Havajské Maui spalují rozsáhlé požáry. Za více než týden si vyžádaly přes 100 obětí a zasáhly západ a střed ostrova. Jde o zatím poslední případ extrémních projevů počasí. Jaké další letos sužovaly země napříč planetou?
Škody způsobené zatím nezkroceným požárem na Maui rostou. Historické město Lahaina na západě havajského ostrova je z velké části na popel, ze zelených prostranství zbyla jen zdevastovaná krajina.
Počty mrtvých by mohly podle havajského guvernéra stoupat po deseti až dvaceti za den – úřady totiž stále pátrají po pohřešovaných osobách a obětech přírodní katastrofy. Podle amerických médií je už nyní rozsáhlý požár nejvíce smrtící v moderní historii.
Terrifying new video shows a glimpse of what people in Lahaina went through as dangerous wildfires raced through the town. For many, their only option was to jump into the ocean to escape the flames. #MauiWildfires https://t.co/paqPdGc2I6 pic.twitter.com/FTlqr6SeOX
— ABC7 Eyewitness News (@ABC7) August 12, 2023
Mediální prostor sice nyní opanují havajské požáry, od začátku roku ale upínala světová veřejnost zraky na další místa – od Afghánistánu přes Čínu až po Itálii. Dali jsme pro vás proto dohromady výčet těch nejvýraznějších meteorologických a klimatických událostí, které jsme v letošním roce zatím vysledovali.
Lámání rekordů a horká Evropa
Nejteplejší zaznamenaný měsíc. Tak se nyní mluví o červenci, který postupně překonal všechny dosavadní rekordy. Jih Evropy zasáhly hned dvě vlny vedra: nejprve Kerberos a hned nato Cháron. Například v Itálii i Řecku teploty směle přesahovaly 40°C.
Zatím není jasné, kolik s letošní vlnou veder souvisí úmrtí, k dispozici nicméně máme data z loňského – méně horkého – roku. Pro představu: loňská evropská vedra jsou spojována se smrtí více než 61 tisíc lidí.
Čtěte také: Pít, či zavlažovat? Na nedostatek vody existují řešení, něco nás to ale bude stát, říká expert
Evropu letos v létě sužují i rozsáhlé lesní požáry. Nejvýraznější byly ty na řeckém ostrově Rhodos, kde plameny spálily přes 13 500 hektarů lesa. Tak přinejmenším vyšel výpočet odborníkům z Univerzity v Aténách.
Mrazy v Afghánistánu
V posledních měsících se sice na titulky dostávají spíše zprávy o rekordních vedrech, v Afghánistánu ovšem v lednu řešili opačný problém. Teplota spadla hluboko pod běžný průměr na −28 °C. Kvůli mrazům přišlo o život přes 120 lidí a 70 tisíc kusů dobytka.
„Většina z lidí, kteří zemřeli, byli pastevci nebo venkované. Neměli přístup ke zdravotní péči,“ uvedl v lednu jeden z členů tálibské vlády.
Podle klimatologů mohlo za afghánské „nejkrutější mrazy za poslední dekádu“ narušení polárního víru. V takovém případě se totiž mrazivý vzduch dostává dále od severního pólu – klidně až do Střední Asie.
Silný a smrtící Freddy
Cyklon Freddy cestoval nad Indickým oceánem v únoru a březnu, někteří jej označují za nejdéle trvající a nejsilnější zaznamenanou tropickou bouři vůbec. Obětí si vyžádal (alespoň podle prezidenta Malawi Lazara Chakwery) přes tisíc.
Další bilance k cyklonu, který byl aktivní rekordních 34 dní: Více než půl milionu osob přišlo kvůli Freddymu o domov, přičemž celkem podle agentury Reuters nějak zasáhl zhruba dva miliony lidí. A to v Malawi, Mozambiku, Zimbabwe, Zambii a na Madagaskaru.
Záplavy na Madagaskaru / Zdroj: Shutterstock
Bouře vznikla nad Austrálií a cestou k jihovýchodu Afriky urazila více než 8 tisíc kilometrů. Teprve poté udeřila nad Madagaskarem a pokračovala dál na pevninu.
Záplavy a sesuvy půdy v Brazílii
V únoru – v době ikonického karnevalu a oslav – zasáhly jihovýchodní Brazílii silné deště, které vedly k ničivým záplavám a sesuvům půdy. Nejhůře na tom byl stát São Paulo, nejlidnatější v celé zemi.
Podle dostupných informací pohroma stála život více než 60 osob – většina z nich žila ve městě São Sebastião. To navštívil i prezident Luis Inácio Lula da Silva. „Někdy nás příroda překvapí, jindy ji pokoušíme my sami. Podle mě je důležité, aby se nedělo ani jedno,“ uvedl brazilský lídr, kterému se přezdívá jednoduše Lula.
Rekord v Death Valley byl doposud zaznamenán v červenci 1913, kdy meteorologové naměřili neuvěřitelných 56,7 °C (134 °F).
Prezident poukazoval na to, že i přes četná varování lidé stále staví v oblastech, kde hrozí právě sesuvy půdy i povodně. Situace se podle predikcí odborníků nezlepší – do budoucna bude Brazílie kvůli silným srážkám čím dál častěji svědkem závažných přírodních pohrom, jak uvádí mimo jiné zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Požáry v Kanadě
Evakuace statisíců lidí, narušená výroba energie, čtyři mrtví hasiči a tisíce hektarů zničených lesů. Tak vypadá hrozivá bilance letošních požárů v Kanadě. Ty tentokrát zasáhly téměř všech 13 provincií a teritorií. Agentura Reuters uvádí, že k 11. srpnu bylo spáleno 134 000 kilometrů čtverečních, což je pro představu dvojnásobek rozlohy Česka.
Podle představitele kanadské lesní správy Michaela Nortona je současný rozsah požárů mimořádně závažný a řádění přírodního živlu ještě zdaleka neskončilo. „Naše nejnovější prognózy naznačují, že v srpnu a září bude na většině území Kanady možnost vyšší než obvyklé požární aktivity,“ řekl na konci minulého týdne Norton.
Čtěte také: Sucho, požáry i řícení skal. Jaká léta Evropu čekají s klimatickou krizí?
Podotkl rovněž, že katastrofu způsobuje sucho, které se v některých oblastech nadále prohlubuje a bude v následujících týdnech přispívat k vyšší požární aktivitě.
Záplavy v Číně
Dosud 142 lidí. Tolik mrtvých si podle serveru Voa News vyžádaly letní záplavy a z nich pramenící sesuvy půdy v Číně. Nejvíce postiženým regionem je provincie Chu-pei, kde zatím velká voda zcela zničila 40 000 domů a dva miliony lidí vyhnala z jejich domovů. Tisková agentura China News Service (CNS) předpovídá, že obnova provincie po katastrofě bude trvat dva roky.
Ničivé povodně v červenci potrápily i severovýchodní Čínu a hlavní město Peking, kde spadlo první srpnový týden nejvíce srážek za posledních 140 let. Záplavy sice nejsou podle BBC v zemi ničím ojedinělým, letos je však výrazně zintenzivnily sezónní monzunové deště v kombinaci s trojicí tajfunů z Tichého oceánu. Dva z nich dosáhly pevniny, včetně supertajfunu Doksuri, který se několik týdnů proháněl nad severními oblastmi a zaplavil právě i hlavní město.
Vedle vydatných dešťů se musí Čína ještě vypořádat s neblahými následky podmáčené půdy, a to sesuvy bahna. V jejich důsledku zemřelo minulý týden ve střední Číně 21 lidí.
Pekelná vedra v Death Valley
Extrémní horko letos pěkně potrápilo i Death Valley, proslulé jako nejteplejší místo na zemi. V neděli 16. července zde Národní meteorologická služba naměřila teplotu přes 53°C (128 stupňů Fahrenheita). Desítky lidí se zde dokonce sešly u teploměru, někteří alegoricky v kožichu, v očekávání, že budou svědky nového světového rekordu.
Death Valley reached a scorching +53.2°C (127.7°F). Unprecedented heat for this part of June.
This is only 1.2°C shy of the reliable all-time global heat record of 54.4°C (129.9°F), same place 16 August 2020.
We also observed the hottest June night in North American history. pic.twitter.com/g7z2tLzS1J
— Scott Duncan (@ScottDuncanWX) June 19, 2021
K němu sice scházelo jen 3,3 stupně Celsia, avšak přece jen jedna rekordní hodnota nakonec padla, a to nejvyšší naměřená teplota při západu slunce.
Podle serveru The Guardian meteorologové tvrdí, že ještě teplejšímu vzduchu s největší pravděpodobností zabránila tenká oblačnost. Bez ní by patrně lidstvo dosáhlo na absolutní teplotní vrchol. Ten byl doposud zaznamenán právě v této oblasti v červenci 1913, kdy meteorologové naměřili neuvěřitelných 56,7 °C (134 °F).
Pro takzvané Údolí smrti rozkládající se na hranici centrální Kalifornie a Nevady přitom spalující vedra nejsou ničím vzácným. Teploty vyšší než 54,4 °C (130 °F) byly na Zemi zaznamenány za poslední století jen několikrát, a většinou právě v Údolí smrti.
Floridská oceánská vířivka
Na konci července naměřili metereologové na Floridě teploty přesahující 38 °C. Agentura AP uvádí, že mohlo jí o celosvětově rekordní teplotu oceánu. „Je to jako vířívka. Sám ji nastavuju na 100 °F, 101 °F (37,8, 38,3 °C). Tolik bylo včera naměřeno,“ komentoval teploty Jeff Masters, meteorolog z Yale Climate Connections. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) by se teploty vody v této oblasti v létě měly pohybovat mezi 23 a 31 °C.
Vědci se nyní snaží pochopit, co se to děje, protože na rozdíl od Arktidy se mořský led v Antarktidě v posledních desetiletích pohybuje od rekordně vysokých hodnot po rekordně nízké.
Největší bezprostřední dopad mají vysoké teploty na korálové útesy. Na místo nejvyšších naměřených teplot u Floridy se vydal výzkumník Andrew Ibarra z NOAA. Zaznamenal tu korály, které vlivem vysokých teplot ztratily barvu. K procesu nastává při teplotách nad 35 °C a ztrátu barvy způsobuje fakt, že korály vylučují symbiotické řasy, které v nich běžně žijí. Tento proces nemusí korály nutně zabít, ale oslabí je.
Nicméně i nějaké mrtvé korály tu Ibarra našel. „Pokud je zvýšením teploty ovlivněno několik druhů současně, dojde k celkovému zhroucení celého ekosystému,“ řekla pro NPR Mariana Fuentes, docentka z Floridské státní univerzity. Server Axios například upozorňuje, že živočichové v oteplujících se oceánech potřebují více potravy.
Rozpálené chodníky Phoenixu
Hlavní město Arizony, Phoenix, zažívalo v první půlce léta vlnu veder. Teploty tu přes šest týdnů v řadě přesahovaly 40 °C. K 5. srpnu podle úřadů ve zdejším Maricopa County letos na následky veder zemřelo už minimálně 59 lidí (dalších 345 případů úřady prošetřují). Specifický problém ale představují v amerických vybetonovaných městech popáleniny způsobené kontaktem s rozpálenými chodníky či asfaltem.
Heat-sensitive photography in late July captured the record heat wave in the US city of Phoenix, where concrete on the street registers 150F, outdoor workers' bodies reach 105F and homeless people swelter, surrounded by surfaces as hot as 143F https://t.co/fAzsM2goE1 pic.twitter.com/xARRcDbrKG
— Reuters (@Reuters) August 8, 2023
Podle popáleninového oddělení místního zdravotního střediska Valleywise Health bylo loni s podobnými zraněními hospitalizováno 85 lidí, z nichž sedm zemřelo. Letos v červenci ve Valleywise Health takto ošetřovali 10 lidí během jediného týdne. „Popáleninové oddělení je velmi plné. Stále to pokračuje,“ řekl zdejší doktorka Kara Geren pro televizní stanici NBC.
Ředitel oddělení, doktor Kevin Foster, upozornil, že když teploty přesahují 38 °C, může se asfalt na slunci rozpálit až na 80 °C. „Při této teplotě stačí zlomek sekundy, aby došlo k popálení druhého stupně, a po minutě nebo déle dojde k popálení třetího stupně,“ řekl Foster pro rozhlasovou stanici ze sousedního Utahu. Uvedl, že nejčastěji se tyto popáleniny přihodí starším lidem, kteří spadnou a nezvládnou se rychle zvednout. Okolo 30 % takto zraněných dle nej tvoří lidé bez domova.
V Antarktidě chybí led o velikosti Argentiny
Zatímco na severní polokouli se řešily vlny veder, mnohem jižněji, kde je celý rok chladno, padl další děsivý rekord. Antarktický mořský led klesl na bezprecedentní minimum. V polovině července bylo na Antarktidě o 2,6 milionů čtverečních kilometrů méně ledu, než byl průměr z let 1981 až 2010.
Na jihu planety je z našeho pohledu léto a zima obráceně. Nejméně ledu by tam proto mělo být v únoru – během tamějšího léta – a následně by měl narůstat. Letos se ale ani zdaleka nevrátil na očekávanou úroveň. Vědci se nyní snaží pochopit, co se to děje, protože na rozdíl od Arktidy se mořský led v Antarktidě v posledních desetiletích pohybuje od rekordně vysokých hodnot po rekordně nízké.
Čtěte také: Sunakovi ujíždí zelený vlak. Zasekl se kvůli „britskému plynu“ v Severním moři
Mořský led potom hraje pro planetu zásadní roli. Jeho nedostatek má dopad na volně žijící živočichy. Ovlivňuje například kril, kterým se živí mnoho velryb, tučňáků a tuleňů. Tento led také přispívá k regulaci globální teploty a jeho zmizení může mít kaskádovitý účinek na celou Zemi.
Planeta zažila nejteplejší týden v historii
Hrůzná prvenství si letošní rok připisuje také v měřítku celé planety. Týden od třetího do desátého července byl nejteplejším v historii měření. Průměrná teplota na planetě Zemi byla ten týden 17,24 °C.
„Jsme na nezmapovaném území a pro planetu je to znepokojující zpráva,“ komentoval to ředitel klimatické služby Světové meteorologické organizace Christopher Hewitt. Teplota se zaznamenává od padesátých let 19. století.
Teplé vody oceánů tak znamenají velké problémy a pokořování rekordů by v tomto případě mělo sloužit jako varovná siréna.
Rekord byl přitom tento rok překonán třikrát. Mnoho vědců pak poukazuje na to, že je to podpořeno cyklem El Niño, který oteplování zhoršuje. Ten je stále na svém počátku a Země pravděpodobně zažije vyšší globální teploty i v následujících měsících. Navíc existují obavy, že El Niño posune globální oteplování nad 1,5 °C oproti předindustriální době. To mnoho klimatologů považuje za bod, jehož překročení vyvolá nevratné změny na mnoha místech planety.
Nejteplejší povrchová teplota vody v oceánech
Vysokými teplotami netrpěli pouze lidé na pevnině. Rekordy lámala teplota i ve vodě. Hladina svrchních vod světových oceánů byla v letošním červnu teplejší než kterýkoli předchozí zaznamenaný měsíc. V severním Atlantiku byly teploty dokonce mimo grafy.
Zdroj: European Union, Copernicus Marine Service Data – Visualised by DEFIS_EU
Dlouhodobé zvyšování teploty oceánů, které je způsobené nárůstem emisí skleníkových plynů, je potom klíčovým faktorem nedávných vln veder. A netrápí to pouze suchozemce, kteří se chtějí ve vodě osvěžit, ale hlavně mořský život. Například pro korály je tento trend smrtící.
Dalším strašákem je fakt, že teplejší voda do sebe dokáže navázat menší množství oxidu uhličitého. Tudíž jej více zůstane v atmosféře a posílí skleníkový jev. Ohřátější voda také hůře rozpouští kyslík, a tím vznikají mrtvé oblasti. Teplé vody oceánů tak znamenají velké problémy a pokořování rekordů by v tomto případě mělo sloužit jako varovná siréna.
