Finové po 75 dnech znají podobu nové vlády. Vítězná Národní koalice ji tvoří s Pravými Finy, Křesťanskými demokraty a Švédskou lidovou stranou. Právě spory s posledními jmenovanými vyjednávání prodloužily.
„Máme pečlivě připravený program. Chtěli jsme dohody popsat dopodrobna, abychom mohli ve Finsku provést změny co nejdříve.” Skoro dva a půl měsíce Finové čekali na to, jakou podobu bude mít nový kabinet Petteriho Orpa.
Sestavování vlády trvalo 75 dní, což je druhá nejdelší doba od konce války. Déle to trvalo už jen v roce 1951 Urho Kekkonenovi, který vládu sestavoval 79 dní. Podle předsedkyně Křesťanských demokratů Sari Essayah ale právě délka vyjednávání koaliční partnery stmelila ve fungující celek.
Pro nás jsou nejdůležitější ty otázky, pro které jsme byli zvoleni. To znamená životní náklady, přistěhovalci a nakládání s veřejnými penězi.
Pravicová Národní koalice po vyhraných volbách avizovala, že je otevřená jednání se všemi stranami. Původně tedy ve hře byla i sociální demokracie Sanny Marin. Centristé, kteří tvořili vládní koalici v uplynulém období, dopředu řekli, že se na vládě podílet nechtějí. Ve volbách ztratili 8 křesel, což je podle nich jasný vzkaz od voličů, aby zamířili do opozice.
Povolební vyjednávání se naplno rozjelo po Velikonocích, budoucí premiér Petteri Orpo předběžně jednal s představiteli všech devíti sněmovních stran a tvrdil, že výsledek povolebních vyjednávání bude brzy znám.
Předsedkyně Pravých Finů, druhé nejúspěšnější strany, Riikka Purra setkání okomentovala slovy, že Praví Finové sice chtějí být součástí další vlády, ale dohoda s Orpem je zatím nejistá. „Do vlády vstoupíme, pokud v ní budeme moci prosadit své vlastní cíle. Jsme připraveni i na kompromisy. Očekává se, že jednání budou obtížná,“ dodala s tím, že otázka migrace je jedním z hlavních rozporů v rozhovorech, hlavně se Švédskou lidovou stranou.
Čtěte také: Praví Finové chtějí zachránit Finsko. Před švédštinou i odstupující premiérkou Sannou Marin
Švédská lidová strana, která byla rovněž i součástí vlády Sanny Marin, zastává zájmy švédskojazyčné menšiny žijící ve Finsku (cca 380 tisíc lidí). Praví Finové v minulosti vyvíjeli iniciativu, aby švédština nebyla ve školách povinným jazykem, nicméně jejich snaha byla parlamentem zamítnuta.
Bude vláda do Midsommaru?
Aby mohl Orpo dát dohromady většinu, musel si vybrat mezi sociální demokracií a Pravými Finy. První jmenovaná strana podle něj má jiný pohled na situaci, proto se jednání neúčastnila. U Pravých Finů byli vůči budoucímu premiérovi smířlivější. Purra připustila, že mezi stranami jsou velké rozdíly, ale nejde v zásadě o nic, o čem by se nedalo jednat.
Největší krok k sestavení vlády se odehrál koncem dubna, kdy Petteri Orpo přizval k jednání nad programovým prohlášením Pravé Finy, křesťanské demokraty a Švédskou lidovou stranu. Budoucí premiér tehdy avizoval, že existují mezi stranami názorové rozpory, primárně v hospodářských otázkách, ale dohodnout se není nemožné.
Vše se ale nepřekvapivě prodloužilo, a ani začátkem června, tedy téměř dva měsíce od voleb, nebylo o složení nového kabinetu jasno. Podle nastupujícího premiéra Orpa byly dle očekávání nejpalčivějšími body společného programu migrace, ale i sociální a zdravotní péče. „Pro nás jsou nejdůležitější ty otázky, pro které jsme byli zvoleni. To znamená životní náklady, přistěhovalci a nakládání s veřejnými penězi,“ okomentoval Jussi Halla-aho, bývalý předseda Pravých Finů, v půlce května jednání o programovém prohlášení.
Předsedkyně Švédské lidové strany (SFP) Anna-Maja Henriksson stanovisko k migraci, na kterém se zbývající partaje shodly, naopak neschvalovala. Proti účasti SFP na vládě se vymezila i její mládežnická organizace. Kromě neshod v otázkách migrace mladým zastupitelům strany vadil i rozpor v otázkách klimatu.
Uhlíková neutralita je nereálná
Navzdory nelibosti předsedkyně mládežnické organizace Julie Ståhle podílet se na programu za přítomnosti Pravých Finů byl Orpo ochotný vyslechnout připomínky a otázky klimatu i migrace lehce upravit. Riikka Purra ale zároveň avizovala, že dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 je nereálné, což byl jeden z cílů dosluhující premiérky Sanny Marin a její vlády.
Orpo věřil, že Finsko bude mít novou vládu do oslav letního slunovratu, tedy skandinávského Midsommaru. Ten letos připadá na 24. června. Nakonec se podařilo vládu sestavit o něco dříve. „Začínáme nacházet společnou řeč i ve dříve sporných bodech. To mi dává jistotu, že ve středu můžeme vyjednávání dokončit,” nešetřil začátkem týdne budoucí premiér optimismem. Nicméně ani ve středu nebyla podoba vlády ani jejího programu známá.
Čtěte také: Na jejich mítincích už nacistické uniformy nepotkáte, i tak se Švédští demokraté vrací k extremismu
Nová kapitola finské politiky se začala psát až v pátek, kdy už byl po měsíci a půl vyjednávání čtyř stran hotový vládní program, který Orpo popsal jako opravdu velice podrobný. „Vzali jsme si čas a věříme, že se nám to vyplatí.” Zároveň ale dodal, že se zodpovědnosti ujímají opravdu ve složitých časech, kdy nejen Evropu sužuje válka a ekonomická krize.
Je tedy jisté, že nová finská vláda bude pravicová a ve složení Národní koalice, Praví Finové, Křesťanští demokraté a Švédská lidová strana. Dohromady mají 109 křesel ve dvousetčlenném Parlamentu.
Předsedkyně Pravých Finu Riikka Purra dovedla stranu až ke druhému místu v nedávných parlamentních volbách / Foto: Santeri Viinamäki / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0 /
Pro své sliby v oblasti hospodářské politiky si od finských komentátorů vysloužila přezdívku úsporná čtyřka. „Abychom se mohli postarat o ty nejslabší, potřebujeme silnou ekonomiku a hospodářský růst. Ten nelze budovat na dluh,” okomentoval Orpo svůj plán snížit finský státní dluh. Ten právě během vlády Sanny Marin přesáhl 70 procent HDP a stal se jedním z motivů kampaně. „Bylo by to jednodušší, kdyby byla ekonomická situace jiná a my mohli rozdělovat peníze jako předchozí vláda,“ doplnila jej Riikka Purra, předsedkyně Pravých Finů.
Skoro dva a půl měsíce Finové čekali na to, jakou podobu bude mít nový kabinet Petteriho Orpa.
Ušetřit nová vláda chce například tím, že sníží příspěvek na bydlení, prodejem vín v obchodech s potravinami (ve Skandinávských zemích se alkoholické nápoje prodávají ve speciálních obchodech) nebo úpravou podpory v nezaměstnanosti a nemocenské – první ‚sick day‘ bude na vlastní náklad zaměstnance.
V pátek rovněž na tiskové konferenci designovaný premiér představil složení svého nového kabinetu. Počtem ministerstev se neliší od předchozí vlády, obě tvořilo 19 ministerstev. Nejsilnější Národní koalice povede osm resortů, včetně premiérského křesla a ministerstva zahraničí.
Praví Finové podle tradice jako druhá nejsilnější strana obsadí ministerstvo financí a šest dalších postů, včetně ministerstva obrany. Švédská lidová strana dostala na starost ministerstvo školství, evropské záležitosti a po dobu dvou let bude mít na starosti i resort pro mládež a sport. Ten si po dvou letech převezmou křesťanští demokraté, kteří navíc zodpovídají i za resort zemědělství.
