Po útoku Hamásu na Izrael zaplavila sociální sítě i média nepřehledná smršť informací, fotek i videí „z místa“. Není snadné se v nich vyznat, oddělit dezinformace od pravdy. Voxpot se rozhodl některé virální zprávy z dostupných zdrojů roztřídit na potvrzené, nepotvrzené, či v některých případech vyvrácené.
Otevřel Hizballáh druhou frontu?
Ve středu 11. října v podvečer se severním Izraelem rozezněly sirény. Mnozí na sociálních sítích rychle dospěli k závěru, že v izraelské válce právě došlo k významné eskalaci.
„Hizballáh zřejmě otevřel novou severní frontu války s Izraelem,“ tweetoval Charles Lister z think-tanku Middle East Institute. Tvrdil, že přes severní hranici židovského státu přeletělo 10–15 dronů a možná i několik rogal.
S podobnými tvrzeními přišly záhy poté i twitterové účty OSINTdefender a War Monitor, které před několika dny ke sledování začínajícího konfliktu doporučoval šéf X (dříve Twitter) Elon Musk. Kromě údajných dronů a rogal se objevila i zpráva o možné evakuaci americké ambasády v Bejrútu.
Videa dezinterpretovaná jako důkazy o použití bílého fosforu nejsou jediná, která v uplynulém týdnu obletěla sociální sítě.
Jen zhruba o hodinu později se ukázalo, že se ve skutečnosti nestalo takřka nic. Americká ambasáda evakuaci oficiálně popřela. Poplach v severním Izraeli měla na svědomí raketa vypálená z jihu z Gazy a podle izraelské armády následné pochybení personálu aplikace Home Front Command, na které byl poplach zveřejněn.
V Libanonu usídlená militantní organizace Hizballáh žádnou invazi neprovedla. Lister svůj původní tweet raději smazal (na rozdíl od Muskem doporučovaných anonymních kolegů). Nepravdivé zprávy se ale mezitím stihly rozšířit po celém světě.
Použil Izrael bílý fosfor?
Objevily se také zprávy o tom, že Izrael používá při bombardování Gazy bílý fosfor. Tedy látku, která způsobuje neuhasitelné popáleniny a jejíž nasazení v zastavěných oblastech zakazují ženevské konvence z roku 1980. Palestinské ministerstvo zahraničí obvinilo Izrael napřímo. A například turecká Anadolu Agency k tomu vydala zprávu, kde cituje blíže nejmenované „lékařské zdroje“.
Nařčení z použití bílého fosforu se při ozbrojených konfliktech objevují celkem pravidelně – je nutno připomenout, že v minulosti, v roce 2008, Izrael skutečně tuto látku při útoku na Gazu nasadil. Podle blízkovýchodní pobočky organizace Human Rights Watch se tak stalo i nyní. HRW přišla ve čtvrtek večer s tím, že Izrael použil bílý fosfor v Gaze a na venkově u hranic s Libanonem – tvrzení podpořila svědectvími a tím, že „ověřila videa pořízení 10. a 11. října v Gaze a Libanonu“.
Vedle zprávy HRW se ale po sítích jako důkaz použití zakázané látky šíří také různá videa – typicky na X. „Tohle je válečný zločin: izraelské síly používají mezinárodně zakázaný bílý fosfor v hustě osídlených oblastech na severu Gazy,“ píše se u jednoho takového příspěvku.
A seven-year-old picture of Russia carrying out airstrikes to bomb Syria has surfaced with a misleading claim that Israeli forces are using banned white phosphorus to bomb the densely populated area of Gaza. pic.twitter.com/cpzTQlAGxH
— Only Fact (@OnlyFactIndia) October 10, 2023
Jak poukázali factcheckeři na X, tyto záznamy údajného shazování fosforových bomb, které po sítích kolují, nejsou ze současných bojů – ani nesouvisí s palestinsko-izraelským konfliktem. Po sítích se tak v nepravdivém kontextu šíří například videa z ukrajinského Vuhledaru, kde Rusko v březnu použilo zápalnou munici. A také ještě starší videozáznamy z roku 2016, které zachycují údajné ruské bombardování v Sýrii.
Čtěte také: Bomby i vojáci v Gaze způsobí obrovské civilní ztráty. Hamás to ví a kalkuluje s tím, říká expert
Videa dezinterpretovaná jako důkazy o použití bílého fosforu nejsou jediná, která v uplynulém týdnu obletěla sociální sítě. Objevily se i záznamy z videohry Arma 3 vydávané za aktuální boje, podobně rámovaná stará videa z občanské války v Sýrii či záběry řízené demolice v Číně uváděné jako následky izraelského bombardování Gazy. A stejně tak i video z Guatemaly z roku 2015, jež suplovalo záznam násilí páchaného na účastnících festivalu nedaleko Gazy.
AKTUALIZACE (14/10/2023): Kromě Human Rights Watch už přišla s detailní zprávou dokládající aktuální použití munice s bílým fosforem už i Amnesty International.
Je Shani Louk naživu?
Na sociálních sítích lidé hojně sdíleli hrůzné video, na kterém ozbrojenci Hamásu oslavují u odhaleného těla mladé ženy, viditelně zraněné a pravděpodobně v bezvědomí. Z toho lidé vyvodili, že je dvaadvacetiletá Němka Shani Louk, jak byla později identifikována, po smrti.
Shani Louk probably moments before Hamas raped her, broke her limbs and killed her, then paraded around her naked dead body in the back of a pick up truck spitting and yelling "Allahu Akbar"#Israel #Palestine #Hamas #Gaza #Iran #Attack #IsraelPalestineWar #IsraelUnderAttack… pic.twitter.com/YkgytPTcO4
— Nishant Taliyan (@ch_taliyan) October 11, 2023
Tato informace ale možná není pravdivá. Matka Louk podle švýcarského webu Blick uvedla, že je její dcera naživu – momentálně hospitalizovaná v nemocnici v Gaze s vážnými poraněními hlavy. „Máme teď více informací o tom, že Shani žije,“ komentovala později pro televizní kanál NTV. A německému Bildu řekla, že tyto zprávy získala od palestinských mírových aktivistů.
Mladá žena patří mezi nejméně 150 dalších osob, které bojovníci Hamásu unesli do Gazy. Část z nich, včetně Louk, se v sobotu účastnila hudebního festivalu. Útok radikálů na akci si vyžádal přes 260 obětí.
Jak to bylo s masakrem v Kfar Aza?
Místem jednoho z největších krveprolití se stal mošav Kfar Aza, který leží hned u Pásma Gazy. Nalezeny tu byly celé povražděné rodiny. Jeden z přeživších, Avidor Schwartzman, řekl agentuře Reuters, že trvalo více než 20 hodin, než byl se svou rodinou osvobozen izraelskou armádou, a průběh masakru popsal jako „čiré peklo“.
Izraelská armáda zavedla v úterý 10. října na místo masakru novináře. „Jak jsem se již zmínila, nejméně 40 dětí bylo odneseno na nosítkách,“ říkala ve své reportáži moderátorka stanice i24NEWS Nicole Zedek.
Na X později napsala, že ji o mrtvých zpravili místní vojáci a uvedla, že přesný počet mrtvých dětí není v tuto chvíli znám. „Jeden z velitelů mi řekl, že viděl uřezané hlavy dětí,“ dodala Zedek. Šokující zpráva se začala rychle šířit a dostala se do titulků médií po celém světě.
Nijak nesnižuji zvěrstva, která spáchali bojovníci Hamásu. Chtěl jsem upřesnit, že nemohu ověřit informaci o stínání hlav dětem.
O několik hodin později přinesla turecká agentura Anadolu zprávu, podle které zástupci izraelské armády „nemohou informaci o stínání hlav nemluvňat potvrdit“. Po tomto rozporu se někteří novináři na sítích celou zprávu pokusili smést ze stolu jako dezinformaci.
Je důležité podotknout, že nikdo z novinářů, co byli na místě, samotný masakr nerozporuje. Nejasnosti panují ohledně množství zabitých, jejich věku a toho, v jakém stavu byli nalezeni.
„Nemůžeme to oficiálně potvrdit, ale dá se předpokládat, že se to stalo a že lze věřit dané zprávě,“ sdělila mluvčí izraelské armády americkému serveru The Intercept. Stanice i24NEWS si za informacemi z reportáže stojí. „Tři příslušníci IDF (Izraelské obranné síly; pozn. redakce) našim reportérům řekli, že tu byly zavražděny desítky nemluvňat a malých dětí a některým z nich byly setnuty hlavy,“ uvedla ve vysílání moderátorka Laura Cellier.
„Máme potvrzeno přímo z kanceláře izraelského premiéra, že teroristé uřízli hlavy kojencům a batolatům,“ řekla ve středu ve vysílání moderátorka stanice CNN Hadas Gold. Stejně tak stanice CBS uvedla, že více než jeden voják izraelské armády potvrdil, že v Kfar Aza nalezli „sťaté děti různého věku, od kojenců po o něco starší“.
Pochybnosti ohledně toho, co přesně se stalo, ovšem vneslo do situace několik novinářů, kteří byli také přímo na místě. „Během prohlídky jsme o tom neviděli žádné důkazy a ani armádní mluvčí nebo velitelé se o žádných takových incidentech nezmínili,“ uváděl Oren Ziv z +972 Magazine s tím, že během návštěvy Kfar Aza byli novinářům k dispozici stovky vojáků i bez přítomnosti armádních mluvčí.
„Byl jsem v Kfar Aza. Nikdo se mnou nemluvil o stínání hlav, ani o stínání hlav dětí,“ napsal na X Samuel Forey, renomovaný novinář, který spolupracuje s francouzskými deníky Le Monde a Libération či s belgickým listem Le Soir.
Podle svých slov tuto informaci ověřil u dvou členů záchranných služeb, jež si přáli zůstat v anonymitě. Právě oni mají na starosti oběti útoku Hamásu v Kfar Aza. „Oba mi potvrdili, že nebyli svědky takových krutostí. Neřekli ale, že k tomu nedošlo,“ dodal Forey. „Nijak nesnižuji zvěrstva, která spáchali bojovníci Hamásu. Chtěl jsem upřesnit, že nemohu ověřit informaci o stínání hlav dětem,“ upozornil s tím, že další informace se zřejmě svět dozví až časem.
Čtěte také: Bomby i vojáci v Gaze způsobí obrovské civilní ztráty. Hamás to ví a kalkuluje s tím, říká expert
Na závěr svého vlákna na Twitteru přidal ještě osobnější část. „Psal jsem o válkách, masakrech, genocidě Jezídů. Co jsem viděl v Kfar Aza, bylo děsivé. A každý den si uvědomuji rozsah tragédie, kterou se co nejpřesněji snažím zdokumentovat,“ uzavřel a přiložil odkaz na svou reportáž v deníku Le Monde.
Jako o potvrzeném faktu, co se sťatých hlav týče, psala na X Margot Haddad, editorka francouzské televizní stanice La Chaîne Info. „V kibucu Kfar Aza byly Hamásem sťaty hlavy kojencům a dětem mladším dvou let. Je to hrůza, masakr,“ uvedla Haddad.
Novinářce prý informaci poskytla izraelská armáda i tamní tajná služba Šabak. Zároveň Haddad napsala, že sama viděla fotografie, kterou byla schopná ověřit. „Je to tak hrůzné, že to nikdo nechtěl zveřejnit, dokud to neměli stoprocentně potvrzené,“ psala editorka.
Okolo masakru na festivalu nedaleko Gazy se vznáší mnoho nejasností, které budou zcela jistě předmětem dlouhého vyšetřování.
K situaci se vyjádřil i americký prezident Joe Biden. „Nikdy jsem si nemyslel, že uvidím a budu mít potvrzené fotografie teroristů, kteří stínají hlavy dětem,“ řekl ve středu Biden. O několik hodin později ale deník Washington Post přišel s upřesněním. Podle mluvčího Bílého domu Biden žádné takové fotky neviděl a nikdo v Bílém domě ani podrobnosti o události nezávisle nepotvrdil.
Deník Jerusalem Post ve čtvrtek odpoledne zveřejnil informaci o tom, že redakce je schopna potvrdit, „že zprávy o upálení a useknutí hlav dětí při útoku Hamásu na Kfar Azu jsou pravdivé.“ Následně oficiální účet izraelského premiéra na X zveřejnil přímo snímky zavražděných nemluvňat. A to s tím, že jde o některé z fotografií, které právě premiér Netanjahu ukázal americkému ministru zahraničí Anthonymu Blinkenovi. Serveru Novinky.cz i česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová potvrdila, že fotografie viděla.
Zajal Hamás izraelského generála?
Za jasnou dezinformaci pak označila agentura AP zprávu o tom, že ozbrojenci Hamásu v sobotu zajali generála Nimroda Aloniho, jednoho z nejvyšších představitelů izraelské armády. Mluvčí IDF uvedl, že na tom není ani špetka pravdy.
Aloniho lze navíc vidět na fotografiích z nedělního mítinku v generálním štábu ozbrojených sil.
הרמטכ"ל בהערכת מצב בפיקוד הדרום כעת: pic.twitter.com/vF35wi79FQ
— צבא ההגנה לישראל (@idfonline) October 8, 2023
„Bojovníci palestinského odporu zajali izraelského velitele Nimroda Aloniho a desítky dalších vojáků při útoku na sousedící okupovaná města a izraelské checkpointy nedaleko Gazy,“ uváděl nepravdivě jeden příspěvek na Instagramu s více než 43 tisíci lajků.
Došlo na festivalu ke znásilňování?
Kolem sobotního útoku vyvstaly také zprávy o znásilněních, jichž se měl dopustit Hamás na účastnicích zmíněného festivalu. Informaci potvrdila izraelská strana: uvedl to podle MSNBC premiér Benjamin Netanjahu při telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Čtěte také: Západní narativ není jediný. Blízký východ stojí za Gazou, Saudská Arábie hodila Palestinu přes palubu
Z veřejně dostupných informací se tvrzení izraelského lídra opírá o výpovědi dvou přeživších útoku. Ve středu 11. října vysílala stanice PBS rozhovor s osobou, která znásilňování žen potvrdila s tvrzením, že byla očitým svědkem. „Ti teroristé z Gazy dívky znásilnili a pak je zabili. Zavraždili je pomocí nože. Nebo naopak, nejprve je zabili a potom znásilnili. A smáli se u toho,“ uvedl tento účastník festivalu.
At 19:50 we hear what could be the first on the record, eyewitness account of someone who witnessed Hamas fighters rape women.
This desert party attendee claims he saw men rape women then kill them & vice versa, and that he can’t forget their laughter. https://t.co/TfSUrpQzpP
— Monica Marks (@MonicaLMarks) October 11, 2023
Další výpověď nejmenované*ho přeživší*ho zveřejnil web Tablet Mag. „(…) V oblasti, kde se rave konal, byly ženy znásilněny hned vedle těl jejich přátel, mrtvých těl,“ uvedl*a přeživší.
Pravdivost tvrzení o znásilňování žen Hamásem je ale podle některých médií nejasná. Například americký list Los Angeles Times nebo stanice NBC News k nim uvedly, že „v tuto chvíli je není možné potvrdit“. A přímo Izraelské obranné síly se v úterý vyjádřily, že pro potvrzení tohoto válečného zločinu, kterým sexualizované násilí je, „nemají dostatek důkazů“.
Čtěte také: Jaký bude osud rukojmích v Gaze? Od výměny za palestinské vězně až po ty nejčernější scénáře
Jak ve svém příspěvku na X uvádí americká odbornice Monica Marks z NYU, případy budou vyšetřovat – nejen – organizace jako Human Rights Watch nebo Amnesty International. Okolo masakru na festivalu nedaleko Gazy se ostatně vznáší mnoho nejasností, které budou zcela jistě předmětem dlouhého vyšetřování.
Poslala Ukrajina Hamásu zbraně?
Na sítích se šířilo i video, domnělá reportáž BBC, která měla potvrzovat posílání zbraní z Ukrajiny Hamásu. Video a jeho tvrzení vyvrátila AP s tím, že je zcela smyšlené.
BBC i investigativní skupina Bellingcat, jež je v klipu citovaná jako zdroj, potvrdily, že vyjádření uvedená ve videu nikdy nepodaly. Odborníci se navíc podle AP shodují i na tom, že Hamás nikdy nic takového netvrdil – a že ani není důvod, aby Ukrajina tyto radikály vyzbrojovala.
Kde se vzal kontejner se spálenými těly?
Jedna z fotek, která se v průběhu posledních dní masově šíří po sociálních sítích, ukazuje kontejner plný ohořelých těl. Někteří uživatelé ji vydávají za následek masakru v Kfar Aza, avšak její zdroj není v tuto chvíli znám a žádná oficiální místa zatím nepotvrdila, co přesně snímek zachycuje.
Fotografie se začala šířit až po násilí v uplynulých dvou dnech a jsou na ní vidět loga používaná izraelskou armádou. Není tak pravděpodobné, že by šlo o fotografii z jiného konfliktu vydávanou za aktuální dění v Izraeli. Co jejímu pořízení předcházelo a čí jsou zobrazená těla, však v tuto chvíli nejde jednoznačně určit.
