Trumpova administrativa tvrdí, že navzdory rozhodnutí Nejvyššího soudu nemůže napravit „administrativní chybu“, které se dopustila deportací Kilmara Ábrega Garcíi. Proč ho odmítá vrátit i salvadorský prezident?
Téměř polovinu svého života strávil nyní devětadvacetiletý Kilmar Ábrego García ve Spojených státech. Muž pocházející ze středoamerického Salvadoru přišel do USA nelegálně ještě jako teenager, aby unikl před salvadorskými gangy. Následně si našel práci ve stavebnictví, oženil se a společně s manželkou vychovával tři děti.
Až do poloviny letošního března se zdálo, že nic nestojí v cestě Garcíova poklidného života v Marylandu. Garcíu však americké úřady zničehonic zadržely a deportovaly do megavěznice v Salvadoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se hájí vyhoštěním na základě obvinění z roku 2019 od marylandské policie. Na základě výpovědi anonymního informátora tvrdí, že García byl členem nechvalně proslulého zločineckého gangu MS-13 během pobytu ve státě New York. V tom ale dotčený nikdy nežil.
Na základě údajného členství v MS-13 byl García před lety držen imigračními úřady. K jeho propuštění došlo v roce 2019 rozhodnutím amerického imigračního soudce, kterého anonymní obvinění nepřesvědčilo.
Soudce vydal nařízení zakazující Garcíovu deportaci do Salvadoru – podle soudu by mu tam hrozilo pronásledování od gangů, které už vyhrožovaly jeho rodině, protože mají výnosný byznys – živí se prodejem pupusas, oblíbeného salvadorského jídla z kukuřičné mouky.
Soudním rozhodnutím nezískal Ábrego García přímo povolení k pobytu nebo dokonce azyl. Nařízení pouze zakazovalo deportaci přímo do Salvadoru. Deportace do jiné země byla možná, avšak García měl v takových případech možnost se soudně bránit.
Muž se každý rok hlásil u amerických úřadů a tamní ministerstvo vnitřní bezpečnosti mu dokonce udělilo pracovní povolení. Přesto ho Trumpova staronová administrativa letos naložila do deportačního letadla směr Salvador. Deportaci sice označila za „administrativní chybu“, nicméně nadále bez důkazů tvrdí, že muž je členem gangu MS-13.
Salvador se již dříve nabídl, že přijme deportované migranty nebo také „nebezpečné zločince“, kteří jsou za mřížemi v USA. Skončit by měli v salvadorské megavěznici, kterou nechal vybudovat tamní prezident Nayib Bukele.
Politik na sebe upozornil velmi brutálním zátahem na členy – ať už domnělé nebo skutečné – tamních zločineckých gangů, za což je kritizován lidskoprávními organizacemi. Ábrego García se do Salvadoru dostal společně s 238 vyhoštěnými Venezuelci a 23 Salvadořany.
Případ deportovaného muže, který skončil ve věznici v zemi, kde mu hrozí nebezpečí, vyvolal obrovskou mediální pozornost a dostal se do titulků novin po celém světě. Soud nižší instance i americký Nejvyšší soud přitom rozhodly, že Trumpova administrativa musí „usnadnit a uskutečnit“ Garcíův návrat a celou situaci napravit.
Americké úřady nicméně reagovaly, že ho nemají jak do USA vrátit, protože už nespadá do jejich jurisdikce. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi dodala, že „je na Salvadoru, zda ho chce vrátit“. V takovém případě by americká vláda poskytla letadlo na jeho převezení zpátky do USA.
Případ tak znovu dostal do střetu Trumpovu administrativu a americké soudy, čímž zesílily stávající obavy z ústavní krize.
O osudu Ábrega Garcíi jednal v pondělí 14. dubna během své návštěvy Bílého domu prezident Nayib Bukele, který má s Trumpem blízké vztahy. Bukele se nechal slyšet, že jeho země Abrega Garcíu zpět nevrátí.
Čtěte také: Všichni prezidentovi narkobaroni. Co sblížilo Bukeleho a Trumpa?
„Doufám, že nenaznačujete, že do USA propašuji teroristu. Samozřejmě, že to neudělám. Ta otázka je absurdní,“ odpověděl na dotaz novinářky. Slova ministryně Bondi o nabízeném letadle nekomentoval.
Garcíův příběh tak začíná připomínat román Hlava XXII. Manželka deportovaného, americká občanka Jennifer Vasquez Sura, se nechala slyšet, že Trumpova i Bukeleho vláda „nadále hraje politické hry“ s Garcíovým životem.
