty, zrušení centrální banky a mnohých ministerstev. A taky „dolarización“, tedy přechod od argentinské měny peso k americkému dolaru.

Nyní se zdá, že excentrický muž s rozcuchanými vlasy a pronikavýma světlýma očima své nejradikálnější návrhy poslal alespoň na čas k ledu. Místo toho, aby centrální banku zrušil hned první den ve funkci, jak původně avizoval, ji zatím ponechá. Ani peso jen tak nezmizí. A není přitom vůbec jasné, kdy a zda vůbec tamní měnu nahradí dolary.

Očekávání spojená s jeho prezidentstvím jsou velmi vysoká. Když je Milei nenaplní, bude mít velký problém.

Nadále však obyvatelům druhé největší ekonomiky Jižní Ameriky slibuje šokovou terapii“, která se zřejmě neobjede bez velkého propouštění. To zcela jistě narazí na obrovský odpor zaměstnanců, ale i odborů a stále ještě mocných perónistů schopných svolat bouřlivé protesty.

„Vše ukazuje na to, že se bude jednat o vůbec nejtěžší předání moci za poslední nejméně dekádu. Argentina má mnoho, mnoho problémů, a všechny se musejí naléhavě řešit,“ komentoval to pro Financial Times Fabio Rodríguez, analytik poradenské společnosti M&R Asociados v Buenos Aires.

Pokud ale muž, který sám sebe označuje za anarchokapitalistu“, neuspěje, čeká ho pád. „Očekávání spojená s jeho prezidentstvím jsou velmi vysoká. Když je Milei nenaplní, bude mít velký problém,“ poznamenává pro Voxpot Inés Capdevila, novinářka z předního argentinského listu La Nación.

Bez kompromisů to nepůjde

Do prezidentského paláce Casa Rosada v centru Buenos Aires se přestěhuje muž, který do politiky vstoupil teprve před dvěma lety. Argentinci unavení léty hluboké ekonomické krize mu v nedávných volbách dali téměř 56 % hlasů, díky čemuž neortodoxní kandidát porazil dosavadního ministra hospodářství a perónistu Sergia Massu.

Ve vyhrocené předvolební kampani převládla témata spojená nejen s hospodářským propadem, ale také s Mileiovými výstřelky.

Obdivovatel amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jeho „brazilské verze“ Jaira Bolsonara má hned pět naklonovaných psů, které považuje za své „děti“. Zpochybňuje zločiny vojenské junty z let 1976–1983, a dokonce svého krajana papeže Františka neváhal označit za špinavého levičáka“. Mezi jeho návrhy, které vyvolaly největší šok, pak patřila legalizace trhu s lidskými orgány.

A to jsou všechno důvody, proč si vysloužil přezdívku „El Loco“, tedy Šílenec.

Ve chvíli, kdy se třiapadesátiletý politik ujme úřadu, narazí na obrovské potíže. Aby prolomil letitý propad Argentiny a její ekonomiky, musí se málo zkušený populista naučit vyjednávat, přistupovat na kompromisy a hledat podporu pro své reformy.

Bez toho se do budoucna neobejde. Vyhrál sice prezidentské volby, v argentinském dvoukomorovém Kongresu mu ale chybí potřebná podpora. Jeho strana La Libertad Avanza, tedy Svoboda postupuje, má jen sedm z celkového počtu 72 senátorů a 38 z 257 poslanců.

Mileiova strana neovládá ani žádnou z 23 argentinských provincií a nezastává žádný post starosty. To je ve federativním systému, kde územněsprávní celky mají výraznou moc, problém. Senátoři totiž často spolupracují s lídry jejich provincií – ti mají právo zavádět místní opatření třeba v oblasti školství nebo zdravotnictví.

Čtěte také: Nedůvěra ve stát i banky. Frustrovaní Argentinci vyslali do čela země neřízenou střelu

Prezident se ale může opřít hlavně o podporu svého předchůdce z let 2015–2019 Mauricia Macriho, který vede stranu Juntos por el Cambio, tedy Společně pro změnu.

A to je paradox. Milei totiž postavil svou předvolební kampaň na kritice politických „kast“, jež podle něj zavedly Argentinu na scestí. A do nich zahrnul i Macriho, liberálního politika, který se neúspěšně pokusil prosadit reformy a ozdravit tak tamní ekonomiku. Ještě před pár měsíci ho Milei označil za „vlažného, bázlivého, průměrného a zbabělého“. Svůj postoj však rychle změnil a nyní říká, že se shodnou na 90 % věcí.

Všechno, co může být v rukou soukromého sektoru, bude v rukou soukromého sektoru,‘ prohlásil nový argentinský prezident.

Nastupující prezident si uvědomuje, že bude muset výrazně slevit ze svých předvolebních slibů. Zatím se zdá, že ustupuje od svých nejradikálnějších ekonomických návrhů, které by mohly odradit zákonodárce, jejichž hlasy nutně potřebuje.

Místo aby „vyhodil“ do vzduchu centrální banku, raději vybral jejího nového guvernéra. Do této funkce nastoupí Santiago Bausili, který dříve působil jako tajemník na ministerstvu financí a úzce spolupracoval s Macrim. „Nikdo neřekl, že zrušení centrální banky bude okamžité,“ hájil se Milei.

Také v případě nového ministra financí budoucí prezident sáhl po osvědčeném odborníkovi a muži, který má stejně jako Bausili blízko k Macrimu. Rezort převezme Luis Caputo, kterému se podle známého argentinského fotbalisty přezdívá „Messi financí“. Na rozdíl od Mileie se může pochlubit letitými zkušenostmi z vysokých pozic. Dříve působil jako obchodník na Wall Street, krátce vedl centrální banku a ministrem financí už jednou byl – v letech 2017–2018.

Tento výběr přivítali mnozí investoři a finanční trhy. „Je to stejné, jako by se jejich nejlepší přítel stal ministrem financí,“ komentoval to pro list Financial Times Salvador Vitelli, analytik z buenosaireské Romano Group.

Ekonomika je na jipce

Krajně pravicový libertarián Milei slibuje, že jeho prezidentský mandát bude mít ostrý začátek. Hned první den po převzetí moci chce rozjet privatizace. „Všechno, co může být v rukou soukromého sektoru, bude v rukou soukromého sektoru,“ prohlásil. Mezi firmy, jež má v úmyslu privatizovat, patří například energetický gigant YPF nebo státní televizní a rozhlasová společnost.

Prezident také musí okamžitě zasednout k rozhovorům s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Jednat budou o restrukturalizaci úvěru v objemu 44 miliard dolarů, který z Argentiny dělá vůbec největšího dlužníka fondu. Milei s jeho zástupci jednal ještě před svým nástupem do úřadu. Šéfka MMF Kristalina Georgieva označila online setkání za „velmi konstruktivní“.

Nová hlava státu přitom není v lehké situaci. Po svých předchůdcích zdědí zemi, která se potýká s hlubokou krizí. „Argentinská ekonomika je na jednotce intenzivní péče,“ shrnul tamní potíže bývalý náměstek ministerstva hospodářství z 90. let Miguel Kiguel.

Devizové rezervy jsou vyčerpané a stát vyhlíží recesi. Inflace dosahuje 140 %. Analytici tamní centrální banky odhadují, že dokonce roku vyskočí na 185 %. Takhle vysoká čísla znamenají, že se lidem vůbec nevyplatí spořit. Místo toho si kupují dolary, které pak uchovávají doma – nevěří totiž bankám.

Získat dolary ale není snadné. Podle aktuálních pravidel si lidé mohou vyměnit jen 200 dolarů za měsíc. Další – takzvané „blue dolary“ – mohou zakoupit na černém trhu, ale s výrazně horším kurzem.

Čtěte také: Bůh s tebou, má Argentino. Prezidentem se stal Javier Milei

„Co minulý týden stálo 60 tisíc pesos, tento týden je to 70 tisíc. Špatné ale je, že ceny rostou dokonce i v dolarech. Vymkly se zcela kontrole. A to je podle mě první věc, na kterou se Milei musí zaměřit,“ myslí si Voxpotem oslovená argentinská novinářka Capdevila. „Na 40 % obyvatel žije v chudobě, velká část z nich navíc pracuje v šedé ekonomice a nemají řádné mzdy. To vytváří obrovský problém, kdy lidé mají jednoduše hlad,“ dodává.

Nejsme banda sadistů

Javier Milei jako prezident narazí na opozici složenou především z perónistů, kteří hráli na tamní politické scéně dlouhá léta klíčovou roli. Ti budou čekat na jakoukoli chybu nebo na náznak slabosti. A jestli se tak stane, jsou schopni přes spřízněné odbory vehnat do ulic desítky tisíc lidí. Bouřlivé a vytrvalé protesty by pak mohly Mileiovu pozici vážně ohrozit.

„Po více než deseti letech ekonomických útrap nemají Argentinci náladu na nějaké oběti,“ řekl pro americký Wall Street Journal Benjamin Gedan, ředitel latinskoamerického programu v think-tanku Wilson Center ve Washingtonu. „Odbory, sociální hnutí a perónistická opozice budou chtít krev hned od prvního dne,“ dodal.

Odbory a další skupiny obyvatel slíbily, že během deseti dnů půjdou protestovat proti Mileiovi. Znamená to, že mu nedají žádný čas.

Mnozí Argentinci dali šanci Mileiovi ne proto, že by měl nejlepší program nebo zkušenosti, ale jednoduše kvůli tomu, že slíbil radikální změnu. Nemá proto příliš mnoho skalních příznivců a mnozí lidé se tak mohou rychle otočit proti němu.

„Předchozí vlády nenašly recept na inflaci a rostoucí chudobu. Argentinci jsou opravdu velmi, velmi unavení neustálým úpadkem. Hledali proto někoho s doslova magickým řešením. Pro mnohé lidi tak Milei zosobňuje poslední šanci,“ popisuje novinářka Capdevila.

Střet s drsnou realitou ale může nemalé části obyvatel způsobit prezidentův program, který počítá s výrazným snížením různých sociálních podpor a benefitů. Nedostaví-li se očekávané nakopnutí ekonomiky v dohledné době, hrozí, že Milei o svou křehkou podporu snadno přijde.

Řada státních zaměstnanců se nyní obává, že přijdou o práci. Milei podle původních slibů plánoval zrušit řadu ministerstev, včetně třeba školství, kultury, dopravy nebo práce a životního prostředí. „Jediné, co nám zůstalo, je vzdor a možnost se zorganizovat v ulicích,“ řekla k tomu Daniela Aranciva, poradkyně z Ministerstva pro ženy, gender a rozmanitost, které hrozí ztráta zaměstnání.

Stěžejní roli pak může sehrát současná viceprezidentka a někdejší hlava státu Cristina Fernández de Kirchner. Ač jí soud nedávno uložil šestiletý trest za korupci, vězení se pravděpodobně vyhne. Sedmdesátiletá žena si uchovává u části společnosti značnou popularitu.

Argentinská viceprezidentka Cristina Fernández de Kirchner / Foto: Shutterstock

„Odbory a další skupiny obyvatel ale už teď slíbily, že během deseti dnů půjdou protestovat proti Mileiovi. Znamená to, že mu nedají žádný čas. A to přitom ani nevíme, jak budou jeho kroky po příchodu do funkce vypadat,“ upozorňuje Capdevila.

Nastupující prezident se ale nechal slyšet, že se případným protestům nijak nepodvolí. Myslí si, že náskok zhruba 11 procentních bodů nad Massou v prezidentských volbách mu dává dostatečně silný mandát, aby zemi naordinoval bolestivou ozdravnou kúru. „Příštích šest měsíců bude velmi těžkých,“ připustil. „Nejsme ale žádná banda sadistů, která by chtěla uškodit lidem,“ dodal.

Muže s radikálními názory a rétorikou tak čeká prudký náraz na realitu tvořenou neúprosným pádem kdysi bohaté země s obrovskými zásobami přírodních zdrojů – od lithia po zemní plyn. Pokud Milei padne, padnou i poslední naděje tamních obyvatel.

Simone Radačičová

Více článků od autora

Témata: Politika