Napětí mezi jadernými velmocemi eskalovalo na novou úroveň. Indie podnikla útoky na údajnou teroristickou infrastrukturu v Pákistánu. Islámábád mluví o provokaci, která „nezůstane bez odezvy“.
V časných hodinách 7. května podnikla Indie vojenskou operaci proti sousednímu Pákistánu. Podle vyjádření Nového Dillí mířil úder na „teroristickou infrastrukturu“.
Pákistán takovéto označení popřel a uvedl, že útok z velké části zasáhl civilisty – nejméně 26 zabil, včetně jednoho dítěte, a dalších 46 bylo zraněno.
Indie se podle zpravodajství CNN zaměřila na devět cílů v pákistánské části Kašmíru, kterou Dillí považuje za okupovanou. Kašmír si nárokují obě země disponující jaderným arzenálem.
Indická armáda po útoku prohlásila, že „spravedlnosti bylo učiněno zadost“. Příspěvky indické armády na síti X doprovází hashtag #PahalgamTerrorAttack, odkazující na smrtící útok militantů z minulého měsíce, při kterém zahynulo šestadvacet lidí.
Indie přitom již dlouho obviňuje Pákistán z poskytování útočiště militantním skupinám. Před útokem také oznámila, že zastaví tok vody přes mezinárodní hranice.
Mluvčí pákistánského vojska po čerstvém útoku uvedl, že jeho země odpoví silou. „Pákistán na to zareaguje v čase a místě, které si sám zvolí. Tato ohavná provokace nezůstane bez odezvy,“ prohlásil.
Jeho slova potvrdil také pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf, který označil indický úder za „válečný akt“. Podle bezpečnostních zdrojů bylo sestřeleno pět indických letadel a jeden bezpilotní letoun.
„Vedení obou zemí často hraje na nacionalistickou strunu. Rétorika vůdců se pak ale stává i závazkem,“ říká Voxpotu Daud Khattak, reportér Radio Mashaal. „Pokud pak nezasáhnou, riskují ztrátu podpory,“ dodává.
V hodinách po útoku také zesílila střelba na linii, která kašmírské území rozděluje mezi oba znesvářené státy.
Indie tvrdí, že pákistánské ostřelování v Kašmíru zabilo nejméně sedm civilistů.
„Neustálé slyšíme hlasité rány a některé granáty dopadly do blízkosti domů,“ popsal svědek pro The Guardian.
Khattak nicméně dodává, že Pákistán zřejmě další odvetu neplánuje a sestřelení letadel považuje za dostatečnou odpověď. „Delší konflikt by byl pro obě strany neúnosný také ekonomicky,“ vysvětluje.
Reakce světových lídrů a lídryň včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nabádají ke zdrženlivosti. Americký prezident Donald Trump k situaci řekl, že „doufá v její brzký konec“.
Obě strany už oznámily vítězství a nyní se proto otevírá prostor pro diplomacii. „Spojené státy, Velká Británie, Saúdská Arábie, Turecko, Írán, Rusko a Čína mohou sehrát důležitou roli v uklidnění situace,“ vyjmenovává Khattak.
O hornatý Kašmír vedly země od své nezávislosti už tři války. Nynější údery jsou nejvýznamnější vojenskou akcí od roku 2019, kdy indická letadla provedla nálety na několik cílů v Pákistánu. Islámábád tehdy podobně obvinila ze sebevražedného bombového útoku, který v regionu zabil nejméně čtyřicet indických polovojenských pracovníků.
Krom vypovězení smlouvy o vodě nařídila Indie svým občanům návrat z Pákistánu a uzavřela hlavní hraniční přechod. Pákistán naopak pozastavil obchod a vyhostil indické diplomaty.
Podle Khattaka je zhruba šedesáti až pětašedesátiprocentní šance, že k další eskalaci nedojde. „Nelze ji ale zcela vyloučit.“
Aktualizováno 7. května 2025 v 17:12.
