Somalilandský ministr obrany Abdiqani Mohamoud Ateye rezignoval na svůj post kvůli dohodě se sousední Etiopií, která by měla získat přístup k moři oplátkou za možné budoucí uznání tohoto separatistického státu. Ateye kritizoval prezidenta Muse Bihi Abdiho za to, že dohodu o pronajmutí přístavu Addis Abebě nekonzultoval s ministry a dozvěděl se o ní až z médií, píše server Africa News.
Díky podpisu memoranda, který oznámil premiér Etiopie Abiy Ahmed, má vnitrozemská mocnost získat svůj vysněný přístup k moři. Separatisté pak akcie etiopských aerolinií a vlivného spojence.
Ačkoliv detaily dohody nebyly dosud zveřejněny, vláda Somálska zareagovala okamžitě: „z posvátné somálské půdy“ bude prý „hájit každou píď“, a to „všemi legálními prostředky“. Samo vyčerpané chudé Somálsko sice nemůže Etiopii vojensky konkurovat, může však na jejím území živit nějaký ozbrojený konflikt, jak se dělo už v minulosti.
Ještě daleko větší problém se nadto rýsuje v mezinárodněprávním rozměru situace. Pokud by totiž Etiopie uznala Somaliland oficiálně jako samostatnou zemi – což vláda Somalilandu tvrdí, že jí slíbila –, padl by jeden ze zvyklostních pilířů dnešního afrického uspořádání: zásada, že postkoloniální hranice se mění pouze po dohodě v mezinárodních organizacích.
Řada afrických států již dnes podporuje různé spřátelené „povstalce“ v sousedních zemích. Uvidí-li, že se otevírá možnost uznávat jejich svrchovanost i oficiálně, mohou stávající konflikty nabýt úplně jiné podoby.
Více se o Somalilandu dozvíte tady: Somaliland se nechce vzdát jednoho z regionů a nebojí se zabíjet. Místní ale chtějí k Puntlandu
Autor: fib / Foto: Somalilandští důstojníci / Zdroj: WikimediaCommons / public domain