Po americkém úderu na cíle v Íránu připravuje Teherán svou odvetu. Jaké možnosti jsou ve hře?
Víkendovým rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na tři íránská jaderná zařízení se Washington přímo zapojil do izraelsko-íránského konfliktu.
Zájem celého světa se tak stočil na Teherán. A vyvstala otázka, jak tamní vládci na americké údery zareagují.
Íránský parlament už další kroky naznačil: zákonodárci odsouhlasili uzavření klíčové dopravní tepny, zhruba stopadesátikilometrového Hormuzského průlivu, přes který proudí zhruba pětina světové spotřeby ropy.
Státní televize oznámila, že finální rozhodnutí leží na íránské Nejvyšší řadě národní bezpečnosti a nejvyšším vůdci ajatolláhu Chameneím.
Írán uzavřením Hormuzského průlivu hrozil opakovaně, ale ropná tepna nebyla nikdy uzavřena zcela.
Představitelé íránského režimu následně uvedli, že se v rámci odvety zaměří na americké vojenské základny a lodě.
Americká armáda v očekávání íránské reakce například posílila protivzdušnou obranu svých základen a rozptýlila své válečné lodě po regionu.
Teherán může k odvetě využít milice v regionu, na které je dlouhodobě napojen – ať už se jedná o Hizballáh, Hútíe nebo také Katáib Hizballáh v Iráku. Konkrétně jemenští Hútíové by se mohli zaměřit například na americké lodě v Rudém moři.
Čtěte také: Jemenští Hútíové v akci: Rakety a tanečky na pozadí lidského utrpení
Americký útok v rámci operace Půlnoční kladivo zahrnoval sérii úderů na klíčová íránská jaderná zařízení. Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že operace byla zahájena s cílem „neutralizovat“ schopnost Íránu vyvinout jadernou zbraň.
V neděli 22. června pak Donald Trump vystoupil s okázalým projevem. Promluvil o „velkolepém vojenském úspěchu“ a „kompletním zničení“ íránských zařízení na obohacování uranu – konkrétně komplexů v Natanzu, Isfahánu a Fordo. Další detaily ale nedodal a jeho tvrzení nelze ověřit.
Generál Dan Caine vysvětlil, že americká armáda vyslala do Íránu sedm bombardérů B-2, které letěly osmnáct hodin z Missouri, aby vypustily čtrnáct bomb, a pak se opět vrátily do Spojených států. Během letu musely několikrát tankovat.
Američané vůbec poprvé použili zhruba čtrnáctitunovou bombu GBU-57, která má být jako jediná schopna poškodit íránský podzemní komplex Fordo, což byl podle USA hlavní cíl úderů.
Americký prezident ve svém projevu také pohrozil, že pokud se Teherán nezapojí do mírových rozhovorů, bude bombardování pokračovat a sílit.
Krátce poté však z Washingtonu zazněla řada protichůdných výroků. Viceprezident J. D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a ministr obrany Pete Hegseth se nechali slyšet, že USA usilují o zničení íránského jaderného programu, ale nejde jim o změnu režimu v Teheránu.
Jejich nadřízený je však jiného názoru: „Není politicky korektní používat výraz ‚změna režimu‘, ale jestliže současný íránský režim není schopen udělat Írán zase skvělým, proč by nemohlo dojít k jeho změně? MIGA!!!,“ parafrázoval Trump na své síti Truth Social své volební heslo.
Otevřeně pak o změně íránského režimu mluví také izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
