Společná investigativa dvou evropských deníků a řecké nevládní organizace ukázala na kontroverzní spolupráci mezi dvěma evropskými agenturami. V čem konkrétně byla problematická?
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) pod hlavičkou boje proti pašerákům lidí několik let shromažďovala osobní data běženců i aktivistů Evropské unie. Následně je neoprávněně sdílela s evropskou agenturou Europol.
Sdílení údajů ve své společné investigaci odhalily deníky El País a Le Monde a řecká nevládní organizace Solomon.
„Celý můj život byl v policejním spisu: příbuzní, telefonní hovory s matkou nebo dokonce nepravdivé informace o mém sexuálním životě. Chtěli mě vyobrazit jako promiskuitní lesbu, abych vypadala podezřele,“ shrnula čtyřiapadesátiletá aktivistka Helena Moleno.
Významná obhájkyně lidských práv ze Španělska se zaměřuje na běžence, kteří se při riskantní plavbě do Evropy dostanou do nebezpečí. V takovém případě informuje úřady, aby mohly běžencům poskytnout pomoc. Kvůli tomu se však dostala do hledáčků bezpečnostních složek.
Když musela v roce 2017 vypovídat u soudu v Maroku, kde čelila obvinění z obchodu lidmi a napomáhání nelegální migraci, soudce se odvolával na detaily obsažené ve třech zprávách Frontexu.
Okamžitě vyvstala otázka, jak se dostaly až do rukou marockého soudce. Jejich cesta byla překvapivá.
Čtěte také: Platíš eury, svobodou nebo životem? Jak se pašují lidé do EU
Dokumenty byly součástí spisu, který španělská policie bez odůvodnění předala marockým úřadům poté, co prokurátor ve Španělsku podobný případ zamítl. Jak popisuje Le Monde, španělským úřadům dokumenty původně předal Europol, který je získal právě od Frontexu.
Agentura pro pohraniční a pobřežní stráž je vypracovala na základě pohovorů s běženci, kteří připluli na Pyrenejský poloostrov v letech 2015 a 2016.
Marocký soud nakonec aktivistku Moleno v roce 2019 zprostil viny. Její případ ale vůbec poprvé ukázal, jak se Frontex a Europol podílely na kriminalizaci běženců a aktivistů prostřednictvím neprůhledných a pochybných postupů.
Podobných případů jsou přitom tisíce: unijní dozorový úřad Evropský inspektor ochrany údajů nedávno informoval, že Frontex mezi lety 2019 až 2023 „nezákonně“ předával osobní data Europolu.
Vyšetřování Evropského inspektora se zároveň točí kolem pohovorů, které vedou agenti a agentky Frontexu – odbornictvo některé z nich označuje za „skryté výslechy“.
Na základě pokynů Frontextu byly prováděny ihned po vylodění běženců u evropských břehů, nehledě na jejich zranitelnou situaci. Běženci při pohovorech odpovídali na otázky, které se vztahovaly například k důvodům, proč se rozhodli opustit svou domovinu, nebo jak postupují pašeráci lidí.
Čtěte také: Auto nechte na pláži. Pašeráci migrantů mění taktiku
Podle pravidel Frontexu měly být takové pohovory dobrovolné, což Evropský inspektor zpochybnil. Kritizoval také označování každého, kdo byl během pohovorů zmíněn, za „podezřelého“.
Výpovědi předávané následně Europolu tak zahrnovaly informace bez jakéhokoliv ověření jejich pravdivosti, popisuje El País.
Jak zjistila investigativa, Frontex své kontroverzní praktiky změnil až po zásahu Evropského inspektora ochrany údajů v roce 2023. Poslední dva roky tak sdílí osobní data pouze v odpovědi na „specifické a odůvodněné“ žádosti Europolu.
Z osmnácti podaných žádostí do května 2025 schválil jen čtyři. „Agentura se poučila,“ komentoval mluvčí Frontexu.
